Článek
Výzkum určil 318 míst, která byla nebo jsou používána vládou pro vykonávání veřejných poprav. Závěrečná zpráva výzkumu dokumentuje desetiletí zabíjení za nejrůznější zločiny – krádeže nebo třeba sledování jihokorejské televize.
Podle výzkumu sledoval popravy dav, který mohlo tvořit více než tisíc lidí. Podle svědků, kterých se výzkumníci ptali, bylo nejmladšímu sledujícímu popravy sedm let.
Zpráva dále zmiňuje, že rodiny odsouzených byly někdy nucené se na popravu dívat, a to včetně dětí. Místo, kde se těla popravených následně uložila, však úřady pozůstalým sdělily jen výjimečně.
Z výpovědí přeběhlíků vyplývá, že většina poprav probíhá zastřelením. Někteří dotazovaní sdělili BBC, že popravčí někdy vypadali opile. Může to podle nich být proto, že zabíjení je emočně náročné.
Výzkum zároveň upozorňuje na snižující se počet veřejných poprav. Výzkumníci ale dodávají, že to může být jen lépe utajená práce Severokorejců, kteří se snaží působit jako normální stát.
