Článek
S výrokem, že včely mají rády řepku, měl podle odborníků na včelařství premiér Andrej Babiš (ANO) obecně pravdu. Avšak ve vztahu medonosného hmyzu a této zemědělské plodiny je celá spousta „Ale“. A ta už pro řepku dobře nevycházejí. Divoké včely mohou žluté lány až vyhladovět.
Když moravský včelař a přírodovědec Tomáš Tureček na konci května zveřejnil na svém facebookovém profilu krátké video umírajících včel, doplnil ho i peprným komentářem směrem k řepce. Na Ostravsku takto uhynuly tisíce včel, nejspíš se otrávily na špatně chemicky ošetřeném lánu řepky. Turečkův příspěvek sdílelo skoro 8 tisíc lidí.
Podle odbornice na pastvu včel Miroslavy Novotné ze Středního odborného učiliště včelařského ve východočeských Nasavrkách řepku samu o sobě včely mají rády a její pyl jim neškodí. Avšak za určitých podmínek. „Je to zemědělská plodina a tam jsou bohužel problémy s chemizací. A řepky už je moc, včela potřebuje pestrost,“ vysvětluje Novotná.
Pokud zemědělci nedodrží stanovené časy pro postřik, nejen včely, ale veškerý hmyz, který se bude po poli pohybovat, dopadne tak, jako na Turečkově videu.
Žluté lány, které zrovna v minulých dnech v Česku odkvetly, včely lákají. V danou chvíli nabízejí velké množství potravy a i někteří včelaři si pochvalují výnosy, které od včelstev sbírajících na řepkovém poli mají. Podle některých výzkumů řepkový pyl dokonce obsahuje protirakovinné látky, takže tento med je i zdraví prospěšný.
Avšak včelám taková „specializace“ úplně nesvědčí.
Pro ideální zdravotní stav by včely měly podle Novotné plodiny častěji střídat. „Včela může mít problém s tím, že nebude mít dostatek minerálů a vitamínů v takové pestrosti, jakou by měla při pestřejší pastvě. Jsou francouzské studie, které sledovaly včelstva opylující jen řepková pole a včelstva opylující dva, čtyři a více druhů. Ta včelstva, která měla jen jeden druh pylu, byla méně odolná nemocem a škůdcům než včely, které měly pestrost,“ vysvětluje.
S tím vším si chovatelé umí poradit, a když o včelstva dobře pečují, není to pro ně fatální. Což se však nedá říct o divokých včelách, včelách samotářkách či čmelácích, kteří fungují jinak a řepkové lány jim mohou zavařit.
„Na rozdíl od včely medonosné jsou tyto včely často úzce specializované na některé druhy a veliká plocha jim příliš nevyhovuje. V okamžiku, kdy odkvete řepka, začínají mít čmeláci a samotářky velké problémy. Nemají potravu, protože na rozdíl od včely medonosné si nedokážou nashromáždit dostatek zásob. Včela si dokáže nanosit, ale čmeláci rozhodně ne. Posekáním velkého lánu řepky může dojít k tomu, že tento hmyz umírá hlady,“ dodává Novotná.
