Článek
„S velkou lítostí oznamujeme, že v neděli 18. července nás ve věku 100 let navždy opustil profesor Vladimír Beneš,“ uvedla na webu Fakultní nemocnice v Motole.
Beneš byl zakladatelem dětské neurochirurgie v Motole. Primářem prvního motolského oddělení dětské neurochirurgie se stal v roce 1978 a působil zde až do roku 1992.
Profesor Beneš patřil do týmu profesora Zdeňka Kunce, který byl průkopníkem neurochirurgie v Československu i ve světě. Beneš mu ve střešovické nemocnici dělal zástupce. Nesouhlasil ale s okupací po srpnu 1968 a ve vojenském zařízení začal mít problémy, uvedla Česká televize. Proto odešel do Motola, kde stál u vzniku neurochirurgického oddělení.
„Když mě v sedmapadesáti letech propustili z armády, byl jsem přinucen dělat dětskou chirurgii. Já jsem to neuměl moc, ale byl jsem prostě nucený. Dokázal jsem už během několika let udělat z toho skutečně vzorové oddělení,“ vzpomínal Beneš v roce 2017 v České televizi v pořadu Hyde Park Civilizace. V dobách, kdy začínal, bylo pro neurochirurgy vítězstvím, když pacient vůbec přežil.
Beneš se kromě operací mozku zajímal také o problematiku poranění míchy. Od 50. let minulého století prosazoval komplexní péči o spinální pacienty jako základní prevenci druhotných zdravotních komplikací. První specializované pracoviště pro léčbu pacientů s poraněním míchy bylo v Česku otevřeno v roce 1992. Česká asociace paraplegiků Beneše označuje za „otce paraplegiků“.
Smuteční oznámení.
Beneš se po maturitě na gymnáziu v Plzni v roce 1940 rozhodl pro studium lékařství, které mohl absolvovat až po skončení druhé světové války, kdy došlo k otevření vysokých škol. V roce 1948 ukončil studium na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Poté, jak uvádí jeho životopis na Wikipedii, téměř celý svůj profesní život strávil na neurochirurgickém oddělení, později na klinice Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Zde působil na různých pozicích, v letech 1959 až 1978 jako zástupce přednosty kliniky. V roce 1978 se stal primářem oddělení dětské neurochirurgie ve FN Motol, kde setrval až do roku 1992.
V roce 1961 obhájil kandidátskou práci (CSc.) a v roce 1991 se stal doktorem věd. Roku 1962 se habilitoval pro obor neurochirurgie (docent), jmenovací řízení profesorem pak úspěšně završil v roce 1992. Akademický postup na lékařské fakultě měl zakázán v období normalizace po událostech v srpnu 1968.
Roku 1971 byl hlavním organizátorem neurochirurgického sjezdu v Praze, na kterém byla založena Evropská asociace neurochirurgických společností. V roce 1992 byl prezidentem Kongresu světové společnosti dětské neurochirurgie v Praze.
Naposledy operoval za spolupráce svého syna ve věku 88 let, jelikož pro potřebnou operaci dítěte nebyl k dispozici jiný specialista pro danou oblast.
Jeho syn, profesor Vladimír Beneš (narozen roku 1953) stejně jako vnuk, docent Vladimír Beneš (narozen 1979), jsou též neurochirurgové.
