Článek
Od konce ledna platí v EU pro výrobce vakcín proti covidu-19 nová pravidla. Pokud podle nich výrobci nedodrží smlouvy s Evropskou unií, budou jim moci členské státy dočasně omezit vývoz očkovacích látek vyráběných v podnicích na území unie. Mechanismus byl reakcí na spor EU se společností AstraZeneca, která výrazně snížila dodávku slíbených vakcín právě do zemí EU.
„Poskytli jsme firmám předběžné financování, aby mohly vybudovat kapacitu nutnou k výrobě vakcín s cílem zahájit jejich distribuci ihned po schválení. Nyní chceme jasně vědět, kam směřují vakcíny, které jsme si objednali, a zajistit, aby se dostaly k našim občanům,“ komentovala v lednu hlavní cíl nového mechanismu eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová. Jenže podle informací německé veřejnoprávní stanice ARD farmaceutické společnosti, které hlásí problémy s dodávkami vakcín do zemí EU, zároveň vyvážejí očkovací látky do třetích zemí.
Na dotaz pobočky ARD v Bruselu Evropská komise uvedla, že mezi 30. lednem a 10. únorem 2021 podaly farmaceutické společnosti celkem 37 žádostí o vývoz, EU měla povolení udělit všem. Vakcíny pak měly směřovat do 21 zemí světa včetně USA, Velké Británie, Číny, Japonska, Kanady nebo Austrálie.
Podle celních úřadů citovaných v interním dokumentu EU, který získala agentura Reuters, z unie před zavedením omezení vývozu odešlo několik milionů vakcín do několika zemí včetně Velké Británie, Izraele, Číny a Kanady. Podle zdroje z EU se vývoz od konce ledna týkal pouze vakcín od společností Pfizer BioNTech a Moderna, uvádí Reuters.
Sama Evropská komise se ale zveřejnění informací o tom, kteří výrobci vyvážejí jaké množství, brání. „Nemůžeme poskytnout žádné další podrobnosti, protože některé údaje jsou důvěrné,“ stojí ve vyjádření Evropské komise pro stanici ARD. Podle odpovědi EK míří vývoz v současné době mimo již zmíněné státy také do Bahrajnu, Chile, Kolumbie, Kostariky, Ekvádoru, Kuvajtu, Malajsie, Mexika, na Nový Zéland, do Ománu, Panamy, Kataru, Saúdské Arábie, Singapuru a Spojených arabských emirátů.
Seznam zemí, kterým jsou dodávány vakcíny z EU, je ale podle ARD zcela jistě delší. U mnoha zemí totiž výrobci nemusí o povolení žádat vůbec, jde například o vývoz do Norska, Švýcarska, Izraele nebo na Ukrajinu. Značné množství očkovacích látek také zamířilo do chudších zemí v rámci programu COVAX.
Pří žádosti o povolení vývozu vyrobené vakcíny musí společnosti zveřejnit nejen plánované dodávky, ale také jejich vývoz za uplynulé tři měsíce. Brusel chce tak získat přehled o tom, co se stalo s vakcínami, které byly vyrobeny v EU před začátkem platnosti vývozních pravidel, uvádí ARD.
V Evropské unii platí princip společného jednání o vakcínách, vakcíny se zajišťují společně pro celý blok. Společně dohodnuté objednávky vakcín ale provázejí komplikace, a to u všech tří společností „certifikovaných“ v EU, mimo AstraZenecy jde i o Pfizer/BioNTech a Modernu. Důvodem společného postupu bylo kromě vyjednání výhodné ceny i zamezení tomu, aby si většinu očkovacích látek nerozdělily větší a bohatší státy.
Některé členské státy, jako například Německo nebo Dánsko, se chtějí vydat nebo se už vydaly cestou separátních kontraktů s výrobci vakcín. K nim se podle zjištění Seznam Zpráv připojila i Česká republika. Ministerstvo zdravotnictví má podle těchto informací jednat „na vlastní pěst“ se společností AstraZeneca o nových dodávkách vakcín, které přišly nad rámec objednávky, kterou společně vyjednala Evropská komise.
„Ministerstvo zdravotnictví bylo osloveno zástupci společnosti AstraZeneca pro ČR s nabídkou dalších vakcín. Se společností AstraZeneca jsme tak v kontaktu a jednáme o dalších detailech, zejména o počtech dávek, o termínu dodání a o ceně,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
Světová zdravotnická organizace (WHO) i vědci z celého světa dlouhodobě upozorňují na stále větší problém hromadění vakcín bohatšími státy na úkor těch chudších. Studie, kterou nedávno publikoval medicínský časopis The Lancet, tento nepoměr vyčísluje přesně na procenta. Celkem 70 % dávek vakcín, které mají být dostupné v roce 2021 od pěti hlavních farmaceutických firem, už mají smluvně slíbené země, jejichž obyvatelé dohromady tvoří jen 16 % světové populace.
K třetímu únoru už dohodu s těmito pěti výrobci vakcín podle studie podepsalo nejméně 62 zemí nebo bloků sdružujících víc států. Zbytek zemí, kterým se nepodařilo ukořistit pro sebe žádné vakcíny, musí z většiny spoléhat na program COVAX Světové zdravotnické organizace. Ten má zatím nasmlouvané dvě miliardy dávek vakcín, které mají být poskytnuty těm zemím, které si vakcíny nemůžou dovolit samy za sebe ani v rámci bloku jako například Evropská unie.
Studie uvádí, že kolem dodacích lhůt v rámci COVAX dosud panuje hodně nejistot a a mnohé státy závislé na tomto programu můžou jen těžko naplánovat svůj vakcinační program, natož aby začaly s masovým očkováním.
V celém světě už bylo podle Our World in Data aplikováno přes 175 milionů dávek vakcín. Největší částí do celosvětového součtu přispěly Spojené státy s téměř 53 miliony dávek, druhá je Čína, která má podle posledních dostupných dat z minulého týdne přes 40 milionů dávek. Všechny státy EU mají dohromady přes 21 milionů dávek a například samotné Spojené království tento víkend pokořilo hranici 15 milionů podaných vakcín.
Proočkovanost celosvětové populace je velmi nízká, průměr dávek na 100 lidí jen o málo přesahuje 2,2. V proočkovanosti vlastní populace je nadále suverénně nejlepší Izrael, kde už bylo aplikováno tolik dávek vakcín, že kdyby každý člověk dostal jednu z nich, vyšlo by to na 74 lidí ze sta. I proto už židovský stát finišuje plány na postupné rozvolňování lockdownu. Přes 51 % se průměr dostal už i ve Spojených arabských emirátech. Naproti tomu Spojeným státům zmiňovaných 53 milionů dávek stačí na asi 16 ze sta Američanů. O poznání lidnatější Čína teprve šplhá ke třem procentům.
Průměr Evropské unie činí 4,8 dávek na 100 obyvatel, přičemž většina států se pohybuje na úrovni mezi čtyřmi až šesti. Vyčnívá jen Malta s průměrem přes 11 dávek na sto na první příčce žebříčku a například i Bulharsko s pouhou jednou dávkou na sto lidí na úplném konci. I Česko s proočkovaností 4,21 dávek na sto lidí stojí ve spodní části žebříčku.
