Vágnerovci v Sýrii vraždili. Na žoldnéře míří první žaloba u ruského soudu

O případu, k němuž došlo o rok dříve, informoval jako první ruský deník Novaja Gazeta v roce 2018. V syrské provincii Homs skupina rusky mluvících mužů nejprve mučila, poté zabila a zapálila tělo jednoho ze zajatců. Muž se měl provinit tím, že zběhl z jednotky válčící na straně režimu Bašára Asada. Novináři zjistili, že pachateli zločinu jsou členové Vágnerovy soukromé armády.

Takzvaní Vágnerovci doprovázeli ruské letouny i pozemní jednotky, když před šesti lety vstoupili Rusové do syrské války, aby pomohli svému spojenci Asadovi. Ruské zákony sice oficiálně soukromé armády nepovolují, Vágnerovci ale přesto v posledních letech hrají důležitou roli při naplňování mocenských ambicí Kremlu v zahraničí.

Nyní na žoldnéřskou skupinu míří historicky první žaloba u ruského soudu. Ve čtvrtek ji podal bratr zavražděného Muhammad, kterému s případem pomáhají hned tři neziskové organizace: ruský Memorial, ve Francii sídlící Syrské centrum pro média a svobodu projevu (SCM) a Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH).

„Ruská vláda musí převzít právní a morální odpovědnost za porušování lidských práv, kterého se dopustila její armáda, včetně soukromých subjektů zapojených do zahraničních vojenských operací pod jejím velením, jako je Vágnerova skupina,“ řekl agentuře AFP Mazen Darwish, generální ředitel a zakladatel SCM.

O aktivitách Vágnerovců se sice často píše v zahraničním tisku, soudní proces by ale měl konečně vnést větší světlo do temného pozadí žoldnéřské skupiny. Ta má prostřednictvím byznysmena Jevgenije Prigožina, blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, přímé napojení na Kreml. Málokdo tak očekává, že by u soudu padl nějaký verdikt odsuzující válečné zločiny jejích členů.

Devětapadesátiletý Prigožin, který spojení s Vágnerovci popírá, figuruje na americkém sankčním seznamu kvůli své údajné snaze ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016. Evropská unie na něj pak uvalila sankce kvůli destabilizaci Libye, k níž podle názoru evropských lídrů významně přispěl.

Lidskoprávní aktivisté přesto vidí svůj krok jako zásadní posun směrem ke spravedlnosti: „Tato žaloba je důležitá, protože se nezabýváme jen jedním konkrétním zločinem. Je to úplná vlna beztrestnosti. Lidé, kteří uniknou trestu po spáchání takových zločinů, dostanou příležitost je opakovat na místech, jako je Čečensko, východní Ukrajina a Sýrie. Nakonec se vrátí do Ruska a procházejí se mezi námi ulicemi,“ řekl Alexander Čerkasov, jeden z představitelů organizace Memorial.

Čerkasov tvrdí, že Vágnerovci se vrací k tomu, co se dělo před dvaceti lety ve válce v Čečensku – běžné bylo mučení, zmizení nepohodlných lidí i mimosoudní popravy. To vše zůstávalo bez trestu, stejně jako v posledních letech v Sýrii i dalších válečných zónách.

Neziskovky jsou přesvědčeny, že tentokrát mají v rukou jasný důkaz o konkrétním válečném zločinu, jehož se členové Vágnerovy skupiny dopustili. Ruská ústava přitom zavazuje orgány činné v trestním řízení vyšetřovat zločiny, kterých se dopustí ruští občané v zahraničí. K tomu ale až dosud Ruský vyšetřovací výbor nepřistoupil.

Povinnost Ruského vyšetřovacího výboru se žalobou zabývat potvrdil ve své odpovědi na dotazy SZ Ilja Nuzov, šéf východoevropské a středoasijské sekce FIDH: „Ruské trestní právo se vztahuje na trestné činy jeho občanů spáchané v zahraničí a na schopnost stíhat pachatele, pokud jsou fyzicky v Rusku. Uvědomujeme si, že tento případ nemusí uspět a vést k zahájení vyšetřování v Rusku, proto k dosažení spravedlnosti zvážíme všechny dostupné soudní mechanismy, a to i na základě tzv. Univerzální jurisdikce. Zahájení řízení v Rusku může také vést ke stížnosti u mezinárodního soudu, jako je Evropský soud pro lidská práva.“

Na otázku, jaký očekává vývoj, Nuzov odpověděl: „Doufáme, že Vyšetřovací výbor zahájí vyšetřování na základě důkazů dodaných v žalobě, jak je povinen učinit, nebo přinejmenším odpoví ve stanovené lhůtě. V každém případě plánujeme napadnout jakékoli nepříznivé rozhodnutí.“ Dodal, že boj proti beztrestnosti v Sýrii patří k hlavním prioritám FIDH.

Jak ve své tiskové zprávě zdůrazňuje Syrské centrum pro média a svobodu projevu, je Rusko stálým členem rady bezpečnosti OSN. To podle organizace zdvojnásobuje jeho odpovědnost za zločiny spáchané jeho vojáky nebo žoldnéřskými skupinami bojujími pod jeho vedením.

„Během deseti let syrského konfliktu a pěti let ruské vojenské přítomnosti na syrské půdě použilo Rusko své stálé členství a právo veta v desítkách případů k tomu, aby zablokovalo pokusy o mezinárodní vyvození odpovědnosti,“ píše SCM.

Žaloba na Vágnerovce následuje po řadě dalších vyšetřování představitelů syrského režimu hned v několika evropských zemích. Svědectví od zhruba stovky syrských uprchlíků vedla k žalobám v Německu, Rakousku, Švédsku a Norsku. Vzhledem k tomu, že syrský válečný konflikt je jedním z nejlépe zdokumentovaných v historii, existují tisíce videozáznamů, fotografií i výpovědí svědků o tamních zločinech. Svědectví jednotlivých obětí i svědků shromažďují od uprchlíků aktivisté spolu s vyšetřovateli OSN.

V Británii nyní londýnská Metropolitní policie začala vyšetřovat dokonce údajné zločiny Salmy Asadové, manželky syrského vůdce. Ta měla podle některých svědectví podněcovat vojáky k teroristickým činům. Pětačtyřicetiletá syrská první dáma, známá také pod přezdívkou Pouštní růže, může podle serveru Middle East Eye přijít o britské občanství.