Článek
Je mužem mnoha tváří a profesí. Diváci ho znají především jako divadelního, televizního a filmového herce a také jako moderátora oblíbených televizních či rozhlasových pořadů. Několik let byl členem Rady Greenpeace ČR, zpíval v pěveckém souboru Mišpacha, věnoval se (dnes již podle svých vlastních slov méně) překladatelství. Podílel se na projektu „Život nanečisto“ a nadále pomáhá občanskému sdružení Letní dům, které pečuje o děti v dětských domovech. A nakonec: snad nejčastěji je jeho jméno spjato s legendární Ypsilonkou a v posledních letech také s Divadlem Na Jezerce.
„Když jsem koncem 80. let přišel do Ypsilonky, tak lidé jako Lábus, Kaiser, Synková nebo Kořínek mě hned vzali do party. Dneska můžu říct, že to bylo něco naprosto výjimečného, protože ne ve všech divadlech to takhle chodí. Tady ale vládlo vždycky, co si pamatuji, opravdové rovnostářství. Nikdo nemusel tomu druhému nic dokazovat – dokonce ani ty největší hvězdy, co tady byly, to rozhodně nepotřebovaly,“ dodává s úsměvem.
„Například Schmitzer nebo Poloczek si již před Ypsilonkou prošli jinými divadly, kde se vlastně naučili to herecké řemeslo v pravém slova smyslu. Já to měl obráceně – šel jsem v podstatě rovnou do Ypsilonky, kde bylo to herectví naprosto specifické, tady jsem byl skoro vždycky na jevišti sám za sebe. A to zmiňované řemeslo jsem se začal učit až mnohem později.“
Zásadním milníkem v osobním i tvůrčím životě Petra Vacka se pak stala také úspěšná spolupráce s Janem Hrušínským a ansámblem Divadla Na Jezerce – vzpomeňme například tituly jako Komedianti, Tři v tom, Generálka nebo Charleyova teta. A byla to právě Jezerka, kde se Vacek v roce 2018 poprvé veřejnosti představil jako režisér slavné adaptace románu Saturnin. K herecké a režijní zkušenosti navíc zanedlouho přibude další: Petr během rozhovoru pro Televizi Seznam prozradil, že v současné době píše pro soubor Divadla Na Jezerce novou hru. Věnována bude životu a osobnosti Karla Čapka; přičemž světlo světa by měla spatřit příští rok na jaře. Petr Vacek se na ní podílí jako autor a opět také jako režisér.
„Bude to pro nás pro všechny náročná a zodpovědná práce. Ale strašně se na to těším. Čapek je pojem, fenomén… a byl to především neuvěřitelný člověk. Mnoho věcí se o něm neví a to je škoda. Zažil si pomluvy, pohrdání, nepříznivou dobu, ale také spoustu humorných situací, ve kterých se projevila jeho velkorysost a laskavost. Jakmile šlo o „vyšší cíle“, dokázal leccos odpustit,“ vypráví Vacek o hrdinovi své aktuálně připravované hry.
V souvislosti s Čapkem pak během rozhovoru nachází i jisté paralely se současnými společenskými tématy. „Lidé často na něco nadávají – na nepřizpůsobivé občany, na politiky, na korupci… To všechno je pochopitelné. Ale mnohem důležitější než na nějaký problém poukázat a kritizovat je položit si otázku – co můžu já sám ve svém každodenním životě udělat jinak, abych se přičinil o změnu. V tom to je, nejen si stěžovat a přitom pořád sedět na židli,“ vysvětluje.
„Víte, když chcete ostatní pro něco nadchnout, o něčem je přesvědčit, je velký omyl myslet si, že si jejich pozornost a uznání vynutíte násilím. Musíte mít po ruce dobré argumenty. Když se kupříkladu bavíme o ochraně životního prostředí nebo o třídění odpadu, tak vždycky říkám, že to neděláme kvůli žábám a broukům, ale kvůli sobě. Pokud my sami, svým vlastním jednáním, vyvoláme změny, které pak ve finále způsobí, že se nám tady bude těžko žít, tak ti, kdo na to nejvíc doplatí, budeme zase jenom my lidé – protože jsme na samém vrcholu té pyramidy.“
Co dalšího na sebe Petr Vacek během naší návštěvy v Ypsilonce a v Divadle Na Jezerce ještě prozradil? Na rozhovor s oblíbeným hercem se můžete podívat v úvodním videu.
