V Turecku přituhuje. Tři opoziční poslanci přišli o mandát i svobodu

Poslanecká imunita obvykle chrání zákonodárce před tím, aby nebyli stíháni za politické výroky či gesta. To ale v Turecku od čtvrtka neplatí - tamní parlament zbavil mandátu tři poslance, kteří se měli dopustit špionáže a měli mít vazby na zakázanou PKK.

Prokurátor v Kurdy obávaném městě Diyarbakir na jihovýchodě země vydal ještě týž den na dva poslance prokurdské Lidově-demokratické strany (HDP) zatykač. Krátce poté byl na cestě z Diyarbakiru do Ankary zatčen už bývalý poslanec Musa Farisoğullar, o hodinu později vyzvedli policisté doma i jeho kolegyni Leylu Güvenovou.

O další hodinu později se ve vazbě ocitl i Enis Berberoğlu, člen největší turecké opoziční strany, Republikánské lidové strany (CHP). Berberoğlu přitom ve čtvrtek oznámil, že se v pátek ráno dostaví dobrovolně k soudu, připomněl server Ahval.

Farisoğullar byl tureckým soudem shledán vinným z účasti v teroristické organizaci PKK. Jeho jediným činem, který to údajně dokazuje, byla účast na pohřbu dvou zabitých členů PKK v roce 2018 a kondolence zaslaná rodině dalšího z členů organizace. Na jednom z pohřbů byl pochován Mehmet Yakisir, jenž řídil operace PKK na severu Turecka a je odpovědný za smrt 15letého chlapce, zdůraznil během procesu ministr vnitra Suleyman Soylu.

Šest let a tři měsíce vězení čeká za stejné provinění i někdejší poslankyni Güvenovou, která se pro změnu zúčastnila tiskové konference, na níž její aktéři kritizovali tureckou vojenskou operaci Olivová ratolest v syrském Afrínu. Kromě toho také uctili památku padlých bojovníků PKK.

Rozsudek zmiňuje i hladovku, kterou držela Güvenová na protest proti podmínkám, v nichž je vězněn v Kurdistánu velice populární vůdce PKK Abdullah Öcalan. Turecko ho drží už osm let v izolaci bez kontaktu s rodinou nebo právníky.

Provincie Hakkari, za kterou politička v parlamentu zasedala, zakázala na následující dva týdny veškeré demonstrace, hladovky, stavení stanů či stánků na podporu uvězněné.

Nejtvrdšímu trestu původně čelil poslední z trojice, politik opozičních republikánů Berberoğlu. Ten byl odsouzen v roce 2017 k 25 letům vězení za to, že se podílel na odhalení snímků zachycujících agenty tureckých tajných služeb posílající zbraně syrským povstalcům. Které ze syrských povstaleckých skupin měly zbraně dostat, se veřejnost nedozvěděla. O pašování zbraní tehdy informoval mimo jiné i později zakázaný deník Zaman.

Později byl Berberoğluův trest snížen na pět let a politik byl po svém opětovném zvolení v roce 2018 propuštěn s tím, že mu soud přerušuje trest po dobu trvání poslaneckého mandátu. Ten měl vypršet až v roce 2023, režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ale zjevně dokázal uvěznění svého odpůrce urychlit.

„Rozhodnutí mě nepřekvapilo, protože od doby mého propuštění se stav demokracie v Turecku nijak nezlepšil,“ řekl dnes už bývalý poslanec novinářům. Kromě své vlastní strany, jíž slíbil věrnost, se ho podle listu Hürriyet zastala i další opoziční vůdkyně Meral Akşenerová, podle níž politikova novinářská práce není žádným zločinem.

Opoziční poslanci sice ve čtvrtek na protest bouchali do poslaneckých lavic a skandovali hesla o vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) jako o nepříteli demokracie, vládní většina si ale prosadila své.

CHP argumentovala mimo jiné i tím, že Berberoğluův případ ještě stále zkoumá Nejvyšší soud, a že je proto rozhodnutí parlamentu o zbavení mandátu předčasné. Poslanec AKP Emin Akbasoglu ale prohlásil, že čtvrteční krok je v souladu s ústavou země. „Pozice HDP a CHP, které otevřeně oslavují zločince, je nepřijatelná,“ prohlásil.