Článek
Zářijové události roku 2001 otřásly celým světem. Američtí agenti vyšetřovali teroristické útoky z 11. září dlouhá léta, veřejnosti ale detaily zůstávaly neznámé. Ve středu Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zveřejnil dokumenty o délce asi 700 stran, které odhalují rozsah celého vyšetřování i podrobnosti o něm.
Zvláštní pozornosti se dostalo možným spolupracovníkům teroristů v USA. FBI se během let soustředila na to, zda tři saúdští státní příslušníci – včetně úředníka saúdské ambasády ve Washingtonu – o útocích věděli předem. Vyšetřování ale nepřineslo dostatečné důkazy, aby kdokoliv ze zmíněné trojice čelil obvinění z nezákonné podpory únosců. S tímto závěrem se vyšetřování uzavřelo již v květnu, informovala agentura AP s odkazem na memorandum, které je součástí spisů zveřejněných ve středu.
„Co se týče přímo útoků z 11. září, únosci věděli, že dojde k mučednické operaci. Z provozně bezpečnostních důvodů ale nevěděli o přesné povaze té operace až do momentu těsně před útokem,“ stojí ve zprávě FBI. Al-Káida tak rozdělila role klíčové pro provedení jednotlivých útoků, ale jinak si plány nechala pro sebe ze strachu, že by unikly na veřejnost.
FBI dále prověřovala zejména podporu, kterou saúdští státní příslušníci v USA měli poskytnout prvním dvěma únoscům, kteří za oceán dorazili – Nawafu al-Hazmovi a Khalidu al-Mihdharovi. Jedním z momentů popisovaných ve zprávě je setkání v kalifornské restauraci v únoru 2000. Tam se dvojice setkala s Omarem al-Bayoumim, Saúdským Arabem, který jí pomohl pronajmout byt v San Diegu. Toho měla FBI v hledáčku již déle, ze spojení s budoucími únosci ho ovšem nikdy neobvinila.
Vyšetřovatelé také zkoumali možné vztahy mezi dvojicí a osobami spojenými se saúdským ministerstvem pro náboženské záležitosti, které financuje mešity a snahy o propagaci islámu po celém světě. Prověřovali i potenciální infiltrace ministerstva členy Al-Káidy bez vědomí vlády nebo nejrůznější vazby Saúdských Arabů, kteří teroristy finančně podpořili.
Podle dokumentů byl al-Bayoumi v kontaktu s Musaedem al-Jarrahem, který sloužil jako ředitel islámských záležitostí na saúdské ambasádě ve Washingtonu a kterého FBI podezírala, že se prostřednictvím své pozice na ambasádě nejspíše snažil přivést extremisty do USA. Ve svém závěrečném shrnutí FBI popsala al-Jarraha jako osobu, která kontrolovala a dohlížela na všechny aspekty sunnitské extremistické aktivity v jižní Kalifornii.
„FBI poprvé řekla světu, že Jarrah byl extremista. Přiváděl další takové do Spojených států a pak na ně dohlížel,“ cituje AP Andrewa Maloneyho, který zastupuje rodiny obětí útoků z 11. září 2001. Obvinění v dokumentech jsou podle něj závažná.
Úřady ale neměly dostatečné důkazy o tom, že se al-Jarrah, al-Bayoumi a další muž – Fahad al-Thumairy, který byl diplomatem na saúdskoarabském konzulátu v Los Angeles a který podle vyšetřovatelů vedl vlastní extrémistickou frakci – spikli za účelem pomoci únoscům. Nikdo z trojice proto nebyl obviněn a všichni mezitím opustili zemi.
Trumpova administrativa bojovala o to, aby identita al-Jarraha zůstala tajná, ministerstvo spravedlnosti ji ale loni omylem zveřejnilo v soudním dokumentu. Sama FBI pak diplomata dlouho stavěla mimo dění a tvrdila, že neexistují žádné důkazy o tom, že by se al-Jarrah přímo setkal s již zmiňovanými únosci.
Podstatně kratší dokument americká FBI zveřejnila na dvacáté výročí tragédie. Také ten stručně popsal spojení mezi únosci letadel se saúdskoarabskými spolupracovníky ve Spojených státech. Už i v něm však padla informace o tom, že neexistují žádné důkazy, podle kterých by se na útocích podílela saúdskoarabská vláda, jak mnozí dosud prohlašují.
O jejím zapojení do atentátů se spekulovalo už krátce po tragických událostech, když vyšlo najevo, že 15 z 19 útočníků pocházelo právě ze Saúdské Arábie. Tehdejší vůdce teroristické organizace Al-Káida Usáma bin Ládin rovněž pocházel z prominentní rodiny z této země. Zpráva FBI ale uvádí, že úřad „neidentifikoval další skupiny nebo jednotlivce odpovědné za útok kromě těch, kteří jsou v současné době obviněni“.
Pro některé rodiny obětí jde o velmi citlivé téma. Pozůstalí již dokonce zahájili soudní bitvu jak proti Saúdské Arábii, tak i proti dalším státům, které viní ze spoluviny na atentátech. Během procesu se americké vlády dovolávaly odtajnění státního tajemství, které znemožnilo zveřejnění některých dokumentů.
Vstříc jim podpisem výnosu, který nařizuje ministerstvu spravedlnosti a všem příslušným úřadům, aby nechaly posoudit odtajnění dokumentů spjatých s vyšetřováním 11. září, vyšel Joe Biden před dvěma měsíci. „Když jsem kandidoval na prezidenta, zavázal jsem se zajistit transparentnost ohledně odtajnění dokumentů o teroristických útocích na Spojené státy z 11. září roku 2001. Jak se blížíme ke 20. výročí onoho tragického dne, ctím tento závazek,“ stojí v Bidenově vyjádření ze 3. září tohoto roku.
Saúdskoarabská vláda dlouhodobě odmítá, že by se na atentátech podílela. Velvyslanectví Saúdské Arábie ve Washingtonu ale v září tohoto roku uvedlo, že odtajnění dokumentů plně podporuje a že jakákoliv podobná obvinění vůči této blízkovýchodní zemi jsou „kategoricky chybná“.
Příslušníci teroristické organizace Al-Káida před dvaceti lety unesli čtyři komerční letadla amerických leteckých společností. Dvě z nich narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, čímž útočníci zabili všechny lidi na palubách a další uvnitř budov. Třetí letadlo narazilo do Pentagonu, sídla amerického ministerstva obrany, a čtvrtý letoun se zřítil po souboji pasažérů s teroristy v Pensylvánii.
O život tehdy přišly přibližně 3000 lidí a Spojené státy v reakci na události zahájily invazi do Afghánistánu, kde tehdy vládlo radikální hnutí Tálibán a kde příslušníci Al-Káidy měli zázemí. Tam vojáci zůstali následujících dvacet let a ze země se úplně stáhli až letos v srpnu. Rozhodnutí prezidenta Bidena část amerických i zahraničních politiků ostře kritizovala, obzvláště kvůli tomu, jak rychle se moci v Afghánistánu opětovně chopil Tálibán.
