V Tigraji vypukly protesty, tvrdí lídr rebelů. Uprchlíci popisují zvěrstva

Zhruba měsíc trvající boje mezi etiopskou vládou a rebely ze státu Tigraj zřejmě ještě nejsou u konce. Vůdce rebelů Debretsion Gebremichael, nyní nejhledanější osoba v Etiopii, oznámil, že v regionální metropoli Mekele vypukly protesty.

Před pár dny přitom město dobyly etiopské vládní jednotky. Zdálo se, že konflikt mezi vládou premiéra Abiyho Ahmeda a Frontou pro osvobození Tigraje (TPLF), který vypukl 4. listopadu, končí. Rebelové z TPLF ale uprchli do hor a zahájili gerilový styl boje.

Gebremichael v pátek agentuře Reuters prostřednictvím SMS zprávy sdělil, že v půlmilionovém Mekele lidé protestují kvůli rabování ze strany eritrejských vojáků. „Eritrejští vojáci jsou všude,“ napsal, a znovu tak obvinil premiéra a nositele Nobelovy ceny za mír Ahmeda, že si na pomoc proti společnému nepříteli přizval vojáky ze sousední země. To ale popírá jak samotný Ahmed, tak i eritrejský diktátor Isaias Afwerki. Zprávy o rabování označila mluvčí etiopského premiéra za „lži zločinecké kliky“.

Kdo má pravdu, je prakticky nezjistitelné. V Tigraji bylo na začátku vládní ofenzivy přerušeno telefonické spojení a vypnutý internet. Mluví se o tom, že v bojích zahynulo několik tisíc lidí, 45 tisíc civilistů pak překročilo hranice do sousedního Súdánu. Tam přežívají v primitivních podmínkách pouštních uprchlických táborů - v Súdánu bylo už před jejich příchodem na dva miliony vnitřně vysídlených běženců.

Ještě větší obavy mají humanitární organizace ze situace v samotném Tigraji. Jak připomněla agentura Reuters, na potravinové pomoci už zde bylo závislých na 600 tisíc lidí před válkou. Bývalý akademik Mulu Nega, jehož premiér Abiy Ahmed jmenoval dočasným správcem státu, tvrdí, že vláda dodává pomoc do částí západního Tigraje. „Naší prioritou je obnovit mír, stabilitu a pořádek,“ řekl státní televizi EBC.

Obyvatelé regionu to ale vidí jinak, alespoň ti, které v uprchlickém táboře v Súdánu oslovil deník The Guardian. Čtyřiapadesátiletý Guš Tela žil před invazí etiopské armády v klidu se svou ženou a třemi dětmi ve městě Humera. Když ho začaly vládní jednotky bombardovat, utekla rodina do nedalekého města. O pár dní později se Tela vydal do Humery obhlédnout, co zbylo z jeho domu. Cestou viděl spoustu mrtvých těl mužů, žen a dětí poházených podél silnice. Mrtví měli na těle stopy po kulkách. „Viděl jsem mnoho mrtvých, které žrali psy. Bylo to hrozné, těžko vyjádřitelné a těžko představitelné,“ řekl.

Telu zadrželi podle jeho slov vládní vojáci, zbili ho do krve a poté předali brutální milici Fano, kterou tvoří bojovníci etnika Amharů. Ti měli „práci“ v Tigraji dokončit. Sotva se pohybujícího a zraněného muže nakonec nechali Amharové odejít.

O zvěrstvech ze strany vládních jednotek vyprávějí i další uprchlíci. Vojáci prý části z těch, kteří neodešli dost rychle, odřízli cestu a nechali je napospas milicím Fano. Mnozí uprchlíci mají od jejich mužů tržné rány způsobené mačetou. Vyprávějí také o nemocech a nedostatku pitné vody, kterému čelí.

Ke zločinům ale docházelo na obou stranách. Organizace Amnesty International vyšetřovala masakr z počátku listopadu. Ve městě Humera měli ozbrojenci noži a mačetami pobít až několik stovek lidí. Podle svědků šlo o jednotky bojující na straně tigrajských rebelů z TPLF. I v tomto případě je ale tvrzení obtížné ověřit.

Dobrá zpráva přišla z Etiopie ve čtvrtek, kdy vláda premiéra Abiyho Ahmeda podepsala smlouvu s OSN o přístupu humanitární pomoci do postižených oblastí. „OSN a federální vláda Etiopie podepsaly dohodu, která má zajistit neomezený, trvalý a bezpečný přístup humanitárních pracovníků a služeb do oblastí v tigrajském regionu, které jsou pod kontrolou federální vlády,“ uvádí v prohlášení Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA).