Vědci budou zkoumat tání ledu v Grónsku. Vyvinuli kvůli tomu nové přístroje

Britští vědci začnou provádět nový výzkum v Grónsku. Vyvinuli nové senzory, které pustí pod dva kilometry tlustý led. Takzvaná „kryo-vajíčka“ jsou uzpůsobená k tomu, aby vědcům poskytla jedinečné informace o tom, jak se ledovce posouvají směrem k oceánu.

Senzory mají především zaznamenat proudy vod, které vznikají roztáním částí ledovců. Tyto vody způsobují snadnější pohyb ledovců a v případě teplejšího počasí nejspíš přispějí k zvýšení množství ledu, který se bude pohybovat směrem na volný oceán.

Kdyby roztál všechen led, ze kterého se tvoří povrch Grónska, způsobilo by to rapidní zvýšení hladiny oceánu až o sedm metrů.

Vědci chtějí zjistit, jak rychle by se tento proces mohl rozvinout.

„Naše modely už odvedly spoustu práce při vytváření obrázku o tom, co se může stát, ale v podstatě pracovali naslepo. Máme totiž strašně málo informací z nejnižší vrstvy ledového povrchu Grónska,“ řekla BBC doktorka Liz Bagshawová z Cardiffské univerzity.

„Máme naměřeno několik hodnot ze strojů, které jsme ale pod led nemohli vyslat bezdrátově. Tyto stroje měly omezenou životnost, protože kabel, který posílal informace zpátky nahoru, pohyb ledovce eventuálně přerušil. Něco jsme získali i z vyvrtaných děr, ale pořád to není dostatek dat, abychom věděli, co se děje pod celým povrchem ledové plochy. Když budeme mít více informací, lépe odhadneme, kolik vody roztaje a o kolik metrů hladina oceánu ve výsledku stoupne,“ dodala.

Vědci budou snímat teplotu, tlak a vodivost. Teplota je běžný parametr, který snímají ve většině případů. Díky tlaku zjistí, jestli je voda rovnoměrně rozprostřená pod ledem, nebo se pohybuje v oddělených proudech. Vodivost pak vědcům napoví, jak dlouho voda pod ledem je. Čím delší dobu voda cirkuluje v přítomnosti nejrůznějších usazenin a iontů, tím se zvětšuje její vodivost.

„Kryo-vajíčko“ je asi kilová koule o průměru 12 centimetrů. První prototypy vajíček vznikly z vánočních baněk. Vědci zjistili, že je to pro senzor nejideálnější tvar a velikost. Vajíčko uvnitř skrývá elektroniku pro tři senzory na snímání teploty, tlaku a vodivosti. V senzoru je také rádio, díky kterému může přístroj posílat nasbíraná data okamžitě nad povrch ledu.

Systém rádiových vln pochází z měřičů, které používají kontroloři na měření spotřeby plynu a elektrické energie v domácnostech. Nízké frekvence tohoto rádia by se měly podle vědců dostat nad tlustý led snadněji. Celá technologie také spotřebovává velmi malé množství energie. Za jeden den pošle „kryo-vajíčko“ na povrch jen několik málo informací a zbytek dne bude vypnuté. Tím pádem by baterie pod ledem měla vydržet až jeden rok. Nahoře bude data snímat anténa připevněná na dětské prolézačce.

„Polární expedice vyžadují přizpůsobivost a kreativitu,“ řekl cardiffský elektroinženýr, doktor Mike Prior-Jones.

„Je to v podstatě lešení pro děti, takže když ho nebudeme potřebovat pro anténu, můžeme ho jednoduše proměnit v pracovní plochu nebo sedátko,“ vysvětlil. „Je to jedna z mnoha radostí přírodních věd. Musíte být hodně kreativní – ne vždycky najdete všechno, co potřebujete, v Campbellově vědeckém katalogu přístrojů.“

Průzkum se provádí kvůli zrychlenému tání, které vědci zaznamenali. Satelity ukazují, že na povrchu se tvoří bazénky s roztátou vodou, která se pod led dostává dírami. Pod povrchem způsobuje rychlejší pohyb ledovce, ale v čím dál větších teplech je jev právě opačný. Čím více vody vznikne na povrchu, tím snadněji zabrání spodní vodě, aby její proudy ledovcem pohybovaly. Vědci chtějí o tomto jevu zjistit více informací.

„Čím víc vody se dolů dostane, tím víc se dole spojí do jedné sítě,“ vysvětlila BBC doktorka Bagshawová. „Už jsme to viděli u ledovců v Alpách. Místo tenké vrstvy vody, která pohybuje ledovcem, získáte v případě alpinského ledovce sérii propojených dutinek, díky kterým se led ještě víc přichytne na skálu, což zvyšuje tření. Kryo-vajíčko nám pomůže zjistit, co se stane v případě grónského ledovce,“ uzavřela.

Vodu, která je pod ledovcem, se vědci snaží zkoumat už více než deset let. Během prvních průzkumů například americká vesmírná společnost NASA poslala 90 gumových kachniček do jedné z ledovcových děr, aby zjistila, kam roztátá voda teče. Kachničky už se vědcům nepodařilo najít.

Informace z „kryo-vajíčka“ vědci použijí na postavení modelů chování ledovců v těchto specifických případech. Letos bude „kryo-vajíčko“ pracovat na dvou místech Grónska. Jeden přístroj bude zkoumat ledovou plochu na západě, druhý bude na severovýchodě ostrova.