Ve stínu celibátu: Přihlásilo se 30 nových obětí, Duka mluví o diskreditaci

„Nové okolnosti a váš pořad ukázaly, že se musíme k těmto věcem vrátit a znovu se ptát, co je v této chvíli třeba dělat jinak,“ oznámil tento týden plzeňský biskup Tomáš Holub v rozhovoru, který navazoval na dokumentární sérii Seznam Zpráv Ve stínu celibátu.

Ta přinesla svědectví třiačtyřicetileté Jiřiny Kočí, která byla od svých šestnácti let zneužívána knězem z řádu salesiánů Pavlem Krejčím a ve chvíli, kdy si před dvěma lety myslela, že už „peklo vzpomínek“ zamkla do klece z rozumu, jak sama říká, slyšela v rádiu kardinála Dominika Duku zpochybňovat naléhavost problému sexuálního zneužívání v církvi. To u ní staré trauma znovu probudilo a nastoupila do terapií.

„Pořád žijeme v naději, že ty případy u nás tolik nejsou,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy biskup Holub a dodal: „Musíme si přiznat, že v minulosti byla snaha chránit instituci a byla tu určitá forma pokrytectví. To jsou věci, které je třeba změnit.“ Zdůraznil, že pro vyjádření těchto názorů v rozhovoru získal mandát od České biskupské konference, tudíž nemluví jen sám za sebe.

Naproti němu ale pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka reagoval na reportáž zcela opačně: „Celý seriál ‚Ve stínu celibátu‘ nese stopy diskreditační kampaně se zjevně manipulativními a tendenčními prvky připomínajícími nechvalně známou ‚publicistiku‘ v totalitních režimech.“

V čem spatřuje diskreditaci a manipulaci, v prohlášení neuvedl. Reportáž zaznamenávala autentické vyprávění Jiřiny Kočí, první ženy mezi oběťmi, která veřejně vystoupila se svou identitou, informace o jejím „pachateli“ Pavlu Krejčím potvrzovali i zástupci řádu salesiánů, on sám jim své provinění potvrdil. Případ je nyní předán do Vatikánu k rozhodnutí o zbavení kněžství.

Česká biskupská konference neboli sbor biskupů České republiky se bude začátkem července na Velehradě zabývat novým přístupem k obětem sexuálního zneužívání v katolické církvi. „Probíhá revize naší směrnice, změny oznámíme po zasedání biskupské konference,“ uvedla její mluvčí Monika Klimentová.

Po zveřejnění reportáží na Seznam Zprávách oznámil konkrétní změnu v přístupu k obětem sexuálního zneužívání i pražský biskup Zdenek Wasserbauer, který má tyto záležitosti na starosti.

Při natáčení reportáže letos v únoru přitom nejdříve řekl, že oběť musí nahlásit na biskupství jméno pachatele, případ se musí prošetřit („To by jinak taky mohla přijít i paní tady z prodejny,“ řekl doslova.) a teprve pak může církev platit oběti terapie, které ji mají zbavit traumatu. Dodal tehdy také, že katolická církev nespolupracuje s neziskovými organizacemi typu Bílý kruh bezpečí nebo Profem, které by traumatizovaným obětem, jež nejsou schopny komunikovat s kýmkoliv z církve, nabídly pomoc. („Beru to jako inspiraci, budu o tom přemýšlet,“ řekl při natáčení Jiřině Kočí, když se jej ptala, zda by nebylo možné, aby církev založila fond a neziskovky z tohoto fondu hradily lidem několik hodin terapií, než budou schopni vůbec vyslovit jméno pachatele.)

Před pár dny, po zveřejnění reportáže Ve stínu celibátu, Zdenek Wasserbauer svá únorová slova upravil: Teď už podle něj oznámení jména pachatele na úvod a následné vyšetřování nebude nutné. Katolická církev zároveň jeho prostřednictvím oznamuje, že začíná spolupracovat s neziskovými organizacemi.

„Již spolupracujeme s Charitou, která má své poradny a funguje ve všech diecézích v České republice. A je možné, že budeme spolupracovat s dalšími neziskovkami, které budou odvádět spolehlivou a profesionální práci. Lidé už nyní jméno pachatele po celou dobu nemusí vůbec vyslovit, pokud nechtějí,“ uvedl biskup Wasserbauer.

Katolická církev se chystá změnit i fungování svého Kontaktního centra, které pro oběti zneužívání zřídila v květnu 2019. Tehdy reagovala na nařízení papeže Františka, že církev nesmí před případy zneužívání zavírat oči a že zájmy obětí jsou na prvním místě. Česká média tehdy zveřejnila několik případů zneužívání a katolická církev oznámila vytvoření kontaktního centra.

Jeho problémem ale bylo, že fungovalo jediný den v týdnu, a to pár hodin - a že se oběti zneužívání v církvi samy na církevní centrum nechtějí obracet.

„Tento mechanismus se neosvědčil,“ říká biskup Tomáš Holub. „Právě si procházíme pro nás velmi bolavou zkušeností, že v okamžiku, kdy uděláme krok jako instituce, tak reakce bude velmi malá právě proto, že ho dělá instituce, která stojí za tou obrovskou bolestí.“

Odkazuje se na slova německého jezuitského kněze Hanse Zollnera, který je výrazným protagonistou boje proti zneužívání v katolické církvi: „Hans Zollner říká, že přesně tento problém zažili biskupové v Holandsku v roce 2010. Teprve když se téma otevřelo v médiích, tak se začaly hlásit případy, které předtím nikdo církvi nehlásil,“ uvedl Tomáš Holub.

Zdenek Wasserbauer prozatím oznámil, že už se v církvi začíná uvažovat o spolupráci s neziskovými organizacemi, které by mohly poskytovat obětem terapie z fondu, do kterého by církev vložila peníze: „O zřízení fondu jsem hovořil s některými biskupy, a bude-li třeba, budeme to dále řešit.“

Po zveřejnění reportáží na Seznam Zprávách se dalo opravdu několik věcí do pohybu. Jiřina Kočí a Jiří Kylar, dvě dnes veřejně známé oběti zneužívání v církvi, oznámili založení spolku s názvem Někdo ti uvěří, kam se mohou obracet lidé s podobnými zkušenostmi pro radu či pomoc s vyhledáním terapeuta.

„Za dva týdny od chvíle, kdy jsme oznámili vznik spolku, jsme dostali stovky podpůrných vzkazů a také zprávy od více jak tří desítek obětí zneužití v katolické církvi,“ říká předseda spolku Jiří Kylar. „Jedná se o starší případy zneužívání, nezaznamenali jsme žádný aktuální případ. Obracejí se na nás také lidé s touto zkušeností i z jiných církví, náboženských společností, ale také z civilního prostředí.“

Spolek informace zatím zpracovává, aby získal dostatečný přehled o případech zneužívání především v katolickém prostředí. S citlivými informacemi nebudou bez přání oběti nijak nakládat. „Náš spolek zde není pro to, aby něco vyšetřoval, ale aby byl oním důvěrným a bezpečným prostředím. Bude-li sama oběť chtít svůj případ řešit s některým z církevních představitelů, jsme k dispozici ji doprovázet i na jednání a podpořit ji,“ uvedl Jiří Kylar.

Spolek Někdo ti uvěří chce nabídnout spolupráci i Kontaktnímu centru, o kterém budou mluvit biskupové na Velehradě. „Rádi bychom tak společně s církevními představiteli vytvořili co největší síť pomoci po celé republice,“ říká Jiří Kylar a dodává: „Děkujeme všem lidem, kteří pomáhají, věřícím, kněžím, kteří doprovázejí oběti a poskytují jí duchovní posilu, řeholnicím a řeholníkům za jejich obětavou pomoc a příklad, jak sami ve svých komunitách vytvořili bezpečné prostředí.“

Téma pomoci obětem sexuálního zneužívání z pověření biskupské konference mediálně zaštítil plzeňský biskup Tomáš Holub, který je dlouhodobě mezi biskupy tím nejprogresivnějším v otevřenosti a pokoře vůči obětem (viz rozhovor v Ptám se já).

Opačný postoj, jak už bylo výše uvedeno, zaujal kardinál Dominik Duka, ale také jeho poradce, kněz Romuald Štěpán Rob. Ten po počátečním výpadu na sociálních sítích po zveřejnění reportáže Seznam Zpráv začal zpochybňovat věrohodnost oběti. Rob je ale zároveň knězem spadajícím do plzeňské diecéze, tudíž pod plzeňského biskupa Holuba. A ten zveřejnil na sociálních sítích informaci, že se s Robem domluvil, že se pro příště zdrží svých komentářů k sexuálnímu zneužívání na sociálních sítích.

„Romuald Rob se k těmto věcem už nebude vyjadřovat. To jeho vyjádření dokáže nadělat neskutečnou paseku. Mně je z toho pak stydno,“ zmínil biskup Holub právě nemístnou sekundární viktimizaci obětí, kdy se jim vyjádřenou nedůvěrou dává najevo, že si mohly své zneužití knězem vymyslet.

V případu Jiřiny Kočí, který byl zachycený v sérii Ve stínu celibátu, vystupoval i salesiánský kněz Michael Martínek, který potvrzoval, že se mu Jiřina v době, kdy byla ve svých šestnácti až devatenácti letech zneužívána, svěřila. On tehdy konfrontoval pachatele, svého spolubratra v řádu salesiánů Pavla Krejčího, a ten mu to nepopřel.

Michael Martínek se po zveřejnění reportáže s Pavlem Krejčím v pondělí 21. června setkal. A druhý den o tom napsal na svůj facebookový profil: „Je potřeba pracovat nejen s obětí, ale i s pachatelem. Proto jsem se včera setkal s Pavlem Krejčím. Modlil jsem se, aby nás vedl Duch svatý, a věřím, že tam byl. Konfrontoval jsem Pavla se skutečností, že frustraci, kterou teď prožívá v souvislosti se zveřejněním případu, nelze srovnávat s velikostí a hloubkou zranění, které způsobil Jiřině. Vysvětlil jsem mu, proč jsem přesvědčen, že církvi medializace neškodí, ale naopak prospívá. Vyvrátil jsem některé jeho mylné domněnky. Rozhovor proběhl pokojně a ve vzájemné úctě. Pavel projevil zájem dál se věcí zabývat, dohodli jsme se na konkrétních krocích.“

Případy budeme dál sledovat.