Článek
Dešťové srážky dopadly na grónský vrchol s ledovou pokrývkou poprvé. Teploty se na místě, které se nachází ve výšce 3,216 metru, normálně pohybují hluboko pod bodem mrazu. Déšť místo sněhu tak vědce vyvedl z míry. Jedná se podle nich o jasný důkaz toho, že jsme svědky klimatické krize.
Vědci z americké Národní vědecké nadace, kteří působí na stanici v Grónsku, pozorovali 14. srpna celodenní déšť. Byl ovšem natolik neočekávaný, že neměli k dispozici žádná měřidla, která by jej zachytila. Z mraků se po celém Grónsku uvolnilo přibližně 7 miliard tun vody.
S deštěm se Grónsko potýkalo během tří nezvykle horkých dnů, kdy teploty dosahovaly na některých místech dokonce více než 18 stupňů. Neobvyklé počasí vyústilo v tání na většině území Grónska. Zasažena byla oblast přibližně čtyřikrát větší, než je Velká Británie, píše deník The Guardian.
Podle nedávné zprávy vydané Mezivládním panelem pro změnu klimatu bylo „jednoznačné“, že uhlíkové stopy způsobené lidskou činností zahřívají planetu a vyvolávají tání ledu a stoupání hladiny moře.
„To, k čemu dochází, není pouze teplé desetiletí nebo dvě v rámci klimatického schématu. Tohle je bezprecedentní. Překračujeme prahy, se kterými jsme se tisíciletí nesetkali, a upřímně řečeno, toto se nezmění, dokud my nezměníme způsob, jakým se chováme k ovzduší,“ uvedl pro CNN vědec Ted Scambos, který působí na univerzitě v Coloradu.
Rozsáhlému tání čelilo Grónsko také v červenci. Rok 2021 se tak stal jedním ze čtyř roků za posledních sto let, během nichž došlo k takto dalekosáhlému tání. Dalšími z nich byly roky 2019, 2012 a 1995. Déšť a tání, které Grónsko zasáhly mezi 14. a 16. srpnem, jsou posledními výraznými událostmi, které byly zaznamenány.
Červencové i srpnové tání mělo stejnou příčinu. Mohl za něj teplý vzduch, který byl vytlačen nahoru a zadržován nad Grónskem. Podle vědců se sice nejedná o nezvyklý jev, v poslední době ale dosahuje čím dál závažnějších rozměrů.
Tání ledu může mít do budoucna dalekosáhlé dopady. Pokud by roztál všechen led, který Grónsko pokrývá, globální hladina moře by stoupla asi o šest metrů. To by ovšem trvalo celá staletí nebo tisíciletí. I přesto je ovšem zvyšování mořské hladiny hrozbou pro pobřežní města.
Grónský led momentálně taje mnohem rychleji než za posledních 12 000 let, odhadli vědci. V roce 2019 za minutu roztál jeden milion tun ledu.
