Ve Francii začali skládat „malé Slunce“. Jeho energie má spasit lidstvo

Má fungovat přesně naopak oproti dnešním jaderným elektrárnám. Při procesu nazývaném jaderná fúze v něm má dojít k vzniku plazmy (extrémně zahřáté hmoty) a slučování jader namísto štěpení. Tokamak tak má při teplotě až 150 milionů stupňů Celsia napodobit reakci, ke které dochází ve většině hvězd včetně Slunce. Výsledkem má být zdroj bezpečné a čisté energie bez jaderného odpadu, a to všechno za spotřeby paliva, které lze získat ze zdrojů, jichž naše planeta nabízí víc než dost.

To byl zevrubný popis fungování tokamaku, tedy jednoho z typů fúzních zařízení, kterých už na světě několik existuje. Tokamak ITER má být ale jedinečný, a to v mnoha ohledech.

Pokud půjde všechno podle plánu a v roce 2025 bude konstrukce dokončena, půjde podle BBC o dosud největší termonukleární reaktor na světě. Zároveň jde o druhý nejdražší vědecký projekt světa, hned po Mezinárodní vesmírné stanici. Na jeho stavbě se podílí 35 zemí, včetně těch, jejichž spolupráce v jakémkoliv oboru je přinejmenším vzácná. Jde o státy EU, USA, Čínu, Rusko, Indii, Japonsko i Jižní Koreu. ITER by se měl stát prvním tokamakem, který získá z paliva více energie, než sám spotřebuje na ohřev plazmatu. Otázkou zůstává, zda ITER předčí svou produkcí celkový příkon při započítání energie spotřebované například na chlazení.

Jde o testovací projekt, který sice sám o sobě nemá ambici rozvádět elektřinu. Slovo experiment má ostatně zahrnut už ve svém názvu (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor). Přesto je ale přiblížení se ke komerčnímu používání technologie jeho primárním cílem. Zjednodušeně řečeno si nejvyspělejší státy planety nejprve společnými silami v rámci projektu vyzkouší, jestli lidstvo už zvládne vyrobit produktivní termojaderný reaktor. Pakliže zjistí, že ano, začnou už každý sám za sebe usilovat o to, kdo si zvládne postavit vlastní.

Na světě v současnosti existuje několik zařízení pro jadernou fúzi typu tokamak, dvě z nich jsou dokonce v Česku. Dosud se ale žádnému nepodařilo získat víc energie, než je potřeba na ohřev plazmatu, a nikdo se tak snu o čisté, bezpečné a levné energii výrazněji nepřiblížil.

Hlad po detailnějším a opravdu odborném vysvětlení fungování tokamaku ITER zaručeně zažene přednáška Akademie věd ČR:

Pokud by se tohle v případě ITERu podařilo, mohlo by skutečně dojít k zásadnímu přelomu, kdy by se lidstvo ocitlo na dosah takřka zázračnému zdroji energie. Palivem pro tento reaktor je totiž směs deuteria a tritia, což jsou izotopy vodíku, které se dají získat z mořské vody a lithia - pohodlně dostupných materiálů, které nepředstavují zátěž pro životní prostředí. Podle prohlášení vědeckého týmu projektu ITER je množství takového paliva o velikosti ananasu ekvivalentem asi 10 tisíc tun uhlí, napsala agentura AFP.

Areál v jihofrancouzském městě Cadarache je velikostí srovnatelný s rozlohou české jaderné elektrárny Temelín. Jeho stavba začala v roce 2007, v současnosti už stojí většina budov areálu a na místo už dorazily první komponenty samotného tokamaku. Kompletně má být hotovo v roce 2025, kdy se začne testovat. O rok dříve má zároveň započít i stavba prvního potenciálního komerčního tokamaku DEMO. Cílem celého projektu je poslat první megawatty elektřiny z jaderné fúze do sítí v roce 2050.

Nakonec nezbývá než připomenout, že v tuto chvíli není vůbec jisté, jestli se podaří překonat dosud nepokořené výzvy a ITER bude fungovat tak, aby byl konkurenceschopný. Vědci i politici z celého světa nicméně dávají najevo velké nadšení a naděje. Francouzský prezident Emmanuel Macron se nechal slyšet, že ITER kromě historického technologického zlomu může přinést i zlom diplomatický. „Když USA, Rusko, Čína, Japonsko, Evropa, Indie i Jižní Korea poskytují své nejlepší vědce a odborné znalosti pro společné dobro, je to důkaz, že to, co spojuje lidi a národy, je silnější než to, co je dělí.“