Článek
Zahrada v Troji varanovce chová od roku 2016 a vede monitoring tohoto druhu v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), sdělila za zoo její mluvčí Lucie Dosedělová.
„V zoologických zahradách se tohoto druhu chová na celém světě jen hrstka jedinců. Nám se podařilo získat první samici a mláďata před čtyřmi lety z iZoo Shirawa v Japonsku. Šlo tehdy o historicky první samici odchovanou v lidské péči,“ uvedl kurátor plazů v pražské zoo Petr Velenský.
V zoologické zahradě v Troji zatím přišlo na svět čtyřiadvacet mláďat od tří různých samic. Putovala například do Kölner Zoo v Kolíně nad Rýnem a do zoo v Berlíně. Rozmnožování varanovců se v Praze podle Velenského daří díky chovu ve speciálně sestrojených vodních nádržích a dlouhodobému zkoumání jejich chování v lidské péči.
Podle ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka zoo připravuje chovný program varanovců bornejských, v jehož rámci by vznikla záchovná populace těchto plazů v lidské péči. Jejich výskyt ve volné přírodě totiž ohrožuje mimo jiné kácení deštných lesů.
Varanovec bornejský je endemický plaz ve volné přírodě žijící pouze na ostrově Borneo v oblastech malajského sultanátu Sarawak a v indonéských provinciích Západního a Severního Kalimantanu. Žije skrytě podél vodních toků v podzemních úkrytech a je aktivní převážně v noci. Dospělý jedinec měří zhruba 40 centimetrů a váží 50 až 80 gramů. Hlavní složkou potravy varanovce jsou žížaly. Krmí se jimi obvykle třikrát až čtyřikrát týdně, mláďata častěji.
Pražská zoo plánuje do zahraničních zoo přestěhovat i další zvířata, přestože transporty nyní podle mluvčí Dosedělové komplikuje pandemie covidu-19. Nový domov tak čeká samce vodušky nebo čtyři příslušníky jednoho z nejmenších druhů primátů. Antilopa voduška abok bude k vidění Tierparku Nordhorn v Německu, maki trpasličí míří do zoo v dolnosaském Hannoveru. Pražská zoo by naopak měla přivítat dva gepardí samce z Dánska. Tyto šelmy se v Troji chovají od roku 1933.
