Článek
V tiskové zprávě to dnes uvedla Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Zatímco v prvním ročníku soutěžilo 25 projektů, loni 78. Naposledy v soutěži bodoval projekt navrácení řeky Dyje do původních meandrů.
Například v Jihomoravském kraji o přízeň poroty i veřejnosti usiluje projekt brněnské Masarykovy univerzity, v němž se Přírodovědecká fakulta pustila do ekologických opatření v botanické zahradě a v univerzitním areálu. Střechu akademické kolárny pokryla zeleň, fontána Žába zase přestala chrlit pitnou vodu a v zahradě přibyla velká nádrž na zachytávání dešťové vody, která pomáhá zavlažovat sbírkové skleníky. Využívání dešťovky má i další přesah. „Nešetří se jen vodou, ale i hnojivy a chemickými postřiky, protože rostliny jsou zdravější a vitálnější, pokud jsou zalévány měkkou srážkovou vodou. Objem zachycené vody by při rovnoměrně rozložených srážkách během roku měl vystačit na veškerou zálivku ve sklenících,“ uvedla vedoucí botanické zahrady Magdaléna Chytrá.
Do investic zmírňujících dopady klimatické krize se pouštějí i obce. Například v Ostopovicích nedaleko od Brna radnice přestavěla základní a mateřskou školu tak, aby chytře reagovala na změnu klimatu. Nový komplex pohání tepelné čerpadlo s pěti hloubkovými vrty, o chlazení se stará 300 metrů zelené střechy, toalety se splachují dešťovou vodou a areál doplňuje přírodní výuková zahrada.
„Na dalším rozvoji se podílí nejen firmy, ale i žáci a rodiče při brigádách. Společně tak tvoříme místo, kde je nám dobře. I nadále připravujeme drobné doplňky, učební koutky, zajímavosti. Areál se tak stává naší přirozenou učebnou,“ uvedl ředitel ostopovické školy Petr Juráček.
Nejvíce přihlášek, 48, se sešlo v kategorii volná krajina, dalších 38 v sekci zastavěné území. Dalších devět je z pracovního prostředí a šest projektů soutěží v sekci náš domov. Nadace zveřejní finalisty na začátku srpna, kdy o projektech začne hlasovat veřejnost. Vyhlášení vítězů je v plánu na začátku listopadu.
Loni v soutěži zabodoval například projekt navrácení řeky Dyje do původních meandrů, což tok řeky prodloužilo. Projekt, na kterém na Břeclavsku spolupracovalo Povodí Moravy s rakouskými partnery, pomáhá zadržovat vodu v okolních lužních lesích.
