Chile se stalo nejrychleji očkující zemí, předstihlo Izrael

Estonská vláda dnes nařídila zavřít obchody nabízející jiné zboží než to, které je nezbytné k životu, restaurace budou smět jídlo prodávat jen z výdejních okének a setkat se budou moci jen dva lidé. Tato pobaltská republika má v přepočtu na obyvatele po České republice druhý nejvyšší nárůst počtu nakažených v Evropské unii, uvádí agentura Reuters.

Nová omezení vstoupí v platnost ve čtvrtek a potrvají do 11. dubna. Také základní školy přecházejí na on-line vyučování, pro starší děti se učebny zavřely teprve nedávno.

Estonská vláda uvedla, že za posledních 14 dnů připadá 1336 nově nakažených v přepočtu na 100 000 obyvatel. To je oproti minulému měsíci více než dvojnásobek a o pětinu více než minulý týden.

Washington obvinil ruské zpravodajské služby ze šíření dezinformací o amerických vakcínách proti koronaviru. Kreml tato obvinění popírá.

Více v článku:

Chile se stalo zemí, kde se v současnosti nejrychleji na světě očkuje proti covidu-19. Dříve držel prvenství Izrael, napsala dnes agentura EFE. Podle mezinárodního srovnání je Chile také čtvrtou zemí, kde se podařilo naočkovat největší část obyvatelstva. Česká republika za světovými premianty výrazně zaostává.

O prvenství informovalo chilské ministerstvo zdravotnictví s odkazem na portál Our World in Data, na jehož provozu se podílí i Oxfordská univerzita. V Chile za posledních sedm dnů na 100 obyvatel připadlo podání 1,08 dávky vakcíny. Dosud prvenství držel Izrael, kde ale tempo očkování zpomaluje a nyní jeho hodnota činí 1,03 podané dávky preparátu na 100 obyvatel za posledních sedm dní.

Americká Sněmovna reprezentantů dnes neschválí senátní verzi stimulačního balíčku prosazovaného prezidentem Joem Bidenem, o rozsáhlém návrhu bude jednat až ve středu. S odvoláním na kancelář lídra demokratické většiny ve sněmovně Stenyho Hoyera o tom informovala agentura Reuters. Krizový balík o objemu 1,9 bilionu dolarů (skoro 42 bilionů Kč) obsahuje přímé platby Američanům i podporu pro školy a lokální úřady.

Chorvatský premiér Andrej Plenković uvedl na Twitteru, že nabídl Česku a Slovensku pomoc s pacienty s covidem-19. Chorvatsko je ochotno postarat se o desítku pacientů z Česka a obdobný počet ze Slovenska, vyplývá z Plenkovičova vyjádření o dnešním telefonátu s šéfy české a slovenské vlády.

„Dnes jsem telefonoval s Andrejem Babišem a Igorem Matovičem, v případě potřeby je Chorvatsko ochotno postarat se o desítku pacientů z každé země,“ napsal večer Plenković na Twitteru.

Chorvatsko je koronavirem relativně málo zasažené a pomalu uvolňuje opatření, v řadě regionů se v uplynulém týdnu například otevřely terasy restaurací.

Nepříznivá epidemická situace na Slovensku v souvislosti s koronavirovou nákazou se mírně zlepšuje i díky očkování proti covidu-19, v zemi ale nadále platí nejvyšší rizikový stupeň protiepidemického systému. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Dříve bylo Slovensko v přepočtu na obyvatele na prvním místě na světě v přírůstku úmrtí na covid-19. V březnu Bratislava očekává dodávky takového počtu vakcín, který dosud dohromady obdržela od začátku očkování loni v prosinci.

„Předpoklad na další období je, že se bude zlepšovat epidemická situace. Je to díky očkování, ale i díky lidem, kteří dodržují opatření,“ uvedl Krajčí, jenž kvůli vývoji epidemie v zemi čelí výzvám k rezignaci, a to i v části koalice. Ministr opakovaně demisi odmítl, zastal se ho i premiér Igor Matovič.

Podle Krajčího se stabilizovala situace v počtu hospitalizovaných s covidem-19, který se ale drží blízko maxima. V zemi kleslo reprodukční číslo a na rozdíl od Česka, Polska, Maďarska či Rakouska se výrazněji nezvýšil počet nových potvrzených případů koronaviru, byť přírůstek zůstává vysoký.

Izrael obnovuje plán dodat přebytečné vakcíny proti covidu-19 spřáteleným zemím. S odkazem na pondělní reportáž izraelské televize o tom dnes informoval zpravodajský web The Times of Israel. Izrael v únoru na žádost premiéra Andreje Babiše zaslal Česku 5000 dávek vakcíny od americké společnosti Moderna. Vakcíny obdržel také Honduras. Plán zaslat přebytečné vakcíny dalším spojencům Izrael krátce nato kvůli právním otázkám pozastavil.

Vyjádření Matoviče o rychlém posouzení ruské vakcíny kritizovala šéfka slovenského státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zuzana Baťová, která se za výrok předsedy slovenské vlády předsedkyni správní rady EMA omluvila. „Věřím, že vyjádření pana premiéra bylo výsledkem neznalosti procesů a neznalosti pracovního nasazení expertů z celé EU, kteří od doby pandemie pracují 24 hodin denně bez ohledu na to, zda jsou Vánoce, svátky nebo neděle,“ uvedla Baťová na sociální síti.

K urychlenému posouzení ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V unijní lékovou agenturou EMA vybídl dnes slovenský premiér Igor Matovič předsedkyni správní rady EMA Christu Wirthumerovou-Hocheovou.

„Milá Christo, všichni bychom byli velmi rádi, abyste v EMA v příštích měsících změnili pracovní dobu na 24 hodin denně a sedm dnů v týdnu - a neschvalovali tak nové vakcíny tři měsíce, ale tři týdny. Jde totiž o život. A ne jeden,“ napsal Matovič na Facebooku.

Řecko umožní od poloviny května volný vjezd do země lidem, kteří byli naočkováni proti covidu-19. Ostatní se zřejmě budou muset i nadále prokazovat negativním testem či potvrzením, že mají protilátky, napsala agentura Reuters. Opatřením chce země podpořit letní cestovní ruch, který patří k hlavním zdrojům příjmu místní ekonomiky.

„Řecko má připravená pravidla pro letní sezonu 2021,“ uvedl řecký ministr cestovního ruchu Charis Theocharis. Podle něj země bude zahraniční návštěvníky namátkově testovat. Řecká vláda také chce nechat prioritně naočkovat zranitelné skupiny zaměstnanců v turistickém odvětví a ostatní nechat často testovat.

Ministr neupřesnil, zda pravidla budou platit pro všechny země a zda budou uznávány i vakcíny, které nejsou registrované v Evropské unii.

Úplné otevření hranic vydrželo černohorské vládě navzdory slibům pouhý měsíc. Zhoršující se epidemická situace ji donutila cestující opět omezit. Ke vstupu do země potřebují PCR test i Češi.

Více v článku:

Norská vláda vyzvala obyvatele, aby během velikonočních svátků kvůli rostoucímu počtu případů koronavirové nákazy necestovali. Norové, kteří jsou v zahraničí, se na svátky nemají vracet domů, vyzvala dnes spoluobčany podle agentury DPA premiérka Erna Solbergová.

„V posledních týdnech se čísla opět zvedla a infekčnější varianty budou brzy převládajícími variantami viru,“ řekla Solbergová v parlamentu. Takzvané reprodukční číslo je nyní v Norsku na hodnotě 1,3. To znamená, že každých 100 nakažených v průměru infikuje dalších 130 lidí.

Lokální ohniska infekce jsou podle Solbergové ve školkách, školách a na staveništích. Mnoho obcí zavedlo přísná omezení, ale ještě není jasné, jaký budou mít účinek, řekla premiérka. Proto chce zatím vyčkat s dalšími celonárodními opatřeními, ale varovala, že brzy by mohla být zpřísněna. Mezi zvažovanými omezeními jsou zákaz podávání alkoholu, omezení soukromých kontaktů a zavedení distanční výuky.

V normálních časech by kampaň před nedělními regionálními volbami v německých spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Porýní-Falc vrcholila, politici by burcovali své příznivce a snažili se do poslední chvíle získat na svou stranu nerozhodnuté voliče. A to i kvůli tomu, že Německo v září čekají spolkové volby, po kterých v čele země vystřídá současnou kancléřku Angelu Merkelovou nový šéf vlády. Nic takového se ale nyní neděje, protože pandemie nemoci covid-19 naprosto upozadila všechna politická témata, řekl dnes zahraničním novinářům politolog a odborník na komunikaci Frank Brettschneider z univerzity v Hohenheimu.

Evropská unie by se neměla nechat oklamat přístupem Číny a Ruska, které nabídku svých vakcín proti covidu-19 využívají k propagandistickým účelům. Prohlásil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož obě země nabízejí evropským státům s velkou pompou vemi malá množství očkovacích látek. Hlavním producentem a vývozcem ale podle šéfa unijních summitů bude letos evropský blok.

Některé země bloku se kvůli pomalému rozjezdu společného očkování začaly obracet na obě východní velmoci se žádostmi o poskytnutí jejich vakcín. Napíklad Maďarsko již začalo ruskou a čínskou vakcínu používat, Slovensko má ruský Sputnik V ve skladech připravený k použití a Česko o něj zažádalo. Ani jednu z vakcín přitom zatím neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která před jejich nouzovým využíváním státy varovala.

„Neměli bychom se nechat oklamat Čínou a Ruskem, jejichž režimy uznávají méně žádoucí hodnoty, než jsou ty naše, a které organizují velmi limitované, ale velmi medializované nabídky dodávek vakcín pro ostatní,“ uvedl dnes Michel. Doplnil, že podle dostupných informací obě země dosud aplikovaly v přepočtu na sto obyvatel zhruba polovinu dávek vakcíny než země Evropské unie.

Itálie se po Velké Británii jako druhá země Evropy dostala přes tragický milník. V zemi se zároveň rozbíhá třetí vlna pandemie. Vláda zatím zpřísnila opatření pouze v dalších třech regionech země.

Více v článku:

Zdravotníci ve 116 zemích světa už lidem aplikovali více než 312 milionů dávek vakcín proti covidu-19, uvádí agentura Bloomberg na základě svých propočtů. Nejvíce dávek zatím zdravotníci aplikovali lidem ve Spojených státech (přes 92 milionů), Číně (52,5 milionu), Evropské unii (přes 41,5 milionu), Británii (přes 23,5 milionu) a Indii (více než 22,6 milionu).

Evropská unie v reakci na současnou pandemii covidu-19 patrně výrazně posílí svůj společný rozpočet na zdravotnictví. Většina poslanců Evropského parlamentu v dnešní debatě podpořila schválení částky 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun), kterou plánuje sedmadvacítka zemí v příštích sedmi letech vyhradit na společný boj proti nemocem či vybudování krizových zásob. Očekává se, že v odpoledním hlasování poslanci zdravotnický fond hladce schválí.

Čína zahájila zdravotní certifikační program pro své obyvatele. Pro cestování po zemi tak budou moci Číňané využít online program k doložení očkování případně negativního testu. Program bude fungovat na populární čínské platformě WeChat.

V Maďarsku je nyní v nemocnicích rekordních 8 270 pacientů léčících se z nemoci covid-19. Ve vážném stavu vyžadujícím plicní ventilaci je 833 z nich. Oznámila to dnes hlavní lékařka Cecília Müllerová. Podle médií zároveň upozornila, že očekává v příštích dnech stoupající tempo šíření koronavirové nákazy.

Maďarsko nyní patří mezi země s nejvyšším tempem šíření infekce, počty nakažených v poslední době stále stoupají. Vláda kvůli tomu od pondělí zpřísnila již zavedená omezující opatření. V zemi tak platí do 22. března zákaz nočního vycházení, omezeno je shromažďování, část školáků se učí na dálku, hotely jsou zavřené a restaurace mohou vydávat pouze jídlo s sebou. Od začátku týdne se na dva týdny uzavřely obchody vyjma těch nezbytných, jako jsou prodejny potravin a hygienických prostředků, lékárny nebo čerpací stanice. Až do 7. dubna, tedy do konce velikonočních prázdnin, se uzavřou školky a základní školy.

Částečná práce z domova, tedy takzvaná hybridní práce, se v mnoha podnicích po skončení pandemie covidu-19 stane standardem. Tvrdí to podle serveru BBC nadnárodní společnost IWG, která se zabývá pronájmem vybavených kancelářských prostor. Podle šéfa IWG Marka Dixona se podniky pomocí redukce využívaných kancelářských prostor budou snažit snížit náklady a zvýšit šetrnost svých aktivit k životnímu prostředí.

Společnost IWG upozornila, že loňský rok byl pro ni náročný, protože poptávka po kancelářských prostorách v důsledku pandemie klesla. Dodala však, že je nyní připravena těžit z rostoucího zájmu o hybridní práci. „Dochází ke změně způsobu, jakým podniky a lidé pracují,“ uvedl Dixon. Podniky se podle něj chystají zbavit části vlastních kancelářských prostor a začít místo nich používat pronajaté prostory, které se často mohou nacházet blíže k bydlišti zaměstnanců.