Katar financoval teroristy, tvrdí žaloba. Země příští rok pořádá MS ve fotbale

Soudní proces, který začal tento týden v Londýně, může mít dalekosáhlé dopady. Katarský stát v něm totiž čelí obvinění, že sehrál ústřední roli v praní špinavých peněz a následném zasílání stovek milionů dolarů syrským džihádistům, informoval britský list The Times.

Žaloba u londýnského soudu tvrdí, že v soukromé kanceláři v katarské monarchii se scházely cesty, po nichž putovaly peníze k Frontě an-Nusra, někdejší pobočce teroristické sítě al-Káida.

Žalobu podalo devět syrských občanů, kteří utrpěli kvůli teroristické organizaci finanční škody, nebo jí byli dokonce uneseni a mučeni. Mezi těmi, kdo se na financování džihádistů podílel, je podle jejich tvrzení několik katarských charitativních organizací, bohatí byznysmeni, čelní politici i vysocí úředníci. Každý z nich měl svoji úlohu při konspiraci páchané katarským státem, který spolupracoval s vedením Muslimského bratrstva. Konspiraci řídili „vysoce postavení členové katarské vládní elity“.

Na financování terorismu se tak měl podílet například bývalý katarský premiér Hamad bin Džasím Sání nebo Abdulhádí Mana Hadží, majitel londýnského hotelu Ritz. Jejich právníci tvrzení žaloby odmítli s tím, že jde o nesmysl.

Peníze zasílané teroristům byly nejdříve údajně „vyprány“ prostřednictvím předražených stavebních zakázek, nákupů nemovitostí za přemrštěné ceny nebo plateb syrským dělníkům. Vše se domlouvalo na tajných schůzkách v Turecku, jichž se účastnili katarští prominenti, představitelé Muslimského bratrstva i džihádistických skupin působících v Sýrii.

Peníze odcházely z účtů patřících katarským firmám a charitám buď přímo do Sýrie, nebo do tureckých bank, kde si je teroristé vybrali v hotovosti a převáželi přes hranice.

Jedním ze Syřanů, kteří se obrátili na londýnský soud, je byznysmen z bohaté křesťanské rodiny, který vyhrál konkurz na rekonstrukci nemocnice vypsaný jednou z katarských charitativních organizací. Podnikatel tvrdí, že když se odmítl podílet na výše popsaném spiknutí, přišel o miliony liber.

Zájmy poškozených zastupuje právník Ben Emerson ze společnosti King & Spalding. V centru celého spiknutí je podle něj úřad Amiri Divan, což je katarská vládní agentura dohlížející na všechny velké stavební zakázky. Ta se řídí přímo pokyny katarského emíra Tamíma bin Hamada Sáního.

Kromě jednotlivců figurují mezi obviněnými také instituce, jako je například Doha Bank. Ta už přitom figuruje i v další žalobě, kterou podali v Londýně v roce 2019 syrští uprchlíci. Banka podle nich zprostředkovala posílání peněz Frontě an-Nusra od bratrů Chajátů, majitelů obří katarské stavební firmy. Vedení banky obvinění odmítlo.

Nová žaloba tvrdí, že bankéři o financování terorismu buď věděli, anebo porušovali zákon tím, že nezajistili monitorování transferů na jimi spravovaných účtech. Stejně jako bankéři odmítají obvinění i všichni další údajní aktéři, ať už jde o jednotlivce, nebo agenturu Amiri Divan.

Nyní se čeká, až si argumenty žaloby prostudují obvinění. Ti budou zřejmě argumentovat mimo jiné i tím, že by se případem neměly zabývat anglické soudy, když v něm Británie nijak nefiguruje.

Někteří z obviněných také tvrdí, že jde o kampaň, kterou proti Kataru rozjely sousední země ve snaze poškodit image monarchie v očích Západu.

Jak píše deník The Times, byl vzestup Fronty an-Nusra jednou z velkých záhad syrské občanské války. Teroristická organizace vznikla v roce 2011, kdy abú Bakr Bagdádí (pozdější vůdce tzv. Islámského státu) poslal do Sýrie svého spojence Muhammada Džuláního, aby využil chaosu tamní občanské války. Během pár měsíců dokázal Džulání vytvořit úspěšnou džihádistickou organizaci, která proslula sebevražednými útoky, pumovými útoky na auta i složitějšími vojenskými operacemi. V červenci 2012 už džihádisté pod jeho vedením ovládali polovinu provincie Aleppo.

Fronta an-Nusra dokázala v té době přitahovat i odpadlíky z dalších džihádistických skupin a kromě režimu diktátora Bašára Asada bojovala i proti dalším konkurenčním frakcím. Časem se stávala víc a víc brutální, dopouštěla se i masových vražd a poprav zajatců.

Po vzestupu Islámského státu se skupina rozdělila na dvě části – jedna z nich následovala Bagdádího a připojila se k jeho zločinnému chalífátu, další se pod vedením Džuláního osamostatnila a rozešla se i s al-Káidou.

I přesto ale zůstává na mezinárodních seznamech teroristických organizací. Pokud by tak londýnský soud došel k závěru, že ji Katar stamiliony dolarů skutečně financoval, musely by následovat sankce a zapsání na seznam zemí podporujících terorismus. Frontu an-Nusra označily za teroristy v prosinci 2012 Spojené státy, v květnu 2013 Rada bezpečnosti OSN a v červenci téhož roku i Velká Británie.