Článek
„Celé to bude o ledu, ledování, co způsobuje led, co nám dává led, jak nám slouží. V době, kdy nebyla elektřina, byla ledovna,“ řekl Arnošt Pacola, který bude jedním z vystavujících. Ve své výtvarné práci se věnuje hlavně letectví. Pro výstavu zachytil několik příběhů amerických válečných letounů, které měly při přelétávání na bojiště do Británie mezipřistání v Grónsku. Některým se to stalo osudným a zůstaly uvězněné několik desítek let pod ledem. „Stalo se, že zrovna nebyl benzín, tak je tam nechali, přišel ledovec, pohltil je a zůstaly dobře zaledované,“ řekl Pacola.
Šestašedesátiletý Jaromír Šimkůj je absolventem Masarykovy i Karlovy univerzity. Vyučuje studenty brněnské Střední školy umění a designu. Od roku 1992 se věnuje práci s kovem. Vytváří prostorové objekty z ocelového, nerezového, mosazného a měděného plechu a drátu. Jeho zájem se soustředí mimo jiné na trojrozměrné minimalistické geometrické obrazce a struktury.
V třebíčské ledovně, která byla jako lapidárium zpřístupněna v roce 2017, měl původně vystavovat sám. Přímo v ledovně začal vytvářet své frotáže, což je umělecká technika kopírování, kdy se pomocí úhlu či voskové pastely zachycující nerovné podklady vytvářejí originální kresbu. Koronavirus přípravu výstavy přerušil.
Pro letošní výstavu nakonec přizval 13 svých přátel, kteří se věnují výtvarnému umění či literatuře. Je mezi nimi také Petr Veselý, který je zároveň spoluautorem koncepce výstavy. „Záměrem výstavního projektu do prostoru třebíčské ledárny nebylo vybrané artefakty ve vlastním smyslu slova vystavovat, ale spíše navodit situaci, kdy s prostředím ledárny víceméně splývají, reagují na její architektonické a významové danosti nebo je svým způsobem interpretují,“ řekl Veselý.
