V tureckém vězení zemřela advokátka po 238 dnech hladovky

Timtiková podle webu Deutsche Welle vážila při úmrtí pouze 30 kilogramů. Zemřela v nemocnici, kam byla v červenci převezena po hladovce v istanbulské věznici Silivri. Timtiková držela hladovku od 2. ledna. Podle obhájců bylo jejich odsouzení založeno na zfalšovaných důkazech.

Několik stovek lidí přišlo podle turecké opoziční tiskové agentury Bianet uctít její památku před sídlo istanbulské advokátní komory, na nějž lidé vyvěsili fotografii Timtikové. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu to odsoudil.

„Důrazně odsuzuji ty, kteří pověsili fotografii členky teroristické organizace na budovu advokátní komory v Istanbulu,“ řekl Soylu během promoce policejních složek, které se zúčastnil prostřednictvím telekonference. Policie následně slzným plynem a gumovými projektily zabránila pochodu městem.

Také pohřeb dvaačtyřicetileté Timtikové se konal za dohledu policie. Podle agentury Bianet se ho nesměla zúčastnit její sestra Barkin, která je rovněž advokátka a je ve vězení. Prokuratura její žádost zamítla „kvůli koronavirovým opatřením“.

EK: Nedostatky turecké justice je třeba řešit

Na úmrtí Timtikové reagovala mimo jiné Evropská komise. „Hladovka Ebru Timtikové za spravedlivý proces a její tragický konec bolestně ilustrují naléhavou potřebu, aby turecké úřady řešily situaci lidských práv v zemi a vážné nedostatky turecké justice,“ citovala agentura AP mluvčího komise Petera Stana.

Také komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová kritizovala tureckou justici. „Smrt Timtikové je tragickým příkladem lidského utrpení způsobeného tureckým soudním systémem, který se změnil v nástroj umlčování advokátů, ochránců lidských práv i novinářů,“ citovala Mijatovičovou AP.

Timtiková byla zatčena v roce 2017 a posléze obviněna z „členství v teroristické organizaci“. Tento trestný čin používá podle opozice turecký režim k odstraňování svých kritiků. Loni byla odsouzena ke 13 letům a šesti měsícům vězení za členství v organizaci Revoluční strana pro lidové osvobození (DHKP-C), kterou Turecko, Evropská unie i Spojené státy považují za teroristickou.

V procesu bylo odsouzeno 18 lidí k celkem 159 letům vězení. Jedním z odsouzených je i právník Aytaç Ünsal, který začal hladovku za spravedlivý proces 2. února a od července je rovněž v nemocnici.

V Turecku letos kvůli hladovce zemřeli 4 vězni

Timtiková byla podle EK čtvrtým vězněm, který letos v Turecku v důsledku hladovky zemřel. Po 323 dnech protestní hladovky v květnu zemřel člen populární folkové skupiny Grup Yorum, jedenačtyřicetiletý basista Ibrahim Gökçek. Začátkem dubna zemřela i jeho 28letá kurdská kolegyně, zpěvačka Helin Böleková, která držela hladovku s ním.

Oba hudebníci s hladovkou začali poté, co loni skončili ve vězení rovněž kvůli údajnému napojení na DHKP-C. S hladovkou neskončili ani po propuštění z vězení, skupině nadále nebylo povoleno vystupovat a za mřížemi stále zůstávali dva hudebníci z tohoto uskupení, včetně Gökçekovy manželky.

V dubnu v tureckém vězení při hladovce za spravedlivý proces zemřel i Mustafa Koçak, který byl odsouzen k doživotnímu trestu za „porušení ústavy“ kvůli poskytování střelných zbraní ilegální organizaci. Podle agentury Bianet se turecké úřady pokusily Koçakovu hladovku násilně přerušit.

„Byl jsem podroben psychickému a fyzickému mučení, protože jsem to (přerušení hladovky) nepřijal. Nepřetržité bití bylo tou nejnevinnější věcí, kterou udělali. Pověsili mě u toho za paže, zatímco jsem byl zezadu spoután, svlékli mi šaty a přes hlavu dali pytel,“ uvedl Koçak v dopise svému právníkovi Ezgi Çakirovi.

Hladovka jako forma protestu je v Turecku poměrně častá. Vězňové při ní odmítají stravu, přijímají ale tekutiny, vitamíny a cukrovou vodu, což je udržuje při životě dlouhé měsíce, uvedla agentura AP.