Článek
Lidé mají asi rok, než koronavirus zmutuje do té míry, že proti němu přestanou být dosud vyvinuté vakcíny účinné a bude zapotřebí upravit jejich složení. Myslí si to dvě třetiny ze 77 světově uznávaných epidemiologů, virologů a specialistů na infekční choroby. Jedna třetina zpovídaných vědců dokonce tvrdí, že světu zbývá jen devět nebo méně měsíců.
Drtivá většina odborníků (88 procent) uvedla, že celosvětově nízká míra proočkovanosti proti covidu-19 významně zvyšuje riziko vzniku nových a nebezpečnějších mutací. Tři čtvrtiny dotázaných odborníků se také shodly na tom, že celosvětové očkování by významně zrychlilo, kdyby farmaceutické společnosti otevřeně sdílely své know-how na výrobu vakcín.
Průzkumu se zúčastnili zaměstnanci prestižních organizací, jako je americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU) či Královská univerzita v Londýně. Závěry přinesla koalice The People's Vaccine Alliance, která sdružuje organizace, jako je Amnesty International, Oxfam či Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS).
Jsou to právě vědci, kdo dlouhodobě upozorňují na to, že hrozba covidu-19 nezmizí, dokud nebude proočkován celý svět. Důvodů je několik, ale ten nejvážnější představují nové mutace koronaviru, které vznikají po celém světě. Některé jsou nakažlivější, u jiných se mluví například o tom, že mohou způsobovat těžší průběh onemocnění covid-19. Otazník visí také nad tím, zda před nimi vyvinuté vakcíny poskytují dostatečnou ochranu.
Z publikovaného průzkumu vyplývá, že to nebudou jen rozvojové státy, kdo za vakcínový nacionalismus zaplatí tvrdou cenu. Západní a bohaté státy sice zběsile očkují, ale zapomínají na to, že v bezpečí nebudou, dokud se nepodaří naočkovat i jejich chudší protějšky.
„Pokud se nám nepodaří naočkovat všechny, necháváme otevřené pole dalším a dalším mutacím, které mohou snižovat účinnost očkování nebo se mu úplně vyhnou,“ vysvětlil pro britský list The Guardian epidemiolog Gregg Gonsalves z Yaleovy univerzity.
Z hlediska budoucího vylepšování vakcín se jeví jako nejslibnější látky společností Pfizer/BioNTech a Moderna, které lze během několika měsíců upravit tak, aby reagovaly na nové mutace, uvádí Guardian. I přesto, že se vakcíny založené na bázi RNA jeví jako „snadněji“ modifikovatelné, provází je několik velkých „ale“. Vzhledem k vysoké ceně a složitému skladování v nízkých teplotách jsou pro chudší a ohroženější země jen těžko dosažitelné. Jako snazší řešení se proto jeví zrychlení vakcinačních programů.
Zatímco bohaté státy jako Velká Británie či USA podaly alespoň jednu dávku vakcíny nejméně čtvrtině svých obyvatel, například Jihoafrická republika nebo Thajsko nedokázaly naočkovat ani jedno procento ze své populace.
Globální program COVAX, který má pomoci s očkováním v nejchudších zemích, zatím marně čeká na slíbené dodávky vakcín. I přesto doufá, že se mu do konce roku podaří zásobit alespoň 27 procent rozvojových zemí. I to je podle odborníků zoufale málo.
