Článek
Ruská vládní strana Jednotné Rusko zřejmě letošní parlamentní volby v zemi vyhraje se ziskem 45,2 procenta hlasů. Plyne to z prvních odhadů, které krátce po jejich uzavření posledních volebních místností zveřejnila ruská média. Po sečtení pětiny odevzdaných hlasů se odhady víceméně potvrzovaly – 43 procent pro Jednotné Rusko.
Do Státní dumy se s největší pravděpodobností dostaly čtyři strany. Volby se v Rusku konaly od pátku do nedělního večera.
První odhad ruských médií byl založen na výsledcích zjišťování u východů z volebních místností, které uskutečnila agentura Insomar. Agentura TASS krátce poté oznámila, že po sečtení prvních zhruba devíti procent hlasů má Jednotné Rusko 38,57 procenta. Na druhém místě jsou komunisté s 25,17 procenta hlasů.
Kromě nich se do Státní dumy dostali také nacionalisté z Liberálnědemokratické strany Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského a strana Spravedlivé Rusko, což je Kremlem povolená opozice. Do voleb nezasáhla skutečná opozice, již úřady vyřadily a největší kritici Kremlu nekandidovali.
Probíhající volby provází podezření z možných podvodů. Ústřední volební komise obdržela ze 45 regionů 137 stížností na to, že voliče někdo k účasti ve volbách nutil, uvedla podle agentury Interfax předsedkyně komise Ella Pamfilovová. Podle komise nejde o masový jev. Celkem komise obdržela zatím 6137 písemných stížností, což je skoro dvojnásobek proti volbám v roce 2016, informuje německý server Deutsche Welle.
O podvodech informují i nezávislí pozorovatelé z nevládní organizace Golos. Ti v první den voleb zaznamenali asi 2000 případů porušení volebních pravidel, které většinou zdokumentovali záběry. Včetně například situací, kdy se někdo snaží vhodit do volební urny celé balíčky hlasovacích lístků. Dále upozornila i na laxní přístup ostrahy volebních místností, která nechala přes noc uskladněné volební lístky ve skříni s rozbitými dveřmi, ale i na případy otevírání zapečetěných obálek.
Podle ruské redakce BBC si státní zaměstnanci stěžují na nátlak svých nadřízených, aby hlasovali přes internet s tím, že jim tento způsob hlasování „důtklivě doporučili“. Následně se také leckdy domáhají i snímků obrazovky potvrzující registraci a někdy i samo hlasování. Kreml popřel, že by v Rusku nutili voliče k tomu, jak mají hlasovat. O davovém příchodu lidí v uniformách před volební místnosti informovala i agentura Golos s podezřením, že by tyto skupiny mohly být nuceně mobilizovány ve prospěch vládnoucí strany, uvádí DW.
Zpravodajský server Znak dále informoval o muži z Moskvy, který nabízel 1000 rublů každému, kdo bude volit provládní stranu Spojené Rusko. Na podvody upozornil i předseda komunistické strany Gennadij Zjuganov, který apeloval na policii i volební komisi, aby jednaly. Uvedl dále, že jeho strana zaznamenala nejméně 44 případů porušení pravidel a proti průběhu voleb chystá příští týden svolat protesty, informuje server Euronews.
„Byl to hrozný den, špinavý,“ reagovala na podezření z podvodu ve volebních místnostech včera petrohradská opoziční politička Irina Fatjanovová.
Hlasování navíc předcházely měsíce zásahů vůči opozici. Úřady prakticky zajistily, že nejznámější a nejhlasitější kritici Kremlu nekandidují – některé z nich nové zákony vyřadily z boje o veřejné funkce, další opustili zemi kvůli hrozbě trestního stíhání, jiní byli uvězněni, uvedla agentura AP.
Rusové kromě nového složení Státní dumy na řadě míst volí také členy místních zastupitelstev nebo gubernátory. Na volby letos poprvé od 90. let nevyslala své pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Rozhodla se tak poté, co Moskva omezila počet jejích zástupců, což zdůvodnila pandemií.
Už v pátek odevzdal svůj hlas i prezident Vladimir Putin. Poprvé tak učinil prostřednictvím internetu, protože je v domácí izolaci kvůli výskytu nákazy koronavirem ve svém okolí. Ten se stranu snažil podpořit již na srpnovém sjezdu strany, kde slíbil například zvýšit platy vojákům či policistům.
