Vakcína zabere i na nakažlivější kmen z Británie. Vědci vysvětlují proč

Sobotní oznámení britského ministerského předsedy Borise Johnsona, že se na ostrovech šíří o 70 % nakažlivější kmen nového koronaviru, vyvolává obavy, že by mohl být odolnější vůči právě zavedeným vakcínám.

Jak na svém webu píše list The New York Times (NYT), pochybnosti se soustředily zejména na dvojici změn ve virovém genetickém kódu, díky nimž by určité protilátky nemusely být tak účinné. Hned několik expertů oslovených listem však mírní úzkost. Argumentují, že by genetické změny viru musely probíhat roky, než by virus zmutoval natolik, aby současné vakcíny přestaly fungovat,

„Je to skutečné varování, kterému musíme věnovat větší pozornost. Tyto mutace se určitě rozšíří, a my – vědecká komunita – je musíme pečlivě sledovat. Nikdo by se ale neměl bát, že dojde k jediné katastrofické mutaci, která náhle učiní veškerou imunitu a očkovací látky nepoužitelnými,“ uvedl například Jesse Bloom, evoluční biolog z Výzkumného centra Freda Hutchinsona v Seattlu.

„Faktem je, že na koronavirus právě míří tisíc velkých zbraní. Bez ohledu na to, jak se vykrucuje, není pro něj snadné najít genetické řešení, které by skutečně dokázalo bojovat proti všem těmto protilátkám, nemluvě o samotné imunitní reakci,“ souhlasí Kartik Chandran, virolog z College of Medicine Alberta Einsteina v New Yorku.

Vědci zveřejnili předběžnou analýzu nového kmene, která identifikuje 17 potenciálně důležitých změn. Došlo ke změnám proteinu, kterým se virus dostává do buněk lidského těla a na který reagují všechny tři vakcíny, jež jsou ve světě již využívány.

Podobné varianty viru podle NYT vznikly nezávisle na sobě v Thajsku a Německu již počátkem roku, v srpnu se pak objevily v Dánsku a Anglii.

Vakcíny ale „trénují“ imunitní systém tak, aby napadl různé části viru. Přestože tedy část viru zmutovala, vakcíny by měly fungovat, píše BBC.

Je nepochybné, že nový koronavirus bude mutovat stále více. „Původně jsme mysleli, že nový koronavirus je stabilní a je nepravděpodobné, že by měl šanci imunitní odpovědi vyvolané vakcínami uniknout. Během několika posledních měsíců se však ukázalo, že k mutacím může dojít. Vzhledem k tomu, že selekční tlak (na mutování, pozn. red.) roste s masovým očkováním, domnívám se, že tito mutanti budou stále častější,“ uvedl Deepti Gurdasani, klinický epidemiolog na londýnské univerzitě Queen Mary.

To dokládá i případ koronavirem nejpostiženější africké země – Jihoafrické republiky, kde se rovněž objevil nový a nakažlivější kmen koronaviru. Epidemioložka Emma Hodcroftová, která působí na švýcarské Basilejské univerzitě, na Twitteru uvedla, že se jedná o jinou mutaci viru, než je ta, jež nyní vyvolává obavy v Británii.

Přestože podle prohlášení britského premiéra Borise Johnsona může nový kmen být až o 70 procent nakažlivější než ten, který dosud v Británii převládal, nic nenaznačuje, že by měl vést k těžšímu průběhu onemocnění covid-19 či vyšší smrtnosti.

Evropská centrála WHO nicméně i tak vyzvala členské země k opatrnosti a doporučila, aby země zvýšily kapacity pro rozbor genetické informace viru, píše BBC. Takový postup prý umožní možná rizika spojená s novou mutací přiblížit.