Článek
Desetitisíce vědců a studentů se v mnoha světových metropolích vydaly do ulic na protest proti rostoucím útokům na svobodu vědeckého bádání. Během Pochodu za vědu protestovaly také proti politizaci vědeckých poznatků. Opřely se například i do výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových politiků, kteří zpochybnili dopad globálního oteplování na život na Zemi.
March for Science Chicago draws 40,000 people to 'defend the basic facts of science' https://t.co/9z1Oqkp1wF pic.twitter.com/NuXAmwykOi
— Svein T veitdal (@tveitdal) April 23, 2017
Američané také nesouhlasí s Trumpovým plánem seškrtat rozpočet vědeckým institucím a zastavit přítok dotací.
Protestujícím Američanům se nelíbí ani Trumpův plán seškrtat dotace pro vědecké instituce. „Spousta lidí by tu nebyla, kdyby kolem tohoto tématu nepanovalo takové dusno. Myslím, že vědci nejsou skupina, která by řešila politiku. Pokud se ale ve společnosti mluví o snížení dotací a popírání základních vědeckých poznatků, lidé se postaví za to, čemu věří,” řekla v Bostonu americká učitelka Cecilia Pannová.
Kromě velkých amerických měst protestovala na Den Země i města v Austrálii, na Novém Zélandu, v Německu, Japonsku či Jihoafrické republice a dalších. Dohromady se po celém světě konalo přes pět set Pochodů za vědu.
Here are some of the best signs from the march for science. https://t.co/dEXNNMsBdg pic.twitter.com/B3G9fwaVmw
— Slate (@Slate) April 23, 2017
Do ulic se vypravili i Češi - pochod v Praze se nejvíce zabýval problematikou politizace vědeckých témat, která jsou podle spolupořadatelky Claire Klingenbergové naprosto apolitická. Akce měla upozornit i na cenzurování výzkumů a výuky vědeckých teorií na školách. Pražský program doplnily přednášky a diskuze s vědci.