Váš šéf prakticky není nemocný. Která povolání se nejvíc hází marod?

Průměrně 13 dní v roce stráví pracovníci z automobilek a jejich dodavatelů na nemocenské dovolené. „Jde o největší průmyslové odvětví s vysokým podílem zaměstnanců, kteří pracují přímo ve výrobě. I když firmy poskytují zaměstnancům benefity, jako jsou sick days, budou počty nemocných v tomto odvětví nejvyšší,” říká Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

I přesto je ale potkáte v zaměstnání častěji než pracovníky z pojišťovnictví. Ti sice tak často nemocní nejsou, vyčnívají ale celkovým počtem absencí v práci, v loňském roce doma průměrně strávili 17,9 dne. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC, která vyhodnotila loňskou průměrnou nemocnost a absenci pracovníků na vzorku svých klientů.

„Celkem studie obsahuje data od 240 účastníků. Data od nich jsme doplnili veřejně dostupnými informacemi a údaji z naší databáze HR klíčových indikátorů,“ upřesnil Martin Hůrka, expert společnosti PwC.

Pracovní pozice, segment trhu i velikost firmy, to vše ovlivňuje počet absencí i nemocnost zaměstnanců. Nejpropastnější rozdíl přitom stále panuje mezi manuálními pracovníky a managementem.

Zatímco průměrná míra absence u manuálních pracovníků ve stavebnictví dosahuje 8,6 %, u manažerů v high-tech a chemickém průmyslu je téměř jedenáctkrát nižší: dosahuje pouhých 0,8 %. Celková míra absence je pak u manuálních pracovníků 7,2 %, u managementu 1,9 %.

„Zaměstnanec v provozu nemůže řešit krátkodobé zdravotní potíže tím, že si vezme takzvaný home office a komunikuje s ostatními e-mailem. Dělník u stroje, skladník, ale i řidiči a prodavačky musí být přítomni v práci fyzicky,” vysvětluje Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Vyšší management prakticky nemarodí. Než aby zaměstnanec na vysoké pozici přišel o cca 40 % výdělku, vezme si raději dovolenou či v rámci možností pracuje z domova,” potvrzuje mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Manuální pracovníci mají navíc fyzicky náročnější práci než tzv. bílé límečky. A obzvláště ve stavebnictví mohou pracovat v náročných klimatických podmínkách.

Ve srovnání s výsledky z roku 2017 přitom došlo k poklesu nemocnosti i celkového počtu absencí u většiny sledovaných firem. Analytici ale už nyní upozorňují na růst nemocnosti, který odstartoval v letošním červenci po opětovném zrušení karenční doby.

Hospodářská komora odhaduje, že dodatečné výdaje firem kvůli zrušení karenční doby budou činit až 5 miliard korun ročně. „Vzhledem k tomu, že se zvýší fiktivní nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat v době rekordního nedostatku pracovních sil obtížně, náklady firem budou ještě vyšší,” uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

„Náklady na absenci zaměstnance dosahují až dvojnásobku nákladů jeho odměny. V prvních čtrnácti dnech nemoci zaměstnanci platíte náhradu mzdy, zároveň se musíte vypořádat s potenciálně sníženou produktivitou na jeho pracovišti a v mnoha případech je třeba zajistit náhradu takového zaměstnance po dobu jeho absence, což jsou další náklady navíc. Proto se především výrobní společnosti začínají zabývat absencemi a nemocností systematičtěji. Pomáháme jim i s predikcí, na základě které jsme schopni určit, které skupiny zaměstnanců budou nemocné v jednotlivých dnech, a firmy tak mohou už dopředu řešit jejich náhrady, například prostřednictvím najmutí většího množství agenturních pracovníků,“ vysvětluje expert Hůrka.

Významnost jednotlivých faktorů, z nichž firma předpovídá nemocnost, se liší v závislosti na podmínkách, ve kterých společnost působí a jaké skupiny zaměstnanců zaměstnává. Posuzuje se třeba výše mezd a bonusů, dále věk zaměstnance, vzdělání, bydliště nebo jeho pracovní zařazení. Také nejrůznější sezónní vlivy, které mohou mít na absenci dané skupiny zaměstnanců vliv. „Jedním z nich pak mohou být i významné sportovní či kulturní události,” konkretizuje Hůrka.

Téměř šestidenní rozdíl v počtu absencí lze sledovat i na základě velikosti firmy. Ve firmách nad 600 zaměstnanců pracovníci absentují v průměru 14,2 dne v roce. V malých firmách pod 200 zaměstnanců absence dosahuje pouhých 8,4 dne. Jen o něco menší rozdíl pak lze sledovat i v samotné nemocnosti.

„Důvodů, proč lidé ve velkých firmách častěji chybí, může být mnoho. Lidé v menších firmách mají často užší vztah k firmě i jejím představitelům a cítí vyšší zodpovědnost do práce přijít. Jde ale jen o jednu z možností, jak výsledek interpretovat. Dalšími veličinami jsou mnohdy snazší prevence nebo obor podnikání, kdy množství těchto menších společností působí v nevýrobních sektorech, což umožňuje i větší flexibilitu v řešení potenciálních absencí,“ uvedl Martin Hůrka z PwC.

V menších pracovních kolektivech je větší pocit sounáležitosti, sdílení zájmů jak mezi řadovými zaměstnanci, tak i v širším smyslu s vedením firmy. Každý vnímá důsledky faktického onemocnění i případného zneužití systému ve vztahu ke konkrétním spolupracovníkům i k výsledkům firmy jako celku.

Výsledkem může být i větší odpovědnost o vlastní zdraví. „Ve velkých firmách je pravděpodobně větší odosobnění. Absentující, pokud i vidí důsledky své absence dopadající na firmu, je vnímá častěji v anonymizované podobě. Nespojuje svou nepřítomnost s přímým přenesením starostí na ‚Lucku‘ nebo ‚Mirka‘,” domnívá se zástupce Hospodářské komory.