„Včera bylo pozdě.“ Pod Matovičem se kýve židle a přibývá rezignací

Ještě minulý týden ve čtvrtek to po nočních jednáních koaličních politiků vypadalo pro současnou slovenskou vládu nadějně: prý se našel (neupřesněný) kompromis a situaci má uklidnit odchod ministra zdravotnictví. To mělo pomoct restartu po vleklé krizi, jíž akceleroval nákup ruské vakcíny Sputnik V. Zvrat ale nastal ještě ve čtvrtek v podvečer.

Politicky nepředvídatelný premiér a šéf hnutí OLaNO Igor Matovič se opět opřel do koaličních partnerů a zpochybnil předdomluvenou demisi ministra zdravotnictví Marka Krajčího (OLaNO). Z avizované večerní „usmiřovací“ tiskové konference čtyřkoaličních lídrů proto sešlo a krize začala nanovo. Nezastavila ji ani uspíšená páteční rezignace ministra Krajčího.

Co bude s vládou dál, si měly strany vyjasnit interně o víkendu. I v sobotu a v neděli ale zaznívaly vzkazy v médiích a unikly i úvahy premiéra Matoviče. Předseda vlády přišel s tím, že část svých premiérských kompetencí „převede“ na jiného člena vlády a stáhne se na nějakou dobu do ústraní.

Jenže podle vicepremiérky a předsedkyně menší koaliční strany Za lidi ani Matovičovo upozadění není řešení. Konflikt mezi Matovičem a šéfem koaliční Svobody a solidarity (SaS) Richardem Sulíkem je prý tak velký, že se nabízí jen dvě možnosti. Buďto odchod Matoviče i Sulíka z vládních funkcí, nebo předčasné volby.

V pondělí odpoledne pak Remišová vyzvala k výměně premiéra s tím, že „už včera bylo pozdě“. Pokud Matovič neodstoupí, její strana „s velkou pravděpodobností“ odejde z koalice. „Ode mě neuslyšíte žádná ultimáta. Pan premiér jasně ví, co jsou naše limity a co jsou naše červené čáry,“ řekla politička.

Ultimátum dal ale Matovičovi ministr hospodářství Sulík z SaS. Oba politici se dostali do křížku už krátce po nástupu nové vlády loni v březnu. Hlavně na sociálních sítích si celý rok vyměňovali ostré vzkazy a z Matovičovy strany nechyběly ani vulgarismy. Spory vygradovaly na podzim při nástupu druhé vlny epidemie koronaviru.

Sulík v pondělí označil Matovičovo vládnutí za chaos. „Je v konfliktu s prezidentkou, vědci, samosprávami i médii. (…) Evidentně není schopný vést vládu,“ řekl politik na tiskové konferenci. Matoviče proto vyzval k odchodu. Na odpověď dostal premiér čas do středy 24. března, kdy republiková rada SaS rozhodne o dalším postupu.

Sám Sulík je prý ochotný odstoupit ze své funkce ministra hospodářství souběžně s Matovičem. K tomu by se uvolila i vicepremiérka Remišová, pokud dojde k dohodě, že předsedové koaličních stran nebudou v kabinetu zasedat. Pokud premiér neodejde, svou rezignaci už avizovala ministryně spravedlnosti Mária Kolíková (Za lidi).

Stranou koaličních hádek dosud zůstávala strana Jsme rodina, kterou vede předseda parlamentu Boris Kollár. „Nemáme žádné personální požadavky, aby někdo odstupoval,“ prohlásil Kollár v pondělí odpoledne. Na stejné tiskové konferenci pak zaznělo překvapivé oznámení rezignace konzervativního ministra práce, sociálních věcí a rodiny Milana Krajniaka. O své odvolání už požádal v dopise prezidentku Zuzanu Čaputovou. „Svoji demisi vnímám jako krok k co nejrychlejšímu ukončení koaliční krize,“ citoval politik strany Jsme rodina z dopisu hlavě státu.

Podle Kollára usiluje strana o dovládnutí ve čtyřkoalici. „Dovedeme si představit i dovládnutí v trojkoalici, ale jako menšinová vláda bychom nedokázali ani zahájit jednání parlamentu,“ dodal politik.

Výměna premiéra by znamenala demisi celé vlády a jmenování nového kabinetu. To se na Slovensku stalo už na jaře 2018, kdy po masových demonstracích po vraždě novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové rezignoval premiér a šéf strany Směr Robert Fico. Ve funkci ho nahradil Peter Pellegrini, který řídil kabinet na stejném koaličním půdorysu stran Směr, Most-Híd a SNS.

Loni v červnu Pellegrini ze Směru odešel a založil vlastní sociálnědemokratickou stranu Hlas. A slaví s ní úspěch, ke kterému mu stačí umírněná kritika současné vlády. „Téměř dva týdny slovenská vláda neřeší boj s pandemií, nepracuje pro lidi, ale zaobírá se výlučně sama sebou. A dnes jsme se dozvěděli, že strana SaS dala premiérovi dalších deset dní, aby splnil jejich podmínky,“ řekl v pondělí Pellegrini ve videu zveřejněném na Facebooku.

Dění v koalici označil Pellegrini za nekončící telenovelu. Předčasné volby by podle něj „nebyly pro zemi takovou katastrofou, jak tvrdí koalice“. Jeho Hlas v průzkumech dlouhodobě vede, a pokud by se konaly volby teď, vyhrál by je téměř 25 procenty. Matovičovo OLaNO je s 13 procenty v závěsu za Sulíkovou SaS. Průzkum už částečně zachytil dění kolem koaliční krize, nejnovější vývoj ale ne.

Kolem pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu se teď pohybují koaliční Za lidi i Jsme rodina, kterou loni na konci roku poškodily skandály předsedy Borise Kollára. Minulý týden také policie zadržela jejího nominanta ve funkci šéfa tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského. Do sněmovny by se nedostala LSNS Mariana Kotleby, která se nedávno rozštěpila.

Možnost předčasných voleb by tak mohla znamenat ztrátu Matovičovy většiny a vládu Pellegriniho Hlasu. Volby jsou teď sice krajní možností, ale vyloučit se nedají. Pokud by z koalice odešla strana Za lidi, Matovičova vláda by si se stranami SaS a Jsme rodina většinu ve sněmovně udržela. Odchod Sulíkovy SaS by ale znamenal rozpad většiny a nejspíš vypsání nových voleb.

Proti nim se staví strana Za lidi, pro kterou by v takovém případě byla přijatelná i menšinová vláda. Volby nechce ani Matovičovo OLaNO. „V takové situaci by totiž předčasné volby vedly k návratu bezpráví a vlády mafie,“ uvedl stranický mluvčí Matúš Bystrianský. Sám premiér se v pondělí k věci nevyjádřil. Není ani jasné, v jaké funkci by působil v případě své rezignace.

A kdo by Matoviče nahradil, pokud krize skutečně skončí výměnou premiéra? Předseda SaS Sulík v pondělí zmínil jméno ministra financí Eduarda Hegera z OLaNO, který je od pátku pověřený i řízením ministerstva zdravotnictví.

O Hegerovi se jako o možném předsedovi vlády hovořilo už loni po volbách. Čtyřiačtyřicetiletý ekonom je v politice od voleb 2016, kdy se stal za OLaNO poslancem. Podle průzkumu agentury Focus mu letos v únoru důvěřovalo 24 procent dotázaných. Pro srovnání: premiérovi důvěřuje jen 19,5 procenta lidí (79 procent lidí mu nedůvěřuje).