Článek
Zástupy lidí se shromáždily v neděli odpoledne před Bílým domem. Davy protestujících se sešly také v Bostonu, na newyorském Manhattanu i na letištích v Atlantě, Los Angeles, Washingtonu, Phoenixu, Orlandu nebo Dallasu.
Demonstrace vypukly už v sobotu poté, co prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz nařizující přísnější prověrky lidí cestujících do USA.
Nařízení zakazuje po devadesát dnů vstup do USA lidem pocházejícím ze zemí spojovaných s terorismem. Týká se Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Opatření také dočasně pozastavilo program USA pro přijímání uprchlíků. Do odvolání platí zákaz vstupu migrantům ze Sýrie.
Ti, kdo už byli v letadlech mířících do USA, byli na letištích zadrženi, přestože měli víza platná pro vstup. Není ale jasné, kolika lidí se to týká, uvedla BBC. Dalším nebylo umožněno ani nastoupit na palubu letů do Spojených států.
Opatření začalo platit okamžitě a vyvolalo odpor i u 16 státních zástupců včetně těch z Kalifornie a New Yorku, kteří nařízení prohlásili za protiústavní.
Několik federálních soudců dočasně pozastavilo deportaci držitelů víz platných pro vstup do USA. V Bostonu rozhodl soudce o propuštění dvou zadržených íránských univerzitních profesorů z vazby.
Rudy Giuliani admits Trump wanted a Muslim ban, asked for help on doing it legally: https://t.co/WFMUrIHjMp pic.twitter.com/eGzDS4YlGo
— Slate (@Slate) January 30, 2017
Bývalý starosta New Yorku, právník Rudy Giuliani, v nedělním rozhovoru připustil, že jej Trump požádal o radu, jak by se dal „zákaz muslimů” zavést legálně.
Trump se v neděli hájil před protestujícími slovy, že jeho zákaz nesouvisí s muslimy, ale s teroristy a bojem proti nim. Nařízení se však netýká například Saúdské Arábie, z níž pocházela většina teroristů z 11. září 2001.
Trumpův zákaz může postihnout kromě jiných muslimů například držitele Oscara, íránského filmového režiséra Asghara Farhádího, který je na Ceny Akademie nominován i letos.