Článek
Minulost čerstvě jmenovaného nejvyššího žalobce znovu otevřela otázku, zda mají být ve veřejných funkcích lidé kompromitovaní spoluprací s minulým režimem.
Igor Stříž, který nastoupil za končícího Pavla Zemana, pracoval před revolucí jako prokurátor. Seznam Zprávy přinesly svědectví několika lidí, které Stříž poslal před vojenský soud, když kvůli svému svědomí a víře odmítali sloužit v armádě. To vše jen několik měsíců před pádem komunistického režimu.
Seznam Zprávy také v minulých dnech zveřejnily informace o minulosti ekonoma, vysokoškolského pedagoga a poradce strany Trikolóra Miroslava Ševčíka, kterého do svých služeb lákala vojenská rozvědka.
Záleží na tom, co veřejně činní lidé dělali za minulého režimu? Zeptali jsme se kandidátů na příštího premiéra.
Otázka pro příštího premiéra
Seznam Zprávy spustily velkou volební anketu Otázka pro příštího premiéra. Ptáme se až do říjnových voleb na aktuální otázky. Pravidelně se obracíme na tři předsedy stran, kteří podle průzkumů mají reálnou šanci stát se premiérem – na předsedu ANO Andreje Babiše, lídra koalice Pirátů a Starostů Ivana Bartoše a šéfa koalice Spolu Petra Fialu. Pokaždé ale také volíme „divokou kartu“ a daný dotaz pošleme i dalším lídrům.
Má se třicet let po revoluci při výběru lidí do veřejných funkcí brát ohled na to, co dělali za minulého režimu?
Ivan Bartoš, předseda Pirátů, lídr koalice Pirátů a Starostů
Komunistický režim drtil diktaturou naši zemi 40 let, zavraždil řadu lidí, mnoho dalších připravil o budoucnost, majetek, svobodu. Jeho stopy jsou ve společnosti cítit dodnes. Pokud se někdo na režimu aktivně podílel, natož ve vyšší funkci, nelze něco takového zapomenout. Byl by to projev neúcty k těm, kterým režim zničil život, i neúcty k demokratickým a svobodným principům, na kterých stojíme. Na příkladu Andreje Babiše jakožto exagenta StB je navíc zřejmé, že někteří lidé se ani třicet let od pádu režimu nezměnili. Je ale třeba posuzovat případy individuálně, někdy byli lidé ke spolupráci donuceni nebo jsou vedeni jako spolupracovníci chybně.
Petr Fiala, předseda ODS, lídr koalice Spolu
Jsem přesvědčen, že pro výběr do vysokých veřejných funkcí je důležité, jak se lidé chovali v minulosti. A lustrační zákon by měl platit i pro členy vlády. Aktivní spolupráci s represivními složkami zločinného komunistického režimu nelze odbýt mávnutím ruky. Lidé, kteří takovou minulost mají, nejsou zárukou poctivé služby veřejnosti, jsou vydíratelní, mohou znovu selhat a ohrozit tak zájmy země a občanů.
Andrej Babiš, předseda ANO
Andrej Babiš na zaslanou otázku neodpověděl.
Robert Šlachta, lídr hnutí Přísaha
Momentálně vybíráme nové členy do našeho hnutí a vždy se na pohovoru ptáme i na minulost člověka. Při tom mě ale nezajímá jenom to, co dělali do roku 1989, ale i pak. Během posledních třiceti let se každý velmi dobře „vybarvil“ a projevil své hodnoty. Proto mě zajímají výsledky dotyčných, ty často řeknou mnohem více o integritě a kvalitách kandidáta než jeho nebo její věk v občance.
Jan Hamáček, předseda ČSSD
Při výběru lidí do veřejných funkcí se přece vždy přihlíží k jejich minulosti, jinak nelze vybrat například vhodné soudce, státní zástupce, důstojníky bezpečnostních složek nebo vysoké úředníky. V naší situaci je samozřejmě jedním z důležitých kritérií i jejich činnost za minulého režimu z čistě prakticky bezpečnostních, ale i morálních důvodů. Čas je nemilosrdný faktor, takže povinnost předložit negativní lustrační osvědčení se bude týkat stále méně a méně adeptů na veřejné funkce. Reálně to čas posunuje za nás, ale současná pravidla by měla platit zatím dál.
