Ve Špindlerově Mlýně přestal vařit hlad. Ochutnáte tarhoňu i pstruží kaviár

V dobách, kdy po celém Česku přibývaly zajímavé gastronomické koncepty, v Krkonoších stále vládla Krakonošova bašta (řízek v bramboráku), Krakonošův oheň (pálivé kuře v bramboráku), smažený hermelín či pečený pstruh – v tom horším případě vytažený z mrazáku.

V posledních letech se situace naštěstí začala měnit. A nutno dodat, že za gastronomickou revolucí stál jeden z nejlepších podniků ve městě, tedy hotel Savoy, v němž léta obstojně fungovala pobočka pražského Koga. To sází na populární středomořskou kuchyni a mezi pražskou smetánkou se těšilo vždycky velké oblibě. Provozovatelé Savoye (společnost Asten Hotels) se však rozhodli pro změnu a angažovali talentovaného šéfkuchaře Michala Húska.

Dali vale Itálii a pustili se do moderní české kuchyně. Dokonce se nebáli vyhlásit ambiciózní cíl – během několika let vytvořit z restaurace pojmenované Savoya nejlepší podnik v Krkonoších.

A protože s jídlem roste pověstná chuť, v letošním roce dostal mladý šéfkuchař na starost i nově otevřenou restauraci Soyka v sesterském hotelu stejného jména. Pojďme si oba podniky představit a hlavně ochutnat pár specialit, kterými se dnes mohou pochlubit.

Začněme restaurací Savoya. Už první dojem okouzlí. Noblesní atmosféra, horský design, sázka na kombinaci dřeva a ovčí vlny navozuje pocit domova a bezpečí. A výtečné jídlo příjemné pocity ještě znásobí. Mezi předkrmy kraluje šťavnatý telecí tatarák, sázející na křehkost mladého masa, jehož chuť zvýrazní variace na italské caprese, tedy kombinace rajčátek, bazalky a mozzarelly. Příjemné překvapení.

Velmi oblíbený je mezi hosty vídeňský řízek z telecího masa, připravený na přepuštěném másle a podávaný s bramborovou kaší, který nám nepřímo připomíná, že někdejší majitel panství hrabě Jan Harrach se narodil i zemřel ve Vídni, kde ve druhé polovině 19. století zažíval řízek jako zamilované jídlo císaře Františka Josefa obrovský nárůst popularity.

Ale zpátky do českých hor. Osobně dáváme přednost kreativní prezentaci lososového pstruha, který je připraven s pórkem, hráškem a pstružím kaviárem. A samozřejmě největšímu hitu podniku v podobě tarhoni (malé těstovinové kuličky původem z Maďarska) s brynzou, houbami a špekem. Fantastické prolnutí výrazných chutí.

Teď rychle na skok do sousední Soyky, jejíž jméno je krásnou hříčkou se jménem z Krkonošských pohádek (stejně jako tamní bar Highney – tedy hajnej). Jednoduchý, ale příjemně vzdušný interiér evokuje atmosféru moderního bistra.

A moderně jsou pojaté také pokrmy vycházejí z tradiční české kuchyně: potěší bramborová placka s trhaným vepřovým masem a nakládanou zeleninou, unikátní verze leča s loupanými rajčaty, paprikovou omáčkou a vejcem připraveným sous vide metodou, díky čemuž zeleninu propojí tekutý a vláčný žloutek či fantastická koprovka. Největším hitem je ale nadýchaný holandský řízek přetavený do moderní podoby: připravený ze selečího masa a plněný kousky goudy, která se při pečení rozteče.

Nezbývá tedy než politovat: Trautenberku, Trautenberku, tohle kdyby ti vařilo Anče, to by byl býval život. A ne pořád jen to kyselý kyselo…