Vakcínová spolupráce v EU má své limity, psal Zeman do Izraele

Předminulý týden do Česka dorazilo z Jeruzaléma symbolických pět tisíc dávek očkovací látky Moderna. Vakcíny dostanou čeští vojáci pečující o nemocné covidem-19.

Česko momentálně svírá další vlna pandemické krize a zároveň trpí nedostatkem vakcín. Naopak Izrael má jako jedna z mála zemí na světě vakcín dostatek a očkuje nejrychleji na světě, třeba i v obchodních domech Ikea.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před domácími volbami, které proběhnou koncem března, s vakcínami rozehrál diplomatickou hru. Premiér židovského státu nepochybně oceňuje český krok otevřít diplomatickou úřadovnu ve sporném Jeruzalémě. Ta začne fungovat dnes. O přesunu celé české ambasády dlouhodobě sní prezident Miloš Zeman.

Ten v dopise do Izraele, svému protějšku Reuvenu Rivlinovi, napsal, že se nemá ve shánění vakcín „spoléhat pouze na jeden zdroj“, tedy Evropskou unii, která členským zemím očkovací látky nasmlouvala.

Zeman se kromě Izraele obrátil i na ruského prezidenta Vladimira Putina s žádostí o vakcíny Sputnik V. A i ruský vládce mu prý vyhoví.

Jde ale o dva různé příběhy „vakcínové diplomacie“. Sputnik V nemá ani české, ani evropské potvrzení o bezpečnosti a účinnosti. Rusové o ně podle vyjádření Evropské komise ani nepožádali. Izraelci oproti tomu očkují pouze „západními“ vakcínami, které schválila i Evropská léková agentura (EMA).

Jak už dříve popsaly Seznam Zprávy, Česko se v Netanjahuově diplomatické akci s vakcínami ocitlo díky žádostem o pomoc z pera premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana ze začátku letošního roku. Oba politici napsali svým izraelským protějškům dopisy. Babiš výslovně požádal i o dodání vakcín, pokud židovskému státu zbydou.

Prezident Zeman se pak ve svém dopisu vyznává z obdivu k izraelské očkovací kampani a vyzdvihuje česko-izraelské vztahy.

„Česká republika, která dlouhodobě patří mezi nejodhodlanější spojence a přátele Izraele, by proto ráda v této oblasti s Izraelem posílila spolupráci. Máme zájem o sdílení a přenos izraelských zkušeností a osvědčených postupů se zajištěním a distribucí vakcín i samotnou organizací proočkování obyvatelstva. Izraelské kapacity bychom samozřejmě využili až poté, kdy to pokrok s očkováním místního obyvatelstva umožní,“ píše například Zeman izraelskému prezidentovi Reuvenu Rivlinovi.

Dopis měl původně zůstat neveřejný. Prezident o jeho zaslání mluvil v jednom ze svých rozhovorů, znění korespondence však na svých stránkách - na rozdíl od řady jiných dopisů světovým státníkům - nezveřejnil. Seznam Zprávy se s obsahem listu seznámily díky diplomatickým zdrojům. Zároveň o zpřístupnění korespondence požádaly na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Nejdříve „izraelský“ dopis Babiše poskytl Úřad vlády, to ještě před zasláním vakcín. Pražský hrad dopis vydal až poté, co do Prahy „vakcínový dárek“ dorazil.

V dopise prezidentu Rivlinovi si Miloš Zeman také stěžuje na potíže s dodávkami vakcín, které pro Česko a všechny ostatní členské země EU vyjednala Evropská komise. Češi podle této dohody nemají o vakcínách jednat na vlastní pěst.

„Momentálně je distribuce vakcín pochopitelně úzce koordinovaná v rámci Evropské unie. Bohužel se ale ukazuje, že tato forma spolupráce má své limity. V krizové době přitom není moudré spoléhat pouze na jeden zdroj,“ stojí v listu v kontextu žádosti adresované Izraeli.

Židovský stát v tuto chvíli očkuje třemi vakcínami, které schválila i EU: Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. O nákupu těchto látek by Česko s ohledem na unijní dohody nikdy nemělo jednat na vlastní pěst. Izraelská dodávka ve formě daru ale podle všeho porušením unijních pravidel není.

Jak už bylo popsáno výše, prezident Zeman v neděli v debatním pořadu TV Prima uvedl, že mu ruský prezident Vladimir Putin přislíbil zaslání ruských vakcín. Přesnější termín, kdy by dodávka mohla do Česka dorazit, ale neuvedl.

Miloš Zeman zároveň řekl, že by mu ke spuštění očkování Sputnikem V v Česku stačilo dobrozdání českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podobně to funguje v Maďarsku. Unijní země se sice zavázaly k tomu, že nebudou jednat o vakcínách na vlastní pěst, týká se to ale těch očkovacích látek, které schválila EMA či výrobce minimálně již požádal o revizi unijní regulační úřad.

Na setkání nejvyšších ústavních činitelů k zahraničněpolitickým otázkám přitom minulé úterý prezident Zeman souhlasil s Andrejem Babišem, předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) a trojicí ministrů s tím, že pro využití vakcín je klíčové razítko unijní schvalovací instituce.

„Nejvyšší ústavní činitelé zdůrazňují, že schvalovací proces Evropské komise založený na doporučení Evropské lékové agentury potřebné požadavky naplňuje a vedl ke schválení již tří druhů vakcín. Je nutné poskytnout co nejdříve nejširší veřejnosti možnost být očkován těmito, či stejným procesem schválenými dalšími vakcínami,“ uvedli ve svém společném prohlášení po úterním jednání.

Pražský hrad Seznam Zprávám poskytl i odpověď izraelského prezidenta Rivlina Zemanovi na žádost o pomoc s vakcinací. Ten sice sám očkovací látky poslat nemohl - smlouvu na dodávky vakcín podepisovalo izraelské ministerstvo zdravotnictví - ale přislíbil přímluvy, a to zejména v oblasti konzultací s experty.

„My - zde v Izraeli - si vysoce ceníme silného přátelství mezi našimi dvěma zeměmi a jistě jsme připraveni a ochotní sdílet s českými úřady znalosti a schopnosti, které jsme získali během potýkání se s pandemií a jejími dopady,“ odpovídá Zemanovi Rivlin. Ten také Zemana jako jeden z mála světových státníků navštívil v Praze, a to v roce 2015.

Premiér Benjamin Netanjahu, který doma za darování vakcín do zahraničí schytal i kritiku, v izraelských médiích přiznal, že jde o diplomatický akt. „Myslím, že si tím absolutně kupujeme dobrou vůli (spojenců - pozn. autorky). Udělali jsme to jako odměnu za věci, které už jsme získali, skrze řadu kontaktů v mnoha oblastech, které tu teď nebudu specifikovat,“ řekl podle izraelských médií Netanjahu v Izraeli novinářům.

Co tedy Izrael „dostal“ od Česka?

Nápadný je časový souběh s otevřením české diplomatické kanceláře ve sporném Jeruzalémě. S otevřením kanceláře navíc Češi očividně spěchali - a to i ve ztížených podmínkách pandemie a epidemiologických opatření. Vakcíny do Prahy z Tel Avivu dorazily den poté, co novou misi v Jeruzalémě schválila vláda.

Status města je klíčovým sporným bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Obě strany si na něj činí nárok coby na své hlavní město. Do vyřešení sporu mají mít země své ambasády v Tel Avivu. Česko zatím zvolilo cestu na půl - ambasáda zůstává v Tel Avivu, v Jeruzalémě bude ale úřadovna českého velvyslanectví se statusem pobočky ambasády.

Když izraelský úřad vlády poprvé „vypustil“ informaci o daru vakcín, v izraelských médiích se psalo pouze o třech státech, kam vakcíny z Izraele poputují: Hondurasu, Guatemale a právě Česku. Pojítko bylo jasné - vstřícný přístup k diplomatickému statusu Jeruzaléma těchto zemí.

Teď je jasné, že obdarovaných zemí je víc, ale díky první informaci o obdarovaných se ve světových médiích objevila informace, že Česko svou ambasádní úřadovnu v Jeruzalémě otevře. Tato informace by za normálních okolností nechala svět klidným. Pro Izrael je tento český krok zajímavý hlavně tím, že jde o zemi EU. Z unijních zemí podobný krok udělalo jen Maďarsko.

Česká vláda s Izraelci také momentálně finalizuje zbrojní zakázku na pořízení protiletadlového raketového systému za deset miliard korun. Jak popsaly Seznam Zprávy, těsná jednání běží i přes epidemická opatření a spory o finance na armádní zakázky mezi hnutím ANO a komunisty, na jejichž hlasech závisí Babišova vláda v Poslanecké sněmovně.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček řekl, že dar vakcín z Izraele přišel jako „důkaz našich tradičně blízkých vztahů“.

To je nepochybné. Česko-izraelské vztahy jsou historicky českou specialitou. Ta tradice má dokonce masarykovské základy. První československý prezident byl prvním světovým státníkem, který coby sympatizant sionismu navštívil židovské osídlení v tehdejší Palestině. Jeho syn Jan Masaryk coby český ministr zahraničí prosadil tajné dodávky zbraní do Izraele, když v prvních letech své existence bojoval o svou nezávislost.

Útlum vztahů přišel v časech komunismu. Po sametové revoluci byl však Izrael mezi prvními zeměmi, které nový prezident Václav Havel navštívil, a to hned v dubnu 1990.

V poslední době je to právě ale Miloš Zeman, kdo držel česko-izraelské vztahy na speciální úrovni. Ten si Izraelce získal už v 90. letech. Ve všech sporných okamžicích, nejen v otázce Jeruzaléma, stojí na jejich straně a na rozdíl od většiny evropských státníků nijak mezi Izraelci a Palestinci nevyvažuje. Jako první český politik v roce 2018 promluvil v izraelském parlamentu Knesetu. A řekl tam přesně to, co Izrael za vlády Netanjahua chce slyšet. A hlavně - málokdy od evropských politiků slyší.

„Mnoho desetiletí je tady diskuze o dvou nezávislých státech (izraelský a palestinský stát - pozn. autorky). Ale popravdě já vůbec nevidím nezávislý stát v Gaze, protože vnímám Hamás (organizace ovládající Gazu) - jako teroristickou organizaci a ne jako stát,“ řekl Zeman v Jeruzalémě. Arabští poslanci Knesetu tehdy jeho vystoupení bojkotovali.

Na vládní úrovni velmi vstřícnou politiku vůči Izraeli provozovaly vlády ODS - ať už v čele s premiérem Mirkem Topolánkem či Petrem Nečasem. Topolánek například plánoval historický summit EU - Izrael během prvního českého předsednictví EU v roce 2009.

Za Nečase přišla historická chvíle česko-izraelských vztahů. Česká diplomacie, tehdy pod vedením ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, v roce 2012 v OSN hlasovala proti posílení diplomatického statusu Palestiny. I jiní, tradiční evropští spojenci židovského státu se v hlasování zdrželi. Češi se tehdy připojili k USA a Kanadě. Premiéru Nečasovi se kvůli tomu dostalo v Jeruzalémě velkolepého přijetí. A Netanjahu zase zatím poprvé a naposledy navštívil Prahu, kde Čechy označil za nejlepší přátele své země.

Právě za Nečasovy vlády začala tradice společných zasedání vlád Česka a Izraele. Jde o speciální formát, který Češi mají jen se sousedy - Slováky a Poláky. Tuto tradici udržely i následující kabinety, které tvoří hnutí ANO a ČSSD. V porovnání s vládami ODS ale došlo k oslabení česko-izraelské vazby.

ČSSD přirozeně inklinuje k evropské levici, která málokdy přimhouří oko nad politikou Izraele, naopak zemi tvrdě kritizuje v otázce výstavby a anexe židovských osad na palestinském území. Kvůli této otázce se ostatně loni dostali do střetu sociálnědemokratičtí ministři s prezidentem Milošem Zemanem. Ministr zahraničí Petříček a jeho předchůdce Lubomír Zaorálek sepsali novinový článek, v němž kritizovali Izrael kvůli údajnému plánu anexe osad na Západním břehu Jordánu. K dopisu se připojil i bývalý šéf diplomacie českých vlád k Izraeli velmi vstřícných - Karel Schwarzenberg (TOP 09). K anexi nakonec nedošlo, šlo pravděpodobně o politické „výhrůžky“ v regionu, který má svá diplomatická specifika, k nimž patří právě silná slova.

Podle zákulisních informací se tento Petříčkův krok na dlouho podepsal na napjatých vztazích mezi Hradem a Černínským palácem, což se projevilo například v zablokování vysílání českých velvyslanců. Zeman skoro rok odmítal podepsat vyslání jedné z autorek článku, náměstkyně Ministerstva zahraničí Anity Grmelové, coby velvyslankyně do Švédska.

Premiér Andrej Babiš si v začátcích své politické kariéry od Izraele udržoval spíš odstup. Například se coby ministr financí nezúčastnil společného zasedání vlád v roce 2014, které tehdy vedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). S Netanjahuem se začal Babiš sbližovat až v posledních letech - Jeruzalém navštívil krátce před začátkem pandemie i rok předtím. Zatím se ale Babiš k citlivým politickým otázkám Blízkého východu stavěl zdrženlivě. V roce 2019 například uvedl, že přesun ambasády do Jeruzaléma není na pořadu dne. Během koronavirové krize se Babišova inklinace k židovskému státu a její stávající reprezentaci zvyšovala. Často jej zmiňuje jako inspiraci.