Článek
Oznámení venezuelského opozičního lídra Juana Guaidóa z tohoto týdne o závěrečné fázi procesu svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, které vyvolalo další protivládní demonstrace, může podle některých analytiků vést ke změně režimu. Podle jiných ale Guaidó zariskoval, když řekl, že má podporu armády, což se zatím neprokázalo. Někteří analytici se proto obávají pokračování patové situace, která trvá už od ledna, kdy se Guaidó prohlásil prezidentem.
„Pokud Guaidóa armáda co nejdříve nepodpoří, bude oslaben, protože ztratí u některých důvěru,“ řekl argentinskému deníku La Nación bezpečnostní analytik Brian Fonseca z floridské univerzity. Podle něj je ale jasné, že sílu ztrácí i Maduro. To se prokázalo i tím, že po Guaidóově prohlášení se celý den neukázal veřejnosti. Podle šéfa americké diplomacie Mikea Pompea i dalších zdrojů se Maduro už chystal utéct ze země.
„Čas pracuje pro Madura,“ řekl španělský politolog Gustavo Palomares španělské televizi RTVE s tím, že je nutné udržet silný tlak opozičních protestů a urychleně získat podporu armády. Její velká část je zatím loajální Madurově režimu, mnozí ze strachu z represí. Maduro má také stále mnoho příznivců, kteří rovněž vycházejí do ulic ho podpořit.
Podle opozice vládne v armádě všeobecná nespokojenost s vládou, která má výrazný podíl na kolapsu venezuelského hospodářství. „Znám dobře myšlení vojáků, vím, že se cítí bezmocní, když vidí děti jíst odpadky z popelnic, když několik let chybí jejich rodinám léky,“ řekl novinářům opoziční lídr Leopoldo López, který strávil několik let ve vězení.
Záměru opozice dostat na svou stranu armádu by mohla uškodit americká vojenská intervence, o níž představitelé USA hovoří už od ledna a s níž tento týden opět pohrozili. U velké části vojáků je totiž, stejně jako u řady Latinoameričanů, zakořeněná nevraživost vůči Spojeným státům kvůli jejich intervencím v regionu v minulém století.
Podle analytiků citovaných serverem BBC by také americká intervence roztříštila koalici latinskoamerických zemí, které od ledna uznaly spolu s USA a většinou států EU, včetně ČR, Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely. Alan McPherson z univerzity ve Filadelfii se domnívá, že USA intervencí jen hrozí, aby silněji podpořili venezuelskou opozici. Podle něj by země regionu považovaly intervenci za nelegální a situace by se jen zhoršila. Maduro má navíc podporu Číny a Ruska, které letos poslalo do Venezuely přes stovku vojáků.
Moskva i Washington používají silnou rétoriku ohledně Venezuely, příští týden ale mají o situaci hovořit jejich ministři zahraničí ve Finsku. Čína tento týden v prohlášení vyzvala k pokojnému řešení krize a k dialogu.
Guaidó vyzval k dalším demonstracím
Guaidó ve čtvrtek obyvatele Venezuely vyzval k poklidným demonstracím u hlavních vojenských základen, „aby (vojáci) začali jednat v souladu s ústavou“. Cílem demonstrací je přesvědčit armádu, aby se přidala na stranu politika uznávaného více než 50 zeměmi za prozatímního prezidenta Venezuely.
Předseda parlamentu ovládaného opozicí se v lednu prohlásil za prezidenta s odvoláním na ústavu, která mu tuto pravomoc dává v případě, že je prezidentem nelegitimně zvolený člověk. Maduro loni obhájil prezidentský mandát ve volbách, které byly podle jeho oponentů zmanipulované a jichž se proto opozice nezúčastnila.
„Tento boj vyhrajeme, neboť se nám podaří docílit toho, aby se zbraně neobrátily proti lidu,“ napsal ve čtvrtek na Twitteru Guaidó.
Maduro, pro jehož setrvání u moci je podpora armády klíčová, ve stejný den pronesl další z řady veřejných projevů před nastoupenými jednotkami v uniformách.
„Ano, jsme v plném boji, musíme udržovat nejvyšší bojovou morálku, abychom odzbrojili všechny zrádce, všechny pučisty,“ prohlásil venezuelský vládce před téměř 5 000 vojáky shromážděnými na stěžejní caracaské základně Fort Tiuna.
