Článek
Vakcíny se v případě imunitních systémů ovlivněných léky či chorobami setkávají s těžkým úkolem a je pro ně těžší v takovém případě účinně zapůsobit. Daní pacienti tak vždy nedostanou stejnou úroveň ochrany, jakou vakcinace nabízí zdravým lidem. Řešení je podle některých studií ukryto v třetí dávce vakcíny.
Tu ve čtvrtek večer tamního času schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), přičemž rozhodnutí by se mělo dotknout několika milionů Američanů, kteří patří mezi zranitelné kvůli transplantacím orgánů, určitým druhům rakoviny nebo jiným chorobám.
Agentura AP upozorňuje, že podání třetí dávky se vztahuje jen na vysoce zranitelnou skupinu obyvatel. Podle odhadů má jít přibližně o více než 3 % dospělé populace Spojených států, běžná populace si tak na svou zelenou v případě posilovací dávky ještě bude muset počkat.
USA momentálně očkují vakcínami od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a Johnson & Johnson. Nejnovější informace se však vztahují pouze na mRNA vakcíny, tedy první dvě zmíněné, a zbylá jednorázová vakcína do povolení zahrnuta není. Třetí dávku mohou lidé obdržet nejdříve 28 dní po aplikaci dávky druhé.
Fungování mRNA vakcíny
Látka, jež je člověku vpravena do těla, s sebou nese molekulu označovanou jako mRNA s „instrukcemi“, které tělu umožňují vytvoření takzvaného spike proteinu. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat.
„Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, začne vytvářet protilátky a aktivuje T-buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ vysvětluje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Molekula mRNA z vakcíny v těle nezůstane, nýbrž se krátce po vakcinaci rozloží.“
„Všechno to bude velmi personalizované,“ cituje AP lékaře Dorryho Segeva z Univerzity Johnse Hopkinse, který stojí v čele jedné ze studií zaměřující se na příjemce orgánů a jejich reakci na další dávky látek proti covidu. Podle něho posilující dávka u některých pacientů opravdu zlepšuje imunitní odpověď, nejde však o pravidlo a roli hrají například i léky, které člověk užívá.
Dosud existuje jen málo údajů o tom, jak dobře funguje třetí dávka vakcíny a zda by pro rizikovou skupinu mohla v některých případech představovat problém. Jak upozorňuje agentura Reuters, dva tábory v případě posilovací látky u běžné populace existují i v rámci vědeckého pole.
Společnost Pfizer však uvedla, že účinnost její látky s postupem času opravdu klesá a čtyři měsíce po druhé dávce ochrana padá přibližně na 84 %. Případnou potřebu třetí dávky pak v budoucnu vidí i firma Moderna, a to zejména kvůli mutaci delta.
Americké úřady nyní i nadále plánují sledovat, zda bude potřeba posilující látku zavést i v řadách široké veřejnosti. Zatím však podle nich není potřeba. Očekává se také, že další regulační orgán země Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí formálně oznámí stejné rozhodnutí poté, co se v pátek sejdou jeho nezávislí poradci.
Podobné kroky již učinily nebo teprve plánují učinit i další země jako Francie, Německo nebo Izrael. Světová zdravotnická organizace (WHO) však volá po zastavení distribuce třetích dávek. Důvodem k tomu má být zvětšující se rozdíl mezi proočkovaností bohatých a chudých zemí.
Celkem se už ve světě podle webu Our World in Data rozdalo přibližně 4,6 miliardy dávek vakcín a alespoň jednu dávku obdrželo téměř 31 % lidí. Státy s nízkými příjmy ovšem jednu dávku vakcíny aplikovaly pouze u 1,2 % lidí.
Foto: Seznam Zprávy
