Článek
Sedmibojařka Jana Maksimovová uvedla, že se s manželem, olympijským vítězem a desetibojařem Andrejem Kraučankou, rozhodli zůstat i se svým dítětem v Německu. V Bělorusku se totiž obávají pokračujících represí proti kritikům vlády.
„Mám malou dceru, nemohu to riskovat. Patřím k lidem, kteří nemohou mlčet. Když jsem žila a trénovala v Bělorusku, celá ta situace… po celou tu dobu, riskujíc všechno, jsem pořád něco dělala,“ napsala Maksimovová na Instagram. Do Běloruska se po všem, co se v posledních dnech stalo, vrátit nehodlá.
Její prohlášení přišlo v době, kdy se běloruská olympijská sprinterka Kryscina Cimanouská snažila vyhnout repatriaci z Tokia. Cimanouská v současné době žádá o azyl v Polsku poté, co odmítla, aby ji představitelé běloruského národního týmu na Olympijských hrách v Tokiu 2020 donutili nastoupit na palubu letadla směřujícího do Minsku.
O den později Cimanouské polské úřady udělily humanitární vízum. V noci na 4. srpna atletka dorazila na letiště v japonské metropoli a podle agentury AFP odletěla do Vídně.
Atletka Maksimovová na Instagramu upřesnila, že do Běloruska se neplánuje vrátit ani její manžel Andrej Kraučanka, držitel běloruského národního rekordu v desetiboji, který v roce 2008 získal stříbrnou medaili na olympijských hrách v Pekingu. Kraučanka byl podle webu Marca jedním z více než 400 sportovců, kteří v srpnu 2020 podepsali výzvu běloruských sportovců k uspořádání nových voleb.
Přečtěte si exkluzivní rozhovor Seznam Zpráv s Andrejem Kraučankou:
Otevřený dopis běloruských sportovců odsuzoval zmanipulované prezidentské volby a násilí bezpečnostních složek vůči pokojným demonstrantům. Krátce poté Kraučanku běloruská policie na deset dní zadržela. Nakonec jej z běloruské reprezentace vyloučili, letošních olympijských her se tak ani zúčastnit nemohl.
„V Německu teď můžu zhluboka dýchat a dobře spát. Co se týče sportu, celou dobu dělám pokroky a samozřejmě chci pokračovat ve sportovní kariéře. Stále si věřím a moc bych chtěla, aby mi někdo pomohl s přípravou, protože v Bělorusku jsem neměla ani maséra, ani lékaře, který by mi poradil, jak se zotavit, jaké vitamíny brát,“ napsala Maksimovová o své nové adoptivní zemi.
„Šestnáct let jsem závodila za národní tým, který o mě nestál. Když mé výsledky klesly, poslali mě k psychologovi. Ačkoli jsem velmi silný sportovec a celé naše vedení to ví, nikdo mi nedokázal pomoci dosáhnout kýžených výšin,“ napsala Maksimovová.
„Tady je možnost zhluboka dýchat a být jedním z těch, kteří bojují za svobodu svého národa, přátel, příbuzných a kamarádů. Určitě zvítězíme. Pevně doufám, že moje sportovní kariéra bude pokračovat a já budu mít možnost trénovat, vystupovat a připravovat se na další olympijské hry,“ zakončila příspěvek Maksimovová.
Z vyjádření Maksimovové tak plyne, že by ráda ve sportovní kariéře pokračovala i za cenu, že by již nereprezentovala Bělorusko. To je podobné případu Cimanouské, polský ministr zahraničí již dříve naznačil, že se Varšava může pokusit vyvinout snahu o to, aby Cimanouská na budoucích sportovních událostech reprezentovala právě Polsko.
V souvislosti s událostmi kolem Cimanouské odjel z Běloruska na Ukrajinu také házenkářský trenér Konstantin Jakovlev, který byl rovněž zatčen a na 15 dní zadržen poté, co se zúčastnil pokojných protestů a komentoval poslední prezidentské volby v Bělorusku, uvedla agentura Naša Niva skrze aplikaci Telegram.
V úterý ráno v blízkosti Kyjeva nalezli oběšeného v parku šéfa nevládní organizace Běloruský dům na Ukrajině Vitala Šyšova. Šyšov, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, zmizel v pondělí. Podle organizace, jíž šéfoval, si šel zaběhat a už se nevrátil. Úřady prověřují všechny verze úmrtí, včetně pokusu zamaskovat vraždu jako sebevraždu.
Rozhodnutí sportovců podporuje Běloruská nadace sportovní solidarity (BSSF), jejímž cílem je poskytovat podporu sportovcům, kteří byli zadrženi a čelili represím za účast na pokojných manifestacích. Např. Cimanouskou BSSF podporuje od jejího náhlého odjezdu z olympiády. Organizaci založili v srpnu 2020 sportovní funkcionáři a slavní sportovci, včetně šampionů a medailistů z olympijských her a dalších mezinárodních soutěží.
Bělorusku od roku 1994 vládne prezident Alexandr Lukašenko. Podle oficiálních výsledků loni opět vyhrál prezidentské volby. Opozice, Evropská unie a některé další země však hlasování považují za zfalšované ve prospěch autoritářské hlavy státu.
V loňském roce byly celonárodní protesty proti jeho spornému znovuzvolení násilně potlačeny bezpečnostními složkami. Někteří známí sportovci se k protestům rovněž připojili. Později ale část z nich přišla o finanční prostředky či je z národních týmů dokonce vyřadili. Tyto případy mapuje Běloruská nadace sportovní solidarity na své webové stránce.
