Článek
Přípravu vakcíny dostaly za úkol Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Ministr Adam Vojtěch zdůraznil potřebnou roli soběstačnosti, pokud jde o očkování proti covid-19, nákaza se může vracet v sezonních vlnách a potvrzený specifický lék zatím neexistuje.
„O vývoj vakcíny usiluje řada zemí a jsem rád, že se Česká republika do tohoto pelotonu zařadí. V očkování vidíme účinnou ochranu před možnou druhou nebo třetí vlnou nákazy,“ uvedl.
Informace o vývoji české vakcíny podle daného scénáře a se zvolenými hráči ale některé odborníky zaskočily. Překvapivé podle nich je i to, že tým vede přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM a poslankyně za ANO Věra Adámková.
Ta mimo jiné minulý rok obdržela anticenu Bludný balvan udělovanou Českým klubem skeptiků Sisyfos. Ten se zaměřuje na šíření poznatků kritického myšlení i boj s vědeckými mýty. Adámkové anticenu udělil za to, že na půdě Sněmovny uvedla, že je „certifikovaný homeopat“ a právě proto je podle ní „naprosto špatně“, aby se tyto léky pustily do volného prodeje.
„Protože obsahují velmi závažné látky, byť tedy v malém ředění, které mohou lidské tělo poškodit,“ citoval poslankyni klub.
Za Adámkovou v čele vývojářského týmu se však v pondělí postavil ministr Vojtěch. „Pracuje na Institutu klinické a experimentální medicíny, což je prestižní pracoviště. Byla iniciátorkou daného projektu a koordinuje tři zapojená pracoviště. Myslím, že v tomto směru pracuje, jak má,“ uvedl.
Respektovaná odbornice
O medicínské odbornosti Adámkové nepochybuje ani epidemiolog Rastislav Maďar, který je v čele ministerské pracovní skupiny vytvořené pro sestavení plánu uvolňování protiepidemických opatření.
„Myslím, že je paní profesorka velmi respektovaný odborník a všechna moje jednání s ní byla na vědecké úrovni. Pan profesor Prymula také v Hradci budoval centrum čínské medicíny a neznamená to, že uhnul a nevěnuje se evidence-based medicíně,“ řekl epidemiolog v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Stejně tak epidemiolog podporuje český vývoj vakcíny.
„Těší mě, že se po období určitého klidu tyto snahy opět obnovují. Československo bývalo v případě mnoha vakcín soběstačné, bohužel se potom vše zastavilo. Dnes de facto všechny vakcíny importujeme ze zahraničí. Kdyby znovu vypukla nějaká velká epidemie nebo pandemie, tak opět každá země zakáže vývoz vlastního zdravotnického materiálu do zahraničí a my bychom mohli zůstat bez vakcín nebo s absolutním minimem očkovacích látek. Takže je dobré mít kapacity, abychom to letité know how obnovili a současně udržovali kapacity minimálně v nějaké spící podobě,“ přiblížil odborník.
Vyvinutou molekulu by podle něj nejspíš bylo nutné následně prodat společnosti s velkým kapitálem, která by mohla pokračovat v dalších a vysoce nákladných fázích studie - třetí, předregistrační fáze může stát až miliardu amerických dolarů. A to s nejistým výsledkem.
„Kdyby se ukázalo, že látka funguje, měli bychom velké plus, světovou prestiž i dostatek vakcín pro vlastní populaci. Ale k tomu je ještě dlouhá cesta. A nedá se vůbec odhadovat, jestli bude úspěšná,“ dodal.
Do závodu o vakcínu proti novému koronaviru se podle přehledové zprávy WHO dostalo k minulému týdnu téměř 90 takzvaných kandidátních látek. U osmi z nich odstartovalo klinické testování. V této etapě už můžou být podány lidem, a to v několika dalších fázích. Začíná se u nízkých dávek přípravku, jež se postupně navyšují - zvětšují se i skupiny pozorovaných pacientů.
Český výzkum je ale zatím v první, tedy laboratorní fázi, které budou dohromady tři.
„Bude-li ta první fáze úspěšná, tak potom náš tým zahájí proces přípravy preklinického a klinického hodnocení,“ řekl ředitel ÚHKT Petr Cetkovský. Nejprve se bude testovat na myších a potkanech. „Cílem bude ověřit nejen účinnost vakcíny, ale i její bezpečnost,“ doplnil ředitel IKEM Michal Stiborek.
