Hlavní obsah

Ve Sněmovně řekli, že BIS nechtěla nic sledovat. A máme tomu věřit?

Foto: vlada.cz

Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík.

Seznam Zprávy přinášejí souhrn dokumentů a výroků ke kauze takzvaného e-shopu na elektronické dálniční známky.

Článek

Bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny ve čtvrtek shledal, že civilní kontrarozvědka BIS postupovala v souvislosti se zakázkou na systém elektronických dálničních známek podle zákona a že nechtěla víc než sledovat registrační značky vozů, možná udělat fotografii přes čelní sklo.

Jak píše agentura ČTK, BIS požadovala jen výřezy snímků automobilů tak, aby na nich byla registrační a tovární značka.

Usnesení výboru poslanci jednohlasně odhlasovali. Ale jak to pasuje s tím, co jsme o zakázce a požadavcích bezpečnostních složek zaznamenali v minulých dnech a měsících?

Netransparentní tendr?

Když se v polovině ledna ukázalo, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) podepsal (bez otevřeného výběrového řízení) smlouvu s dodavatelskou firmou Asseco Central Europe na zhotovení daného IT systému za 401 milionů korun, vyhodil premiér Andrej Babiš kvůli tomu velmi rychle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka.

Vadilo mu, že je a) zakázka předražená, b) že byla přímo zadána vybrané firmě.

„Nelíbí se mi, jak to proběhlo. Na vládě řešíme prodej 12 metrů pozemků Správy železnic, ale zakázku za 400 milionů jsme tam neměli,“ uvedl premiér Babiš.

Dokumenty, které Seznam Zprávy o zakázce získaly, však obsahují řadu požadavků (mimo jiné i od BIS), že vzhledem k citlivosti dat a informací, se kterými nový systém na elektronické známky bude pracovat, nelze kompletně otevřené výběrové řízení udělat.

21. července 2019 se ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica jako zadavatel zakázky obrátil na ředitele BIS Michala Koudelku s žádostí o stanovisko, zda jeho úřad není povinen zakázku vypsat v zadávacím řízení – a to právě kvůli obavě, aby nebyly vyzrazeny utajované informace.

Ředitel kontrarozvědky pak šéfovi SFDI odepsal 5. srpna. S tím, že v dokumentech souvisejících se zadáním zakázky se nesmí objevit utajované informace. Z toho důvodu nedoporučil vypsat zakázku v zadávacím řízení. „V tomto případě je zřejmé, že není zveřejnění úplného popisu coby podkladů pro veřejnou zakázku možné,“ píše v odpovědi Michal Koudelka.

Odvolal se přitom na dva paragrafy v zákoně o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), které umožňují udělit zakázku bez soutěže. Vedle rizika vyzrazení utajované informace zmiňuje šéf BIS zároveň to, že jde „o veřejnou zakázku v oblasti ochrany nebo bezpečnosti, která je zadávána pro účely zpravodajských činností zpravodajských služeb, což je zákonným důvodem pro realizaci zakázky mimo režim standardního zadávacího řízení podle ZZVZ“.

Na konci srpna se pak ředitel SFDI obrátil s podobnou žádostí na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Ředitel právního a legislativního odboru NBÚ Jiří Malý SFDI 25. září 2019 informoval, že úřad s navrhovaným postupem a výjimkami ze zákona o zadávání veřejných zakázek souhlasí. „Národní bezpečnostní úřad sděluje, že nemá z hlediska ochrany utajovaných informací výhrady k postupu SFDI coby zadavatele při zadání veřejné zakázky,“ stojí v dopise, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

SFDI v rámci zakázky na systém elektronických dálničních známek tedy dostal jasný pokyn od BIS i NBÚ k tomu, že zakázku nemusí vypisovat v zadávacím řízení.

Navzdory výše uvedeným dokumentům však nový ministr dopravy Karel Havlíček po čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru říká: „Protože BIS měla požadavek, který měl chránit její vozy, nikoli požadavek na šmírování, tak SFDI zbytečně připravil zadávací řízení tak, že dalo do utajovaného režimu příliš mnoho náležitostí celé té zakázky.“

Předražené?

A nyní cena zakázky, která vyšplhala na Babišem kritizovaných 401 milionů korun.

Že je předražená, měla dokázat akce nadšených IT specialistů, kteří prý e-shop na dálniční známky naprogramují za víkend a daleko levněji.

Tehdy však nikdo pořádně netušil, že zdaleka nejde jen o internetový prodej známek, nýbrž i bezpečnostní systém.

BIS po Kremlíkově pádu říkala, že jí jde jenom o přístup do registru zaznamenaných SPZ, které se stejně musí evidovat, aby se kontrolovalo, zda majitel auta zaplatil dálniční poplatek.

Když 3. února Seznam Zprávy upozornily, že jde v systému o víc, BIS v prohlášení už připustila, že o nějaké fotografie z chystaného systému přece jen jevila zájem. „BIS žádala o možnost v případě plnění úkolů získat data o registrační značce včetně fotografie výřezu registrační značky a případně, umožní-li to systém, pouze čelní (přehledové) fotografie automobilu, tak jak je měl systém běžně poskytovat. Jednalo by se o stejný typ fotografie, jaké dnes získává policie při kontrolách rychlosti,“ uvedla v tiskové zprávě.

To je verze, kterou opakuje dodnes.

Ve zmíněném prohlášení však také uvedla, že její požadavky nepřesahují to, co už funguje na letišti v Ruzyni. „BIS žádala, aby v případě plnění svých zákonných úkolů, například v boji proti teroristickým hrozbám či nelegální migraci, mohla z připravované evidence získat potřebné informace o konkrétním sledovaném voze, jak je to možné například na Letišti Václava Havla,“ stojí v tiskovém vyjádření BIS.

O tom, že pražské Letiště Václava Havla disponuje sofistikovaným počítačovým systémem, který umí detekovat obličeje, psaly Seznam Zprávy před dvěma lety. Podle tehdejších informací je možné do systému, s jehož kompletním provozem byly tehdy potíže, na dálku poslat fotografii hledaného člověka a kamery s počítači ho dokážou nalézt mezi tisíci lidí na letišti.

Zakázka na systém byla podle registru smluv přes 85 milionů korun bez DPH.

Připomeňme, že zdroj z bezpečnostních složek nyní Seznam Zprávám řekl, jaké požadavky směrem k chystané zakázce na „e-shop“ byly.

Šlo podle tohoto zdroje o to, že kamery, které mají kontrolovat, zda má vůz zaplacen dálniční poplatek, pořídí nejen snímek registrační značky vozu, ale rovnou tři fotografie. Jedna zachytí SPZ (pro kontrolu zaplacení poplatku), další dva takzvané přehledové snímky však fotografují i kabinu vozu s celou posádkou, a to v předepsané kvalitě.

Koneckonců odvolaný ministr Kremlík, v jehož éře se zakázka v jeho resortu chystala dělala, nemluví tak kategoricky jako jeho nástupce Havlíček, který přišel, až když byla na zrušení.

„Já technické specifikace samozřejmě neznám ani je nemůžu znát, protože zadavatelem byl Státní fond dopravní infrastruktury. Ale pokud si dobře pamatuji, kolegové hovořili o tom, že to fotí ve své podstatě značku, a z logiky věci, pokud to fotí značku, tak asi to dokáže fotit i víc než značku,“ řekl Kremlík Seznam Zprávám na otázku, zda je pravda, že systém, kvůli němuž byl odvolán, měl kromě registrační značky pořizovat snímky řidiče a osádky vozu.

Datové veletoky

Podle už citovaného zdroje z bezpečnostních služeb měl systém fungovat 24 hodin denně. Všechny fotografie se potom měly uložit na server a nejméně dalších 24 hodin se tam uchovat tak, aby si bezpečnostní složky mohly obsah serveru případně stáhnout.

To je věc, kterou nyní ministr Havlíček a BIS popírají.

Seznam Zprávy však získaly a tento týden zveřejnily nahrávku, kde se o požadavcích na systém baví exministr Kremlík a také advokát kanceláře Rowan Legal Martin Janoušek.

Kremlík se advokáta ptá, zda požadavky BIS na systém viděl.

„To jsme viděli, nějaký přehled, co chtějí…“ říká advokát Janoušek.

„Oni tam chtěli fotky, jakoby RZ auta, obličej toho auta, a to aby se používalo, aby k tomu měli přístup,“ mluví dále Kremlík a Janoušek přitakává.

„Přesně tak. A aby to mohli zaznamenat a muselo to být v mnohem vyšším rozlišení ty fotky, obličej, a muselo se to udělat v podstatě online, asi do dvou minut. Zatímco na kontrolu známek by to stačilo, kdyby se to ukládalo a posílalo se to třeba ve dvě ráno, kdy jsou mnohem levnější datové toky, třeba. Ale když to chceš ve vysokém rozlišení a hned, tak je to samozřejmě mnohem dražší…“

Ministerstvo dopravy na dotaz Seznam Zprávám potvrdilo, že kancelář Rowan Legal, kde je advokát Janoušek spolumajitelem, se na přípravě zakázky na „e-shop“ podílela – zpracovala analýzu postupu pro SFDI.

Doporučované