Článek
Varování před desítky kilometrů dlouhými kolonami na hranicích s Českou republikou kvůli malému počtu přeregistrovaných nákladních automobilů do nového mýtného systému má podle informací Seznamu preventivní dopad.
Ze společnosti CzechToll, která má provozovat od prosince mýtné za pomoci satelitní technologie, zaznívá, že se probrali i malí dopravci.
Konkrétně podle nejnovějších informací je zaregistrováno 37 tisíc menších kamionových přepravců, zatímco minulý týden jich bylo 25 tisíc. Jde ale stále jen o 12 procent vozů v této kategorii, které by se měly zaregistrovat.
Celkově pak je dva týdny před ostrým startem nového mýtného podle aktuálních informací přihlášeno 234 tisíc vozidel, tedy 51 procent z očekávaného počtu.
Roste i počet fyzicky vydaných palubních jednotek – tedy zařízení, bez kterých nebudou moci nákladní automobily od prosince jezdit po českých dálnicích. Podle nejnovějších statistik jich je vydaných 130 tisíc.
„Bohužel musíme věnovat velké úsilí tomu, abychom i již zaregistrované dopravce přesvědčili, aby si novou palubní jednotku vyzvedli. Některé dopravce pak musíme upomínat o dodání potřebných chybějících dokladů k tomu, aby mohly být palubní jednotky odeslány,“ vysvětluje mluvčí CzechTollu Miroslav Beneš, proč se liší počet vydaných jednotek a počet přihlášených.
Ještě na konci minulého týdne přitom bylo vydáno o zhruba 50 tisíc jednotek méně.
„Ve firmě počítáme s tím, že komplikace budou,“ řekl Seznamu Beneš s tím, že z jejich pohledu se situace příliš nemění a nepovažuje hrozbu kolapsu hranic za zažehnanou.
Strategie strašení, myslí si někteří
Podle některých Seznamem oslovených odborníků je ale stejně tak možné, že informace o kolonách je strategickým krokem preventivního charakteru, aby řidiči nenechávali přeregistraci spojenou se změnou mýtného systému na poslední chvíli.
„Je to spíš varování. Celkově si myslím, že to taková katastrofa nebude,“ řekl Martin Felix ze sdružení automobilových dopravců Česmad. Horší by podle něj bylo, kdyby v tu dobu nasněžilo.
Někteří řidiči jsou podle Felixe k přeregistraci vlažní i proto, že mohli mít pocit, že ke změně nakonec nedojde. A to zejména kvůli soudním sporům, které náběh systému provází.
Na případné problémy se připravuje i Ústřední automotoklub. „Budeme mít připravené koordinátory na telefonu, kteří budou schopni řidičům radit s objízdnými trasami,“ řekl Seznamu Igor Sirota, mluvčí ÚAMK. Konkrétní objízdné trasy a další doporučení ale nechce zmiňovat z obav, aby nevznikaly zbytečné kolony.
„Ve skutečnosti nemáme ponětí, co se bude dít,“ dodává Sirota s tím, že strašit dopředu řidiče, kteří odkládají registraci na posledních chvíli, je podle něj nejjednodušším způsobem, jak tomu předejít.
Zkušenosti ze Slovenska
Problémy na hranicích nebere na lehkou váhu další expert na dopravu Roman Budský. Podle něj bude záležet i na takových faktorech, jako je už zmiňované počasí. „Komplikace s nákladními automobily ale mohou omezit i osobní vozy,“ tvrdí Budský.
Budoucí provozovatel českého mýta, konsorcium CzechToll/SkyToll, má už zkušenosti s náběhem systému na Slovensku, kde celý systém nabíhal složitě.
Mýtné se u východních sousedů zavádělo v roce 2010 a provázela ho řada nepříjemností, včetně výpadku systému, protestů řidičů a kolapsu na některých hraničních přechodech.
Z české strany byla nejhorší situace u severomoravského hraničního přechodu Mosty u Jablunkova. Zejména řidiči polských kamiónů, kteří neměli potřebné palubní jednotky, vytvořili zhruba pětikilometrovou kolonu. Následně se i za pomoci taxíků nechávali převážet na Slovensko, kde si vyřizovali potřebné administrativní úkony.
„Podobné postupy nemůžeme vyloučit ani teď. Stejně tak hrozí, že si řidiči kamionu v koloně zahájí zákonnou pauzu,“ řekl Miroslav Beneš.
Oproti tomu start mýtného systému v Německu v roce 2005 proběhl bez velkých potíží, a to zejména díky tomu, že na hranicích byl otevřen dostatek míst, kdy řidiči vyřídili nutnou administrativu.
Na prosincové zprovoznění nové mýtné technologie, kdy namísto dosavadního mikrovlnného odečtu přejde Česko na satelitní dohled, by mělo od ledna následně navázat i zpoplatnění zhruba 900 vybraných kilometrů silnic I. třídy.
