Švýcaři testují náplast proti covidu

Firma Emergex sídlící v anglickém městečku Abingdon začne zkraje příštího roku testovat vakcínu proti covidu-19 podávanou v podobě náplasti.

Kromě snadné aplikace společnost jako hlavní plus svého produktu uvádí déle trvající imunitu. Zajistit ji má jiný princip fungování postavený na T-buňkách neboli T-lymfocytech.

Protilátky dosavadních vakcín fungují tak, že útočí rovnou na virus a brání infekci buněk. T-lymfocyty na rozdíl od toho rozeznávají a ničí až infikované buňky. Vakcíny proti covidu-19, jako například ty od firem Pfizer a BioNTech nebo AstraZeneca, podle Guardianu „rovněž vyvolávají i odpověď T-lymfocytů, ale v menší míře“.

Emergex dostal od švýcarské lékové agentury zelenou zahájit testování na 26 lidech ve městě Lausanne. Klinické testy mají začít 3. ledna a předběžné výsledky se očekávají v červnu.

„Je to poprvé, co úřady schválily k testování vakcínu proti covidu-19, jejímž jediným účelem je cílená odpověď T-buněk,“ řekl k tomu obchodní ředitel firmy Robin Cohen.

Nápad na vakcíny založené na odpovědi T-lymfocytů v podobě náplasti není nový. Samotná firma Emergex už je vyvinula proti horečce dengue. V lednu očekává výsledky prvních klinických testů, které firma provádí rovněž ve Švýcarsku. Mezitím tyto vakcíny vyvíjí i proti dalším nemocem.

U vakcín v náplasti s malými jehličkami se jako hlavní výhoda obyčejně uvádí jednoduchá aplikace, kterou zvládne každý. V kombinaci s druhou výhodou, tedy nenáročných podmínek pro skladování, by to totiž mohlo výrazně usnadnit distribuci vakcíny. Očkovací látka se z jehliček uvolní za několik sekund.

Konkrétně Emergex uvádí, že vakcína vydrží až tři měsíce v pokojové teplotě. Podle Cohena může imunita po vakcíně na rozdíl od dosavadních vakcín vydržet až desítky let. Odborníci ale od vakcíny nečekají zázraky.

Svůj názor na to, jak může taková vakcína změnit boj proti pandemii, řekl například imunolog z Imperial College London Danny Altmann. Ten podle Guardianu „pochybuje“, že by vakcína opírající se čistě o T-buňky „zvládla udělat celou práci sama“. Může podle něj hrát spíš doplňkovou roli v kombinaci s již schválenými vakcínami.

Podle Altmanna mRNA vakcíny fungují tak dobře právě proto, že produkují protilátky se silnou neutralizující odpovědí. Připomenul, že například vakcína od Pfizeru je efektivnější než AstraZeneca i přesto, že takzvaná oxfordská vakcína vyvolává silnější odpověď T-buněk než Pfizer.

Za doplněk současných variant vakcíny soustředěné na T-buňky už minulý týden označil i odborník na infekční onemocnění z Cardiff University Andrew Freedman.

Altmann nicméně souhlasí s firmou Emergex v tom, že tento druh vakcíny by mohl být odolnější vůči mutacím. T-lymfocyty se totiž na rozdíl od protilátek produkovaných dosavadními vakcínami nesoustředí jen na konkrétní místo na viru, kterým je v případě stávajícího očkování proti SARS-CoV-2 spike protein.

Do karet Emergexu hraje i nedávno publikovaná studie v časopise Nature, která referuje o tzv. abortivních infekcích. Její autoři popisují neúplné či neúspěšné infekce virem SARS-CoV-2, kdy se sice virus dostal do těla, ale T-lymfocyty velmi rychle zamezily jeho množení. Vědci podle Guardianu přímo uvedli, že jejich objev „může vydláždit cestu nové generaci vakcín“ cílících na T-buňky.