Článek
„Cichanouská bodla Polsko do zad,“ stojí v titulku textu ruské agentury RIA Novosti. V pondělí s dalšími ruskými médii zaregistrovala (z perspektivy Kremlu) roztržku mezi polskými politiky, ke které došlo po nedávné návštěvě Svjatlany Cichanouské ve Varšavě.
Běloruská opoziční politička, která je od neděle na návštěvě Česka, se před svou cestou do Prahy sešla s polským prezidentem, premiérem a také primátorem Varšavy. Právě jednání s varšavským politikem Rafałem Trzaskowským, který je z opoziční Občanské platformy, vyvolalo u části vládních politiků pobouření. Cichanouská totiž přislíbila svou účast na letní akademii, již pořádá Trzaskowského sdružení Společné Polsko.
ROZHOVOR CICHANOUSKÉ PRO SEZNAM ZPRÁVY:
Akce v Olštýně se mají zúčastnit tisíce mladých lidí – zejména liberálové. Iniciativa je vnímána jako snaha Trzaskowského o budování vlastní politické pozice nezávisle na svém členství v Občanské platformě (PO). Varšavský primátor loni v červenci prohrál ve druhém kole prezidentských voleb, když ho porazil obhajující prezident Andrzej Duda. Oba kandidáti po vypjaté kampani získali přes 10 milionů hlasů.
V polarizované polské politice potvrzení účasti běloruské političky vzdorující diktatuře Alexandra Lukašenka rozdmýchalo vášně. Místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki v pátek na Twitteru běloruskou političku působící v litevském exilu zkritizoval. „Pokud Cichanouská chce propagovat protidemokratickou polskou opozici a vystupovat na mítinku Trzaskowského, ať hledá pomoc v Moskvě a my podpoříme tu běloruskou opozici, která se nestaví na stranu našich protivníků,“ uvedl přední politik vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS).
Za jeho příspěvek se na něj rychle snesla vlna kritiky, Terlecki se proto svou myšlenku pokusil dovysvětlit na Facebooku. „Těm pobouřeným mými slovy vysvětluji, že v době, kdy polská vláda usiluje v Evropě o podporu svobodného Běloruska, bojuje o práva polské menšiny, financuje nezávislou televizi, poskytuje Bělorusům rozličnou pomoc, Cichanouská souhlasí s účastí v mítinku opozice, která v Polsku neuznává výsledky demokratických voleb, zpochybňuje legálnost státních institucí a podporuje soudce, kteří lámou právo,“ vyjmenoval politik interní politické problémy Polska.
Cichanouská označila příspěvek Terleckého za „podivný“. „Není to vůči běloruskému lidu čestné,“ dodala. O setkávání s politiky s různými názory na Bělorusko i politiku Kremlu mluvila Cichanouská v pondělí v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Cichanouská v Česku
Od neděle do středy je politička na návštěvě ČR. V pondělí se setkala s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem z ODS. Čeká ji mimo jiné projev v Senátu, recepce, koncert či přijetí u prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka z ČSSD. Sejde se také s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem a předsedou STAN Vítem Rakušanem.
Předního politika strany Právo a spravedlnost se po kritice od opozice zastali jeho spolustraníci. Například poslankyně PiS Joanna Borowiaková označila účast Cichanouské na letní škole za chování „rozdvojené osobnosti“. Premiér Mateusz Morawiecki v pondělí připomněl, že Terlecki byl v době komunismu opozičníkem, sám čelil represím a že „ví, co je boj za svobodu“. Další politici PiS pak slova Terleckého bagatelizovali. Rafała Trzaskowského, se kterým se Cichanouská sešla, PiS považuje za jednoho z hlavních politických konkurentů.
Místopředsedu sněmovny teď kvůli kritice Cichanouské nejspíš čeká pokus o odvolání z funkce. Navrhuje jej opoziční Levice a hnutí Polsko 2050 a avizoval ho také předseda Občanské platformy Borys Budka.
Vládnoucí trojkoalice Jarosława Kaczyńského přitom už nějakou dobu nemá jistou většinu a tři strany mezi sebou handlují hlasování případ od případu, eventuálně shánějí potřebné hlasy jinde. Jako nová pojistka Kaczyńského se rýsuje několik poslanců spojených se zpěvákem a populistickým politikem Pawłem Kukizem. Koaliční partneři PiS navíc dali najevo, že je Terleckého slova pobouřila. Pád vlády se ale nečeká.
Podle analýzy serveru 300Polityka může pokus o Terleckého odvolání odstartovat další větší politickou hru nejen ve vládním táboře, ale i v nejsilnější straně. O hodně se totiž hraje i přímo v Občanské platformě, která je v hluboké krizi. V posledních týdnech se spekuluje o návratu expremiéra Donalda Tuska a jeho spojenectví s Trzaskowským. „Politické drby“ tvrdí, že se Tusk – odvěký rival dnešního vicepremiéra Kaczyńského – pokusí stát senátorem při doplňovací volbě a následně se stane předsedou horní komory polského parlamentu. Jasněji má být údajně do konce června.
Tvrdou kritiku schytal v pondělí Terlecki od komentátora deníku Rzeczpospolita Michała Szułdrzyńského. Terlecki podle něj vytlačuje Polsko mimo společenství západních demokracií. „To právě on sám by se měl poslat do Moskvy,“ píše komentátor a dodává: „Zaskakuje mě, jak lehce jeden z nejdůležitějších politiků převzal jazyk lukašenkovsko-putinovské propagandy, která každého, kdo protestuje proti vládě, považuje za nepřítele státu.“
Do Terleckého si rýpl i jeho někdejší spolustraník, prezident Duda. Místopředsedu Sejmu mezi řádky označil za nevýznamného. „Myslím, že paní Cichanouská dobře ví, že na polské politické scéně všichni důležití politici a uskupení stojí na straně svobodného a demokratického Běloruska. Vnitřní spory ji nezajímají. A v její situaci to je asi racionální jednání,“ napsala hlava státu na Twitteru.
Vztahy mezi Varšavou a Minskem jsou napjaté a výrazně se vyostřily po loňských represích proti demonstrantům. Cichanouská loni v září v polské metropoli převzala od premiéra Morawieckého symbolicky klíč od Běloruského domu, který od té doby slouží jako základna pro protilukašenkovskou opozici v Polsku. Polská vláda požaduje i další sankce proti nedemokratickému režimu a podobně jako Litva poskytuje exulantům útočiště. Polští představitelé otevřeně mluví o Lukašenkovi jako o diktátorovi.
Palčivým tématem jsou pak represe proti představitelům organizací zastupujících polskou menšinu v Bělorusku. Zatím poslední políček uštědřil Lukašenko Polákům v pondělí, když vyhlásil 17. září za Den národní jednoty. Datum není náhodné – v roce 1939 ten den bylo Polsko napadeno Sovětským svazem. Území tehdejšího východního Polska se tehdy stalo součástí Běloruské sovětské socialistické republiky, tedy SSSR. „Ten den se stal aktem historické spravedlnosti pro běloruský národ – rozdělený proti jeho vůli v roce 1921 rižským mírem – a navždy se usadil v národní historické tradici,“ uvedl v pondělí Lukašenkův úřad.
Ne vždy ale vedla vláda strany PiS proti Lukašenkovu režimu ostrý kurz. V roce 2016 tehdejší předseda Senátu Stanisław Karczewski z PiS po návštěvě Minsku označil Lukašenka za „takého vlídného člověka“. Vláda také zvažovala restrukturalizaci televize Belsat, která od roku 2007 vysílá z Varšavy do Běloruska.
Televize financovaná z polského rozpočtu je jedním z mála informačních kanálů, které neovládá Lukašenko. Její novináři v Bělorusku teď čelí represím – letos v únoru soud poslal na dva roky do vězení dvě novinářky Belsatu Kacjarynu Andrejevovou a Darju Čulcovovou. Režim uznal novinářky nepohodlného média vinnými z organizací nepovolených demonstrací. Plán z roku 2017, který počítal se změnou Belsatu jen na televizi pro polskou menšinu v Bělorusku, nakonec skončil v šuplíku. Otevírání východu se ale střetlo s realitou politických represí.
