Hlavní obsah

Zemřela Vlasta Chramostová, statečná žena, která se nesklonila. Rozloučení bude v Národním

Vlasta Chramostová zemřela. Bylo jí 92 let.Video: Seznam Zprávy

Herečka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová (92) zemřela. Poslední rozloučení se bude konat dva dny po pohřbu Karla Gotta.

Článek

Herečka dramaticky náročných portrétů žen, ale také signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová zemřela. Lidé si ji budou pamatovat především díky skvělým výkonům ve filmech Spalovač mrtvol, Bílá paní nebo Je třeba zabít Sekala, ale skvělé role sehrála také na divadle a především v občanském životě.

Za své nekonformní postoje po srpnu 1968 měla Chramostová zákaz hrát ve filmu, televizi i rozhlase.

Za skvělou herečku a odvážnou ženu označilo Chramostovou i Ministerstvo kultury. Její umělečtí kolegové na ní obdivovali mimo jiné schopnost kritického pohledu a odstupu.

Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to právě Vlasta Chramostová, uvedl předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský ve vyjádření, které poskytl ČTK. Pohřeb se státními poctami připravuje vláda ve spolupráci s rodinou pro zpěváka Karla Gotta, který zemřel v úterý.

„Po Standovi (Milotovi, manželovi Chramostové) zemřela dnes i Vlasta Chramostová. Opustila nás nejen skvělá herečka, ale i statečná žena, ke které mě vázalo dlouholeté přátelství datované ještě z dob disentu. Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to nepochybně právě Vlasta Chramostová,“ uvedl Rychetský v prohlášení.

Poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou se uskuteční v pondělí 14. října od 11:00 hodin v Národním divadle v Praze, oznámil mluvčí divadla. U rakve se budou střídat herci Národního divadla a osobnosti divadelního i společenského života.

Národní divadlo považuje za nejvhodnější místo k rozloučení s herečkou ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podoba obřadu je podle něj záležitostí divadla, Herecké asociace a nejbližších. „Já se domnívám, že státní pocty si zaslouží všechny tyto ikony 20. století, které nás dnes opouštějí. A v případě Vlasty Chramostové ten pohřeb vlastně bude dělat státní instituce a věřím, že to bude veřejná záležitost,“ řekl Zaorálek České televizi na dotaz, zda by si herečka zasloužila pohřeb se státními poctami, jak o tom dnes mluvil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Monumentální herecká osobnost

Chramostová spojovala 20. a 21. století české kultury a politiky a nikdy neztratila schopnost kritického pohledu a odstupu, uvedl v reakci na hereččino úmrtí ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. V československé a české kinematografii podle něj zůstává Chramostová neobyčejně silnou, monumentální osobností. „Patos, který herce dokáže tak často zradit, ji vždy posiloval a byl autentickou součástí jejího působení v divadle, ve filmu i ve společnosti,“ dodal.

Herec David Prachař, který se s herečkou setkal mimo jiné v Divadle Kolovrat a byl s ní v poslední době v užším kontaktu, obdivuje na Chramostové schopnost vrátit se na jeviště po dvacetileté pauze, vynucené podpisem Charty 77. „Je to obdivuhodné a ojedinělé,“ řekl Prachař a dodal, že i návrat po mnohem kratší době bývá pro herce těžký.

Reakce politiků

„Odešla vynikající herečka a statečná žena.“

Premiér Andrej Babiš

„Byla nejen vynikající herečka, ale také statečná žena, kterou osud nešetřil v osobním ani v pracovním životě. Její otevřenost, odvaha a vytrvalost, s nimiž se dokázala postavit nepřízni doby, pro nás zůstávají stejně významné a inspirující jako její umění.

Předseda ODS Petr Fiala

„Velká umělkyně, velký život, velký osud.“

Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta

„Měla vnitřní morální pevnost, kterou neotřáslo ani dvacet let zákazů a perzekucí. Takoví lidé jsou vzácní. Čest její památce.“

Pavel Fischer, senátor

Podle Prachaře byla Chramostová jedním z mála lidí, kteří dokázali otevřeně psát o svém vztahu ke vstupu do komunistické strany. „Od té doby jsem nic tak svobodného a objektivního nečetl,“ uvedl herec. Dodal, že až do své smrti byla Chramostová schopná nadhledu. „Nepropadala žádným sentimentům, ani nad svým životem, ani nad okolím,“ řekl Prachař ČTK.

V roce 1970 Chramostovou Otomar Krejča angažoval do Divadla za branou, po jehož zrušení v roce 1972 se krátce objevila v Západočeském divadle v Chebu v titulní postavě Brechtovy hry Matka Kuráž a její děti. Na dalších sedmnáct let pro ni zůstaly všechny oficiální scény i média uzavřeny. Angažovala se v disentu a samizdatu, patřila k prvním signatářům Charty 77 a se svým mužem Stanislavem Milotou se živila výrobou a prodejem lamp. Založila doma režimem sledované a pronásledované bytové divadlo. Ještě na jaře 1989 byla odsouzena za opoziční činnost.

Byla dvakrát nominována na Českého lva.

Před kamerou debutovala v roce 1949 v dramatu Veliká příležitost. V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla.

Prezident Václav Havel jí v roce 1998 udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Související témata:

Doporučované