Varšava si mne ruce, na plánu unijní obnovy vydělá skoro nejvíc

Hned po Španělsku a Itálii následuje Polsko. Podle odhadů sestavených na základě plánu evropské obnovy se unijní pomoc Polsku vyplatí - země by mohla dostat daleko víc peněz, než zaplatí.

Vzhledem k počtu nakažených, hospitalizovaných a k počtu obětí je Polsko jedním z nejméně dotčených států v Evropě. Nejvlídnější je k Polsku i prognóza pádu do červených čísel. Polské HDP se sice nepropadne do tak hlubokého minusu jako v ostatních zemích, padá ale z „vyšší výšky“, protože si země před epidemií udržovala relativně vysoký hospodářský růst.

Plán, který v úterý představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, počítá s unijním víceletým rozpočtem na roky 2021-2027 a fondem obnovy pro využití hlavně v letech 2021 a 2022. V rámci rozpočtu by Polsko dostalo 66 miliard eur na politiku soudržnosti a 27,6 miliardy na zemědělství. Dalších 37,7 miliardy eur v dotaci a 26,1 miliardy eur v půjčce může Polsko dostat v rámci plánovaného fondu obnovy. Polsko by tak mělo z rozpočtu i z fondu dostat víc, než do něj přispěje.

Úspěch už ohlásil premiér Mateusz Morawiecki, jehož vláda je jinak dlouhodobě ve sporu s Evropskou komisí kvůli podezřením z porušování pravidel právního státu a unijních hodnot. Plán komise označil za dobrou startovací čáru, spokojený je s polským podílem i financemi pro zemědělství. Jde podle něj o efekt tvrdých vyjednávání a náročných nočních rozhovorů z posledních třech měsíců.

„Ten fond obnovy je dohromady s rozpočtem EU velmi velká, nová iniciativa, je to velký finanční impuls, který dá skutečně Evropě, včetně především Polsku, perspektivu hospodářského rozvoje, jakou jsme doteď ještě neviděli,“ prohlásil ve čtvrtek polský premiér. O svůj podíl na vyjednání příznivých podmínek se přihlásil i prezident Andrzej Duda. Ten přitom v minulosti Unii označil za „imaginární společenství“.

Mnohem menší prostředky než Polsku by z fondu obnovy Next Generation EU mělo připadnout zbylým státům Visegrádské skupiny. Pro Maďarsko plán počítá s dotací 8,1 miliardy eur a s půjčkou 6,9 miliardy eur. „Největším problémem je, že (…) poraženým z toho všeho je náš region, který si při zvládání nákazy vedl velmi dobře, a v posledních letech si vedla velmi dobře i ekonomika,“ komentoval částky na Rádiu Kossuth István Kovács z konzervativního Centra pro základní práva.

V případě Česka jde celkem o 19 miliard eur (8,6 miliardy eur a půjčku 10,6 miliardy) a pro Slovensko o 13 miliard. Nejsilnější evropské ekonomiky Německo a Francie, jejichž vlády poskytly záchrannému plánu EK zásadní podporu, si mají rozdělit necelých 70 miliard. Vídeň považuje návrh ze středy za „startovní bod pro jednání“.

Rakousko spolu s Dánskem, Nizozemskem a Švédskem tvoří takzvanou šetrnou čtyřku, která se obává společného zadlužování a chce rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček. Prezidenti a premiéři zemí EU budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin.

V Maďarsku ubývá hnízdících populací ptáků, varují ornitologové. Pokles počtu hnízdících ptáků už od roku 2005 pokračuje ve stanovištích v zemědělské krajině, v posledních dvou letech ale klesl i počet ptáků hnízdících v lesích. Ornitologové sledovali 114 druhů ptáků. Pokles se týká 30 druhů, například čápů, vlaštovek, bažantů nebo vrabců. Zatímco v Maďarsku obvykle hnízdí mezi 4800-5500 páry čápa bílého, loňský odhad už je jen 3900–4200 párů.

Ve slovenském Pezinku od čtvrtka pokračuje soud s Marianem Kotlebou, lídrem extremistické Lidové strany Naše Slovensko. Kotleba čelí obžalobě kvůli šekům s nacistickou symbolikou, které rozdával před třemi doky. Zejména sociálně slabší rodiny dostávaly šeky v hodnotě 1488 eur, tedy asi 37 500 korun.

Čísla 14 a 88 jsou mezi extremisty známá. Čtrnáctka znamená počet slov věty pravicového teroristy Davida Lanea. Osmička zas představuje pořadí písmene H v abecedě. Číslo 88 znamená „HH“ čili zašifrovaný tvar nacistického pozdravu Heil Hitler.

Nešlo přitom jen o 1488. U soudu se ve čtvrtek četly výpovědi mnoha svědků, kteří od Banskobystrického kraje, který Kotleba řídil, dostali finanční částky 777, 1488 nebo 2028 eur. Číslo 28 podle obžaloby v nacistické symbolice odkazuje na motto Hitlerjugend „Krev a čest“.

Číslo 777 má symbolizovat modifikaci hákového kříže původně používanou nacionalistickým hnutím AWB z Jihoafrické republiky. Jde o trojhranný hákový kříž, který mezi svoje symboly řadí krajní pravice.

Dotaci ve výši 1488 eur dostal od Kotlebou řízeného kraje například hokejový klub Velký Krtíš. „Cítím se svým způsobem zneužitý, nikdy jsem tuhle stranu nepodporoval ani bych od nich žádné peníze nepřevzal,“ četla soudkyně výpověď zástupce hokejového klubu. Důkazů ale víc: například to, že Kotleba v minulosti ve svém podnikání dával slevu na oblečení oblíbené mezi extremisty při nákupu nad 1488 korun.

Podle krajně pravicového politika Kotleby byl policejní vyšetřovatel, který svědky vyslýchal, zaujatý a kladl jim tendenční dotazy. Od prokurátora chce lídr LSNS za spojování finančních částek s extremismem omluvu.

Pokud by se u soudu prokázala Kotlebova vina, za propagaci a podporu extremismu a projevy sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování základních lidských práv a svobod mu reálně hrozí trest čtyři až osm let vězení. Podle experta na extremismus Daniela Mila je tento proces pro Kotlebu a jeho stranu zlomový. V podcastu serveru Aktuality.sk řekl, že pakliže by zazněl verdikt „vinen“, mohlo by to nastartovat nový pokus o rozpuštění LSNS.

Rok po zveřejnění části nahrávky z ostrova Ibiza, která odhalila politické praktiky šéfa rakouských Svobodných Heinze-Christiana Stracheho, se vyšetřovatelé dostali k její plné verzi. Až po více než 50 domovních prohlídkách má prokuratura konečně od konce letošního dubna k dispozici video dlouhé 12 hodin 32 minut a 38 sekund, audionahrávku delší než 8 hodin i zařízení, na které se záznam pořídil.

Policie zároveň zveřejnila fotografie ženy, která měla v celém případu sloužit jako „volavka“, a pátrá tak po její identitě. Strache na videu z volebního roku 2017 nabízí údajné příbuzné ruského oligarchy výměnou za zajištění vlivu na deník Kronen Zeitung ovlivnění veřejných zakázek.

V případu probíhá 40 samostatných vyšetřování kvůli podezření ze spáchání 31 trestných činů. Za poslední rok proběhlo 269 výslechů a policie zajistila 34 terabajtů dat. Kromě toho, zda bylo jednání Stracheho trestné, se vyšetřují i okolnosti vzniku nahrávky. Zveřejnění videa odstartovalo loni v květnu pád koaliční vlády Sebastiana Kurze a předčasné volby na konci září.

Německo si kvůli kybernetickému útoku na Spolkový sněm z roku 2015 předvolalo ruského velvyslance. Podle Berlína za činem stála Moskva, ta to ale popírá. Hackeři získali přístup i do poslanecké e-mailové komunikace kancléřky Angely Merkelové.

Už na začátku května německá prokuratura vydala zatykač na devětadvacetiletého Rusa Dmitrije Badina, kterého německá média označila za hackera ve státních službách a „kybernetického vojáka“ ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle německých médií stopy útoku vedou k ruské vojenské rozvědce GRU.