Hlavní obsah

Vakcína se nesmí rozvážet. Někteří senioři si na očkování počkají

Foto: Fakultní nemocnice Hradec Králové

Ilustrační fotografie.

V pátek začne očkování lidí na 80 let. Praktici jsou připravení pomoci. Lidé, kteří se sami nedopraví k lékaři či do nemocnice, musí ale na očkování počkat. S aktuálními vakcínami není možné třást, lékař je k nim proto nepřiveze.

Článek

Očkování lidí nad 80 let, kteří půjdou jako první na řadu po 15. lednu, bude problematické pro seniory, kteří nemají možnost dopravit se k lékaři nebo do očkovacího centra po vlastní ose.

Což se týká například lidí žijících v menších obcích. Příkladem jsou třeba horalové žijící na samotách nebo v malých osadách v Krkonoších či Orlických horách, za kterými se i volební komise musejí dostávat na čtyřkolkách nebo sněžných skútrech.

„Takového seniora, který se nemůže dopravit na očkování, má v obvodu skoro každý lékař. Problém je, že s vakcínou od Pfizeru a Moderny se nesmí třepat. Lékař proto pacienty nemůže objíždět a očkovat je,“ vysvětlil radní pro zdravotnictví Královéhradeckého kraje Zdeněk Fink (HDK).

„Snažíme se dopátrat, proč tomu tak je,“ doplnil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Mám jen zprostředkované vysvětlení od lékárníka, že když se s vakcínou bude třepat, napění a pak se špatně natahuje a aplikuje. To se stává s různými léky, ale na to, abychom s tím jeli za pacientem to úplně vhodné není.“

Pro tyto případy bude nutné počkat na jednorázové vakcíny, se kterými bude jiná manipulace.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce denně očkovat sto tisíc lidí, samozřejmě ve chvíli, kdy k tomu bude mít Česko dostatek vakcíny. Polovinu by měli obstarat praktičtí lékaři. Naočkování 50 tisíc pacientů denně v ordinacích se může zdát jako obrovské číslo. Podle Petra Šonky je ale zvládnutelné.

„To číslo je reálné, počítali jsme si to. Jsme schopni to zvládnout, za předpokladu, že bude dost vakcíny, stříkaček a jehel a budou k nám pacienti optimálně proudit,“ řekl Šonka. Podle něj je v Česku pět tisíc praktiků, takže by stačilo, aby každý z nich naočkoval za den deset lidí.

Malý průzkum mezi obvoďáky si už dělali právě v Královéhradeckém kraji. Zdravotnický radní Fink zatím moc velký zájem z jejich strany necítí. „Že by se do toho hrnuli, to ne. Počítali bychom s nimi, až by byly jednorázové vakcíny,“ uvedl za východočeský region Fink.

Vláda ale v každém případě se zapojením praktiků počítá. V ordinacích se bude moci pracovat i s nynějšími vakcínami od Pfizeru. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Šonky vydrží v rozmrazeném stavu pět dnů. Bude tedy záležet na plánování v jednotlivých ordinacích. „Za předpokladu, že nám dodají rozmrazenou vakcínu na konkrétní počet objednaných pacientů na týden, jsme schopni pomoci s očkováním už nyní u lidí nad 80 let,“ řekl. Dodal, že lékaři si musejí naobjednat tolik pacientů, aby bylo číslo dělitelné šesti, což je počet dávek v jedné lahvičce.

Shoda na tom, jestli očkovat přímo v ordinacích, však mezi lékaři a politiky není. Královéhradecký kraj by třeba praktiky viděl raději ve svých očkovacích centrech, kde by mohl lékař i se svojí sestrou pracovat v určitých dnech, a naočkovat tak víc lidí, než by přišlo k němu do ordinace. „Ideální by bylo, kdyby se co nejvíc očkovalo v centrech. Praktikům jsme dali do konce ledna čas na rozhodnutí. Názory na jejich zapojení se ale rozcházejí,“ upozornil Šonka. Nasazení praktiků v očkovacích centrech upřednostňuje podle jeho slov například i Jihočeský kraj.

Předseda Sdružení praktiků ale celou věc vidí jinak a raději by s kolegy očkoval přímo v ordinacích. „Centra jsou dost technokratické řešení, které nepočítá s mentalitou pacientů. Češi jsou zvyklí se nechávat proti tetanu či na chřipku očkovat u svých praktických lékařů, má to letitou tradici. Pro spoustu mých pacientů je daleko přijatelnější varianta, že se naočkují u mě. I státní koncepce počítá s praktiky v ordinacích,“ vysvětlil.

Do očkovacích center by podle něj měli jít pomoci spíše ostatní lékařské specializace. „V Česku je čtyřicet tisíc lékařů, z nichž praktiků je pět tisíc. Jsou tady ambulantní gynekologové, neurologové nebo třeba praktičtí dětští lékaři, kteří ve svých ordinacích neočkují, a další,“ vypočítal Šonka.

V médiích se podle jeho názoru hovoří zejména o vyčerpaných lékařích a sestrách v nemocnicích. Na hraně možností jedou ale i praktičtí lékaři, kteří jsou hlavním kontaktem pro nemocné koronavirem s mírnými příznaky. Proto si myslí, že by měli zůstat ve svých ordinacích.

„Drtivá většina nemocných koronavirem je v naší péči. Máme s nimi teď obrovské množství práce, to jsem za 18 let své praxe nezažil. Denně pracujeme nad naše ordinační možnosti. A očkování bude další monstrakce.“ Zvládnout se podle něj dá ve chvíli, kdy praktičtí lékaři zůstanou v ordinacích a nebudou se přesouvat do očkovacích center.

Doporučované