Článek
Podle Jennerova institutu při Oxfordské univerzitě v Anglii vstupuje testování jeho vakcíny proti malárii do poslední fáze pokusů na lidech. Tým expertů doufá, že díky vyvíjené látce bude možné bojovat s téměř půl milionem úmrtí, které si nemoc každoročně připisuje. Co dvě minuty v Africe na malárii zemře dítě mladší pěti let, píše britský list The Guardian.
„Bude k dispozici ve velmi velkém množství a bude velmi levná,“ uvedl pro list The Times ředitel institutu Adrian Hill, dostupná by látka měla být zejména v rozvojových zemích. Po slibných výsledcích předešlých testů bude v průběhu příštího roku tým odborníků vakcínu testovat na 4800 dětech v pěti afrických lokalitách.
Hill, který na vývoji dané vakcíny pracuje již několik let, označil prevenci malárie jakožto výzvu srovnatelnou s covidem-19. „V letošním roce zemře kvůli malárii v Africe více lidí než kvůli koronaviru. Nemyslím dvakrát tolik, ale pravděpodobně třeba desetkrát tolik,“ cituje jeho slova The Times.
Pokud budou závěrečné pokusy úspěšné, vakcína by mohla být k dispozici do roku 2024. Podle The Times jde o potenciálně obrovský průlom vzhledem k tomu, že za století výzkumu dosud není žádná z vakcín proti malárii plně licencována. Firma GlaxoSmithKlin (GSK) je jedinou, která se tomuto úspěchu přiblížila. Účinnost její látky se však pohybovala pouze okolo 30 %.
Anglický tým vědců věří, že šance na překonání této hranice je velká. Díky pozitivním výsledkům z druhé fáze testování již Oxfordská univerzita uzavřela partnerství s indickou firmou Serum Institute of India, podle které budou schopny vyprodukovat 200 až 300 milionů dávek ročně.
„Přeprat“ malárii pomocí vakcíny je obtížné částečně proto, že jde o parazita, a to mnohokrát většího, než je virus. Když člověk porazí infekci, jeho imunitní systém si ukládá protilátky, které mohou rozpoznat a napadnout ten samý patogen, pokud udeří znovu. U parazitů malárie to ale vždy nefunguje; mohou totiž měnit bílkoviny vyskytující se na jejich povrchu, a tím se i maskovat.
V případě malárie přirozená imunita spíše neexistuje a dosáhnutí té umělé je velmi obtížnou záležitostí. Odborníci přes zdraví se však shodují, že skutečně účinná vakcína či alespoň účinnější látka, než se kterou přišla společnost GSK, bude tzv. „game-changerem“.
„Pandemie covidu-19 ukázala, do jaké míry je svět stále ohrožen infekčními chorobami,“ cituje The Times Azru Ghaniovou, profesorku epidemiologie infekčních nemocí na Imperial College v Londýně. „Vysoce účinná vakcína proti malárii by mohla mít významný vliv na snížení tohoto rizika.“
Jedním z důvodů, proč je lídrem ve vývoji vakcíny proti malárii právě Británie, je příslib tamní vlády z roku 2016 utratit za výzkum 500 milionů liber ročně. Existují však obavy, že by dané financování kvůli škrtům v rozpočtu mohlo skončit. Kromě britské vlády podpořila Jennerův institut také Evropská unie, organizace Welcome Trust a Nadace Billa a Melindy Gatesových.
„Průkopnická práce Jennerova institutu v případě práce na vakcínách proti koronaviru a malárii ukazuje, do jaké míry závisí bezpečnost lidstva na nové vědě a jak obrovským přínosem jsou britští vědci v řešení největších problémů světa,“ nechal se slyšet James Whiting z odnože neziskové organizace Malaria No More ve Spojeném království.
Vakcína proti koronaviru z „dílny“ Oxfordské univerzity a farmaceutické společnosti AstraZeneca momentálně čeká na schválení k užití od regulačních orgánů ve Velké Británii. U většiny dobrovolníků, kteří se testování zúčastnili, evidovali vědci 62% účinnost.
Vakcína však dosáhla i 90% účinnosti, a to v případě, kdy skupině zúčastněných byla omylem podána poloviční dávka látky. Vědci pro tuto anomálii zatím nemají žádné vysvětlení, píše The Guardian.
