Článek
Každý rok na jaře pokryje Japonsko záplava bílých a růžových květů. Lidé vyrážejí do parků, pozorují po staletí uctívané sakury, pořádají večírky a rozbalují piknikové koše. Rozkvět okrasných třešní je v zemi vycházejícího slunce velkou událostí. Sakury mají nezastupitelné místo v japonské poezii a literatuře, křehkost jejich květů bývá označována za symbol života, smrti a znovuzrození.
O to větší radost zaplavila pandemií ztrápené Japonce, když třesně rozkvetly o několik dní až týdnů dříve, než tomu bývá obvykle. Nadšení s nimi nesdílejí odborníci, podle kterých jde o příznak klimatických změn.
V Kjótu letos sakury plně rozkvetly 26. března, v hlavním japonském městě Tokiu dokonce už 22. března. Jde o nejranější rozkvět za posledních 1200 let, uvedl pro CNN environmentální vědec Jasujuki Aono, který působí na univerzitě v prefektuře Ósaka. Aono prostudoval historické dokumenty, deníky a poezii z Kjóta od roku 812. Podle vědce ale nejsou dostupné materiály kompletní, jde tedy o jeho nejlepší možný odhad.
„Sakury jsou na změny teplot velmi citlivé,“ dodal Aono, podle kterého může sledovaní rozkvětu pomoci při studiu klimatických změn. Japonci data rozkvětu formálně evidují už skoro 70 let, pokaždé je trochu jiný. Kromě teplot ho ovlivňuje i počet srážek a další faktory. V posledních letech je podle vědce jasně vysledovatelný trend stále dřívějšího rozkvětu. Průměrně kvetou kjótské sakury o 10 dní dříve než před sto lety a teplota stoupla od roku 1820 o 3,5 stupně, doplnil vědec.
Rozkvět okrasné třešně je podle hongkongského vědce Amose Taie jen špičkou ledovce fenoménu, který může zcela proměnit přírodní systémy a lidskou ekonomiku. Dřívější kvetení podle něj způsobuje hlavně urbanizace, která ohřívá města, a klimatické změny, díky nimž rostou teploty po celém světě. Globální oteplování má neblahý vliv i na hmyz, který od rostlin odvíjí celý svůj život.
„Některé květiny začínají díky vyšším teplotám růst dříve, než je hmyz připraven, a naopak, což způsobuje, že hmyz nemusí najít dostatek potravy a rostlinám chybí opylovači,“ vysvětlit Tai pro CNN.
Podle studie publikované v časopise Biological Conservation se kvůli tomu některé druhy rostlin a zvířat začaly přesouvat do vyšších nadmořských výšek. Počasí je ale kvůli klimatickým změnám stále nepředvídatelnější, což ohrožuje jejich schopnost se přizpůsobit. „Vztahy nejrůznějších organismů a rostlin se utvářely tisíce až miliony let,“ dodal vědec. Oteplování, které se odehrává během posledního století, je na ně jednoduše příliš rychlé.
Klimatické změny nepříznivě zasahují i do pěstování zemědělských plodin. Očekává se, že zemědělci budou muset kvůli vyšším teplotám změnit typ rostlin, jež pěstují. Pro farmáře žijící v extrémně teplých oblastech by to ale mohlo znamenat, že krajina, kterou obhospodařují, přestane rodit úrodu úplně.
