Článek
Omezení kapacity hotelů maximálně na 25 procent, vstup jen s negativním testem, a to navíc až v nedohlednu. Hoteliéři se nechtějí smířit s novým „jízdním řádem“, který nedávno Ministerstvo zdravotnictví představilo v podobě šesti rozvolňovacích balíčků.
V úterý podali žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu, kde napadají mimořádné opatření resortu, účinné od 26. dubna. Označují je za nezákonné a diskriminační a domáhají se jejich zrušení.
Hotely i restaurační zahrádky totiž přicházejí na řadu až ve 4. vlně (balíčku) a navíc s nejistým datem. Podmínkou je, že bude průměr nakažených nižší než 75 osob na 100 tisíc obyvatel.
„Podáváme žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu,“ řekl redakci SZ Byznys prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Argumentace hoteliérů stojí na právním názoru, že nelze plošně uzavřít služby ani na základě „pandemického zákona“ ani zákona o ochraně veřejného zdraví.
Podle žaloby jsou vládní omezení fakticky úplným zákazem restaurací, protože jsou z provozoven vyloučeni návštěvníci. To už konstatoval Nejvyšší soud ve svém nedávném rozsudku, kdy zrušil předchozí opatření resortu o omezení obchodu a služeb z 10. dubna.
„Ministerstvo zdravotnictví však výše uvedený závěr NSS ve svém novém, aktuálně tvrzeně platném opatření vůbec nereflektovalo a text konkrétních mimořádných opatření nikterak nezměnilo. Z čehož lze důvodně usuzovat, že tato konkrétní výše citovaná opatření jsou nezákonná,“ stojí v žalobě.
Uzavření hotelů žaloba napadá s vysvětlením, že zákon o ochraně veřejného zdraví sice umožňuje zakázat nebo omezit pobyt veřejnosti v hotelech a restauracích za účelem zabránění šíření epidemie, ale tato argumentace podle AHR už nemusí obstát kvůli požadavkům na vstup s negativním testem na covid-19.
„Hoteliéři už jsou hodně naštvaní a ekonomicky na konci sil, sedm měsíců uzavření pro ně představuje velký ekonomický zásah,“ uvádí Stárek. Ani vyhlídky na léto nejsou dobré, protože řada hoteliérů má téměř prázdné rezervační knihy. „Hotely většinou nepřijímají rezervace na léto. Pokud to situace dovolí, budou se plnit až na poslední chvíli,“ říká.
Hoteliéři váhají s otevřením
Pokud však budou platit současné tvrdé podmínky v sektoru, nemusí řada hotelů na léto vůbec otevřít. Důvodem je maximální možné naplnění kapacity na 25 procent bez vidiny dalšího rozvolnění v budoucnu.
„Při maximální kapacitě 25 procent nám otevření nedává smysl. Náš zisk tvoří to, co je nad šedesáti procenty. Pokud bych měl otevřít, budu podnikat ve ztrátě, nebo bych musel zvednout ceny na trojnásobek oproti roku 2019,“ řekl SZ Byznys majitel hotelové skupiny Pytloun Hotels Lukáš Pytloun.
Blíží se léto, ale rezervační knihy zůstávají téměř prázdné. „Na červen máme v libereckém hotelu Imperial obsazenost 3,8 procenta, v červenci 4,7 procenta a v srpnu 4,7 procenta,“ dodal Pytloun. Zahraniční klientela momentálně pobyty víc stornuje, protože není jisté, zda přejede hranice. A Češi váhají.
V hotelovém rezervačním systému Previo rezervace od dubna sice rostou a jejich počet je podobný loňskému roku, ale na léto je zatím rezervována jen asi čtvrtina loni obsazené kapacity a navíc zhruba 40 procent hotelů své kapacity na léto zatím vůbec neotevřelo nebo nedostalo žádnou rezervaci. „To se týká hlavně Prahy a Středočeského kraje, ale i Krkonoš a Jizerek,“ přiblížil ředitel portálu Pavel Kotas.
Podle Václava Stárka byli hoteliéři několik měsíců bez podpory, nepočítá-li se program Antivirus. „Peníze z programu Covid Ubytování II se po mnohých našich intervencích začaly vyplácet až před dvěma týdny,“ říká. Program platil od října do 22. ledna.
„Tady už nejde o to, jestli otevřou hotely o týden dřív nebo později, ale o to, jak se bude otevírat. Nedává to smysl. Někdo rozhodne o tom, že se otevřou dětské boty, ale obuv pro dospělé ne, a podobně. Provozovatelé restaurací nevědí, co bude v létě. Hoteliéři nevědí, odkdy přijímat rezervace. V tom se nedá podnikat ani plánovat. Takhle to nejde,“ shrnul náladu mezi hoteliéry Stárek.
