Článek
Poslanecký týden dává každý měsíc příležitost vzniknout seminářům a konferencím, na které by v běžném provozu na půdě Poslanecké sněmovny nebyl prostor.
Většina poslanců je totiž v domovských regionech, a tak se zasedací místnosti mohou otevřít expertům z nejrůznějších odvětví. V úterý 25. února se tím nechala inspirovat i poslankyně za hnutí ANO a členka zemědělského výboru Věra Adámková – a využila příležitost k tomu, aby v dolní komoře uspořádala visegrádskou konferenci žen v myslivosti.
Záměr byl jednoduchý: spojit důležité téma genderové rovnosti s úspěšným projektem východní Evropy. Konference, která pod záštitou nejvýznamnějších jmen Poslanecké sněmovny svolala do zasedací místnosti ženy v mysliveckém kroji z různých koutů Evropy, ale nakonec dopadla trochu rozpačitěji.
Chyběl totiž třeba simultánní překlad. A tak se o aktivitách svých kolegyň přes hranice až na výjimky vzájemně nedozvěděly téměř žádná z myslivkyň.
Překlad pro ženy z Visegrádu chyběl
„Přiznám se, že nevím, jak je to s překladem, tak doufám, že všichni mají možnost sledovat, co říkám,“ uvedl hned v úvodu konference o ženských lovkyních předseda Sněmovny Radek Vondráček, který akci udělil záštitu.
Poslouchaly ho totiž nejen ženy z Česka a Slovenska, ale i myslivkyně z Polska, Maďarska, Rakouska, Německa anebo jihovýchodního Srbska.
Věra Adámková mu za ni – i za to, že na ni speciálně dorazil i s úvodním vystoupením – významně poděkovala. Jeho slovům ale kromě Adámkové a několika česko-slovenských myslivkyň zbylá část účastníků a účastnic nerozuměla.
„Simultánní překlad není, tak nevím, jestli to mám ještě říkat anglicky,“ pokračoval Vondráček, když ho o neexistenci tlumočníků ujistili.
A nerušeně mluvil i dál v češtině: „Já vám jenom chci říct, že si velice vážím tohoto setkání. Koho by napadlo, přesně před 29 lety a 10 dny, 15. února 1991, kdy se naši předkové domluvili v maďarském Visegrádu, jaký to bude úspěšný projekt.“
Vondráček (k těm, kteří mu rozuměli) mluvil o jednom z hlavních záměrů konference – spolupráci zemí V4 jako úspěšného projektu se společnou historií a přátelstvím.
„A ačkoliv je někdy až koordinovaná snaha narušit visegrádskou spolupráci, tak se mu daří stále lépe a lépe, přidávají se stále nové možnosti spolupráce. A dnes je mi velkou ctí, že tu máme setkání žen aktivních v myslivosti.“
Slova Radka Vondráčka krátce po jeho vystoupení potvrdil i další z významných hostů konference, předseda zemědělského výboru a druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Ten nakousl i druhý rozměr projektu – posílení žen v původně mužských disciplínách.
„Trošku mě mrzí, že myslivost je převážně výsadou mužů. Až nedávno jsem se dozvěděl, že v Česku máme tři tisíce myslivkyň. Speciální poděkování náleží vám, ženám, že dáváte myslivosti zcela nový rozměr.“
A poté, co jeho slova bryskně vysvětlila v angličtině, se slova ujala i sama poslankyně Věra Adámková.
„Naši konferenci podporuje i premiér, který je mimo Prahu. Podporuje práci žen kdekoliv, takže už jsem dostala za úkol, že je nás málo a máme něco udělat,“ naznačila před plným sálem, jak vlastně s nápadem na konferenci ve Sněmovně přišla.
„Tak jsem nevěděla, co dělat. Ale úkoly se mají plnit,“ uzavřela nakonec svůj projev Adámková.
Typická myslivkyně vaří a čistí boty
První části z celkem dvoudenního bloku (včetně večerního setkání ve sněmovním klubu) se nakonec zúčastnilo 63 myslivkyň. Všechny měly prostor na vlastní prezentaci – aby činnost komunity ve své zemi sdílely mezi dalšími Evropany.
Vzájemné představování si ale povětšinou neulehčily. Například prezentaci českých, polských nebo slovenských zástupkyň rozuměly jen jejich kolegyně z rodné země.
„Takže dobrý deň, dzień dobry, guten tag, jó napot,“ zachránila to předsedkyně slovenského mysliveckého spolku alespoň čtyřjazyčným pozdravem.
A jak nakonec účastnice zdůvodňovaly nejdůležitější – potřebu žen angažovat se v mysliveckých spolcích?
Všechny se napříč shodovaly v jednom – ačkoliv podíl žen v myslivosti stoupá meziročně o jednotky procent, je jich třeba více. A to jak těch v myslivosti, tak těch ve vrcholných orgánech.
„Žena je mnohem trpělivější a jako matka má zkušenosti s výchovou mládeže. Ženy jsou empatičtější a méně konfliktní. Proto se domníváme, že prezentovat myslivost je vhodné buďto dámou, anebo spojením dáma a muž,“ tvrdily české členky spolku myslivosti o oboru, který přibližně z 94 procent zastupují muži.
„Pohled na ženu je o hodně příjemnější než na muže v maskáčích,“ uvedla jako jeden z důvodů členka slovenské delegace.
Bouráním předsudků o jednotlivých pohlavích – tak, jak běžně činí fanoušci feminismu – se ale konference většinu času nezabývala.
„Typická myslivkyně je manželkou myslivce,“ začala s popisem emancipovaných žen v typicky mužské profesi účastnice z Rakouska.
„Vaří v kuchyni ulovené jídlo, čistí zašpiněné boty a je to také ona, kdo tleská, když se muži něco povede,“ uzavřela Rakušanka za úsměvu delegátek, které v úterý dopoledne dorazily na konferenci, jež měla původně fandit ženám v nových a „mužnějších“ rolích.
