V září je zavřela hygiena, teď ministerstvo. Střední školy jsou v nejistotě

Je to změna změny před změnou. Takhle trochu krkolomně shrnuje ředitel Gymnázia Polička Josef Dvořák velmi nezvyklou situaci, do které se začátkem nového školního roku jeho škola dostala.

Gymnázium na Pardubicku mělo totiž rovnou smůlu v neštěstí. V půlce září se ve škole objevily dva případy koronaviru, které vyřadily polovinu učitelského sboru. Hygiena tak po domluvě s ředitelem poslala gymnázium až do 29. září do karantény, a to hlavně proto, aby se na přelomu září a října mohlo s čistým štítem zase učit ve třídách.

Radost z nového začátku ale trvala přesně dva dny, než Ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že se od 5. října minimálně na 14 dní uzavírají všechny střední školy v oranžových regionech podle semaforu, a tam spadá i Polička.

„Samozřejmě jsme tušili, že něco takového může přijít a žádnou velkou hrůzu jsme z toho neměli, protože jsme si distanční výuku poměrně dobře nastavili už na jaře. Pro nás ale reálně existují jen dvě možnosti, které jsou smysluplné a efektivní – buď vyučovat všechny žáky prezenčně, nebo distančně. Kompromis a polovičaté řešení oddělování nižšího a vyššího gymnázia je z našeho pohledu a z pohledu zajištění smysluplné výuky nevhodné,“ myslí si ředitel gymnázia Dvořák.

Jeho hlas ale zůstal vyslyšen jen z poloviny. Hygiena sice v září uzavřela celou školu, Ministerstvo zdravotnictví však rozhodlo o distanční výuce pouze na středních školách, ale ne pro žáky s povinnou školní docházkou, což je problém pro šestiletá a osmiletá gymnázia, kterým je i to v Poličce. Děti v šesté, sedmé, osmé a deváté třídě chodí normálně do školy, středoškoláci jsou doma. Učitelé si ale musí poradit s oběma skupinami.

„Jestli je to zvládnutelné a efektivní, to se zeptejte za týden, až to zkusíme. Budeme ale požadovat, aby všichni učitelé byli ve škole, protože holt budou chodit z prezenčních hodin vysílat on-line do svého kabinetu,“ popisuje Dvořák.

A jak to v Poličce od pondělí funguje? Distanční výuka má poloviční dotaci. Místo například čtyř hodin matematiky v týdnu bude učitel pořádat videokonferenční hodiny jen dvě. Další dvě pak budou pouze odpolední – konzultační, tedy jakási asynchronní forma distanční výuky. Žáci budou během nich zpracovávat úkoly zadané při videohovorech, ale před monitorem už 45 minut sedět nemusí. Učitel je však připraven se s nimi spojit a případně jim poradit nebo pomoct. Pouze poslední ročníky se učí podle stálého rozvrhu.

„Jsme si vědomi toho, že je to náročné pro všechny, jak pro žáky, tak vyučující. Nechceme nikoho přetížit, ale stejně tak chceme rodičům vyslat jasný signál, že každý den zhruba od osmi do půl dvanácté probíhá virtuální on-line výuka a odpoledne pak konzultační hodiny,“ vysvětluje ředitel školy Dvořák.

Distanční výuka je sice od nového školního roku už povinná, na rozdíl od jarního období, gymnázium v Poličce si ale nehodlá výuku vynucovat. Podle ředitele Dvořáka je tady škola zvlášť v tuto nestandardní dobu především proto, aby vzdělávání nabízela, a to podle čitelných a srozumitelných pravidel pro všechny, a žáky tak ke studiu motivovala.

„Pokud se ale budou podmínky měnit až příliš často, protože jednou nás zavře hygiena, podruhé plošně ministerstvo, jednou bude do školy docházet nižší gymnázium, podruhé ne, a bude to chaotické, tak studenti budou mít nižší a nižší ochotu s námi spolupracovat a účastnit se výuky,“ dodává Dvořák.

Zatímco gymnázium v Poličce funguje v poloprezenčním režimu, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická (SZŠ a VOŠZ) Kladno je zavřená zcela. Jednu výjimku ale všechny odborné školy a učiliště dostaly, praktická výuka může nadále probíhat. Ministerstvo zdravotnictví ji po tlaku škol i odborné veřejnosti nakonec umožnilo, i když ji původně chtělo také zakázat.

Zvlášť pro maturitní ročníky by to totiž byl v podstatě neřešitelný problém, manko v praktické výuce žáci nabrali už v minulém školním roce, kdy vzhledem k nouzovému stavu a mimořádným opatřením nepřicházela v úvahu. Už tak je pro letošní čtvrté ročníky uzavření škol složité. Musí se připravovat doma a k tomu dohánět chybějící praxe.

„S kladenskou nemocnicí máme nadstandardní vztahy, a tak bychom chtěli 14denní uzavření školy využít k tomu, že bychom žáky poslali na souvislou praxi. A posléze bychom to vyměnili zase za teoretické předměty,“ plánuje ředitelka SZŠ a VOŠZ Kladno Daniela Tomsová.

Mimochodem studenti vyšší odborné zdravotnické školy provozují už nyní u vchodu kladenské nemocnice místo, kde mohou senioři nad 65 let podstoupit rychlotest na koronavirus.

I SZŠ a VOŠZ v Kladně si distanční výuku letos vyzkoušela už podruhé. Začalo to opravnými maturitními zkouškami, po kterých museli do karantény zamířit tři pedagogové. Další dva případy nákazy covid-19 se pak nezávisle na sobě objevily ve dvou třídách, a tak hygiena poslala 10. září do karantény celou školu. Znovu se na kladenské zdravotnické škole začalo učit až 23. září.

Tamní žáci tak ve škole nestrávili v novém školním roce ani jeden úplný týden. Mimo maturantů výpadky v prezenční výuce dopadly nejvíce na první ročníky. Pro ně nepřipadá nyní v úvahu ani výměna za praktickou výuku, ta totiž na SZŠ a VOŠZ probíhá až od třetího ročníku.

„Od jara už máme distanční výuku zajetou. Problém je ale s prvními ročníky, které máme čtyři. Jsou tady krátkou dobu a je pro ně těžké si zvyknout nejen na jiný způsob výuky, ale ještě k tomu rovnou v distanční formě,“ ví ředitelka Daniela Tomsová.

K částečné aklimatizaci na střední škole žákům alespoň pomohl adaptační kurz. Ačkoliv Ministerstvo školství aktivity, jako jsou výlety, školy v přírodě nebo právě adaptační kurzy, nedoporučovalo, zároveň je ani ředitelům nezakázalo.

„My jsme to riskli. Bylo to více než kdy jindy důležité i kvůli tomu, že žáci byli předtím v podstatě od března doma. Oddělili jsme jednotlivým třídám programy, aby se vůbec nesetkávaly, a vůbec žádný problém nenastal,“ dodává Tomsová s tím, že o zájmu vypovídá i takřka stoprocentní účast prváků, kterou na kladenské zdravotnické škole nepamatují.

„Ačkoliv na mapách jsme oranžoví, podle Ministerstva zdravotnictví je Jihočeský kraj zelený, takže v pondělí pokračujeme v prezenční výuce,“ potěšilo ředitelku Obchodní akademie České Budějovice Lenku Kubátovou, když se ve čtvrtek dozvěděla, že nemusí přecházet na distanční výuku.

Střední školy na jihu Čech patří k těm šťastnějším. Ačkoliv Ministerstvo zdravotnictví rozhodovalo o uzavření škol podle semaforu z minulého týdne, kde většina Jihočeského kraje byla v oranžové barvě, dostaly nakonec tamní školy zelenou.

Chaos a nejasnosti v metodice, kterou se střední školy uzavíraly, popsaly Seznam Zprávy minulý týden:

Obchodní akademie v Českých Budějovicích tak novými pravidly proplula a nemusela podruhé během pár dní aktivovat distanční výuku. I střední školu v Husově ulici totiž krajská hygienická stanice poslala celou do karantény, neboť ve škole kvůli podezření na covid-19 nezbyla ani polovina pedagogického sboru. Na opětovné zavedené distanční výuky se ale škola připravovala už od půlky srpna.

„Chystali jsme se velmi intenzivně. Připravili jsem pro žáky na začátek školního roku dotazník, abychom věděli, jaké mají doma technické vybavení na distanční výuku. V případě, že v domácnosti i kvůli home office zůstávali čtyři a více lidí, nabízeli jsme k zapůjčení techniku,“ vysvětluje přípravy už zkraje školního roku Kubátová s tím, že nabídky školy nakonec využili tři žáci.

Když se 16. září tedy škola uzavřela, měla českobudějovická obchodní akademie už pro žáky technické vybavení připravené. Stejně tak pedagogové jen spustili předem nastavený program distanční výuky, který v srpnu dolaďovali také během dvou školení.

Ředitelka Kubátová by ale uvítala, kdyby střední školy měly stejně jako ty vysoké povoleny konzultace do 15 osob ve třídě.

„Pokud by tahle možnost byla, máme vytipováno, že by nám ke zvýšení kvality distanční výuky stačilo, aby skupina přišla na vybrané předměty do školy i jen jednou týdně. Je velice nepříjemné učit v prvním ročníku žáky, které vůbec neznáme,“ vysvětluje Kubátová.

Největší úskalí tak vidí pedagogové na Obchodní akademii České Budějovice v komunikaci. Pokud totiž žák probírané látce nerozumí, učitel to v distanční formě výuky nemusí zachytit. A to i proto, že škola nenutí žáky, aby měli při videohovorech zapnuté kamery.

„Chápu, že uzavření středních škol je krokem, který momentálně nepoškodí ekonomiku, protože na to nejsou navázáni rodiče tak jako na základních školách. Distanční výuka ale nikdy nemůže vypěstovat takové návyky jako ta prezenční,“ dodává Kubátová.