Článek
Projekt počítá s pokácením několika stovek stromů, které jsou většinou napadené škůdci nebo chorobami, případně jde o neperspektivní náletové dřeviny. Nahradit by je ale mělo zhruba 4000 nových stromů a keřů. Kácet se začne ještě letos na podzim, příští rok na jaře začne intenzivní výsadba, řekla dnes ČTK starostka Lena Mlejnková (Volba pro Semily).
Palackého sady jsou v osmitisícovém městě největším parkem, o jejich vznik se zasloužil na konci 19. století semilský okrašlovací spolek. „Slavnostní otevření proběhlo 11. září 1898 a park se stal záhy cílem vycházek semilských občanů. Později byly v parku vyznačeny běžecké okruhy a turistická stezka, v severní části vzniklo přírodní divadlo a nad zámkem alpinum. Od 60. let 20. století, kdy okrašlovací spolek zanikl, probíhala v parku už jen základní údržba,“ řekla starostka.
Obnovu Palackého sadů připravuje radnice už několik let. „Palackého sady už vlastně nejsou sady, je to obrovský lesopark, protože ty stromy velmi přerostly. My bychom opravdu chtěli, aby to zase byly sady, do kterých se jde na procházku nebo za sportem, aby tam byly trošku průhledy na město, protože teď je to spíš džungle. Rádi bychom také, aby tam byly stromy, které tady růst mají,“ doplnila Mlejnková. S kácením by se mělo podle ní začít ještě letos na podzim. „Jsou stromy, které není možné kácet jindy, je třeba dbát na to, abychom nepoškodili hnízdící ptáky,“ dodala.
Podle městského zahradníka Romana Špidlena už Palackého sady obnovu nutně potřebují, došlo tam k mnoha vývratům nebo samovolným pádům stromů, které byly přestárlé nebo nemocné. Pro návštěvníky tak může být přírodní park zejména za silného větru i nebezpečný. Smrky v Palackého sadech jsou napadené kůrovcem, borovice rzí a jasany jsou postiženy nekrózou, kterou způsobuje houba. Stromy rychle odumírají a hrozí pádem, jde přitom o hlavní druhy dřevin v sadech. „Je nejvyšší čas, aby se to pokácelo a nahradilo novou výsadbou,“ dodal.
Povolené je pokácení 266 stromů, pryč ale musí podle Špidlena i některé menší stromky a také náletové dřeviny, které jsou neperspektivní nebo jsou napadené škůdci či chorobami. V plánu je výsadba 4000 stromů a keřů. Skladba bude výrazně bohatší než dnes. Projekt počítá s výsadbou dubů, buků, jilmů, několika druhů lip, jedle a borovice, z původních stromů by měly v sadech nově růst třešeň ptačí nebo javor klen. Počítá se také s výsadbou keřů jako jsou lísky, kaliny a také třeba tis červený.
