Článek
Obě varianty mají podle agentury AP mutaci zvanou N501Y. Ta se vyznačuje lehce pozměněnou bílkovinou na bodcích viru, které umožňují přichytit se k vnější membráně napadených buněk. Vědci se domnívají, že kvůli této změně se nové varianty koronaviru dokážou šířit rychleji. Většina nyní vyráběných vakcín je vyvinuta tak, aby naučily tělo rozeznávat bílkovinu bodců a bránit se proti ní.
Pfizer ve spolupráci s vědci z Galvestonu provedl laboratorní testy, zda mutace má nějaký vliv na tuto vlastnost očkovací látky. Použili krevní vzorky 20 lidí, kteří vakcínu dostali. Protilátky, které v sobě tito lidé měli, si dokázaly při laboratorních testech s virem úspěšně poradit.
AP upozorňuje, že tato studie je předběžná a čekají ji další opakování a vyhodnocování. Podle Philipa Dormitzera, hlavního vědeckého garanta firmy Pfizer, ale jde o „velmi uklidňující zjištění, že mutace, která v poslední době způsobila tolik starostí, podle všeho není pro vakcínu problém“.
AP připomíná, že viry se během přenosu mezi lidmi neustále mírně mění a vědci tyto malé modifikace využili k tomu, aby vystopovali, jak se koronavirus šířil po světě. Před rokem se poprvé objevil v čínské provincii Chu-pej.
