Článek
Před několika dny bylo Lukáši Němcovi dvacet let. Chtěl se věnovat práci s počítačem, hlavně počítačové grafice. V roce 2015 se dostal na střední školu. Ale studium musel přerušit, protože se zhoršil jeho zdravotní stav.
Lukáš trpí svalovou spinální atrofií druhého typu. Jde o vrozenou nemoc, při které dochází k postupnému úbytku svalstva. Pacienti se tak přestávají hýbat, mají problémy s dýcháním, což nakonec často vede k jejich úmrtí.
Stejnou nemoc jako Lukáš má třeba i neteř českého kajakáře Vavřince Hradilka nebo malý Max, na kterého před několika týdny Češi vybrali ve sbírce 62 milionů korun.
Max má ještě šanci, aby se mu aplikoval do dvou let věku nový lék Zolgensma, který stojí 2,5 milionu amerických dolarů.
Pro léčbu Lukáše, který je dnes zcela závislý na elektrickém invalidním vozíku, je jedinou nadějí už jen přípravek Spinraza. Ta se aplikuje třikrát ročně do mozkomíšního moku, cena jedné dávky je okolo 1,9 milionu korun a léčba je celoživotní.
Zdravotní pojišťovny v Česku ale často nechtějí tento lék proplácet. Lukáš však teď získal naději pro sebe i další pacienty s podobnou nemocí.
Nejvyšší správní soud v jeho případě vynesl důležitý rozsudek. Dotýká se přímo výkladu zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V něm pak konkrétně paragraf šestnáct uvádí, že ve výjimečných případech se hradí za péči, pokud jde v této souvislosti o jedinou variantu v případě zdravotního stavu daného pacienta. Podle soudu tak pojišťovny musí takovou péči uhradit, nikoliv mohou, jak si některé tuto část zákona vykládají.
„Pokud jsou všechny podmínky vyplývající z paragrafu šestnáct v případě pojištěnce splněny, platí, že zdravotní pojišťovna je požadované zdravotní služby povinna uhradit, nikoliv, že zdravotní služby jinak nehrazené dle svého uvážení ‚může hradit‘,“ uvedl v rozsudku soudce Aleš Roztočil.
Podle advokátního koncipienta Davida Šedivého z kanceláře AK Vlasák advokáti, který Lukáše Němce zastupoval, přitom Nejvyšší správní soud v jeho případě dospěl také k závěru, že v podobných případech není nutné, aby pojišťovna dále posuzovala, jestli daný léčivý přípravek zlepší zdravotní stav nebo zmírní utrpení pacienta, jak se uvádí v paragrafu třináct daného zákona.
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra přitom odmítla Lukáši Němcovi lék Spinraza hradit, protože podle ní nesplňoval kritéria pro zahájení léčby. A také proto, že u dospělých pacientů není dostatek informací o účinnosti a bezpečnosti této léčby.
Lukáš svůj boj nevzdal ani poté, co neuspěl ve správním řízení a obrátil se na správní soud. A nakonec po necelém roce uspěli. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra tak musela svoje stanovisko změnit.
„Úhrada léku pro uvedeného pacienta je schválena,“ uvedla mluvčí této pojišťovny Hana Kadečková k případu Lukáše Němce.
Jenže případ, jako je ten jeho, není jediný, které soudy řeší. Šedivý zastupuje i další pacienty s touto vážnou nemocí, kdy některé pojišťovny zatím řadu měsíců odmítají hradit léčbu přípravkem Spinraza.
Díky boji Lukáše i dalších pacientů se však začal přístup pojišťoven měnit. Začínají být v těchto případech vstřícnější a mohla by být zahájena léčba dalších pacientů trpících tímto vzácným onemocněním.
Přitom u této nemoci, kdy se zdravotní stav postupně zhoršuje, mohou být dlouhé soudní tahanice zásadní. Navíc pacienti s druhým typem svalové spinální atrofie umírají kolem třicátého roku života.
