Článek
Jde o originální českou verzi takzvaného malého modulárního reaktoru, jaké se označují zkratkou SMR (z angl. Small Modular Reactor). Na vývoji podobných reaktorů s kapacitou pod 300 MW se pracuje v řadě zemí. Jde o technologii, která může vyřešit problém se stavbou drahých a pro investory příliš rizikových velkých jaderných elektráren.
Výhodou malých modulárních reaktorů je, že je lze vyrábět sériově v továrnách. Na místo určení se dovezou hotové, mohou se řetězit do větších celků. Odpadá tak složitá a zdlouhavá stavba unikátní obří jaderné elektrárny, která se musí jen schvalovat a připravovat řadu let.
Na českém reaktoru Energy Well pracují jaderní inženýři už několik let. Základní výzkum je ukončen a Centrum výzkumu Řež nyní hledá financování pro stavbu prvního funkčního prototypu. Pokud vše půjde podle plánu, mohl by být Energy Well připraven k certifikaci pro běžný provoz kolem roku 2025 až 2027.
Český projekt sleduje nový a nadějný trend jaderné energetiky. Malé reaktory jsou sice známy od 50. let minulého století, zatím se ale používaly jen na námořních lodích a ponorkách. Jejich nasazení v civilní pozemní energetice je novinkou.
Na světě zatím funguje zhruba pětice elektráren s modulárními reaktory SMR, ovšem jen v Číně, v Indii či Rusku. V zemích, které mají obdobné systémy jaderného dohledu jako u nás, nedostal zatím žádný malý reaktor licenci k provozu. Natož stavební povolení.
První elektrárna využívající SMR v západním světě je ale už na dohled a vznikne zřejmě v USA. Americká firma NuScale žádá jaderný dohled NRC o licenci pro svůj 60megawattový reaktor. Už loni úspěšně prošla první fází schvalování a slibuje, že svou SMR-elektrárnu rozjede kolem roku 2025.
Podle Marka Ruščáka, který vede výzkumný projekt českého malého reaktoru v Řeži, by to mohlo způsobit průlom na trhu. Americká certifikační autorita NRC by mohla vytvořit precedens či vzor pro dohledové úřady v dalších státech. A malým reaktorům by se pak mohla rychle otevřít cesta do energetické praxe.
To by mohla být i budoucnost pro český mikroreaktor Energy Well. Ten je určen pro zásobování odlehlých lokalit, které nejsou napojeny na rozvodné sítě a energie je v nich pak obtížně dostupná a tedy velmi drahá. S kapacitou 8,5 MW elektrického a 20 MW tepelného výkonu je schopen plně zásobovat proudem 16tisícové město.
Taková zařízení už dnes poptává například Kanada. Kanadská vláda má „cestovní mapu“, která počítá s nasazením malých reaktorů v pustých neobydlených oblastech, například na surovinových nalezištích, po roce 2025.
Energy Well by na takové místo bylo možné jednoduše dovézt v několika kontejnerech. Pokud by stavba začala na zelené louce, do roka by mohla elektrárna s českými reaktory začít vyrábět. Pracovat by na místě mohla nepřetržitě sedm let, pak by se palivový modul odvezl do výrobního závodu a nahradil by se novým modulem, připraveným opět sedm let samostatně sloužit.
Výhodou Energy Well je i to, že jde o nejmodernější reaktor 4. generace s pasivní bezpečností, který v případě havárie nepotřebuje k chlazení externí zdroje energie a vystačí si sám. Navíc jako chladicí médium vyžívá roztavenou sůl, což je perspektivní vývojový trend.
Aby se Energy Well dostal na trh, musí se ale pro Centrum výzkumu Řež najít partner, který ho provede certifikačním procesem. Toho vidí Marek Ruščák spíš v zahraničí: „Myslím si, že vzhledem k velmi specifické povaze malých reaktorů je pro Českou republiku výhodné je vyrábět a dodávat spolu se zahraničním partnerem – pro usnadnění licencování a následné výstavby.“
Další detaily o průkopnických malých jaderných reaktorech a českém výzkumu v této oblasti najdete ve videoanalýze Zuzany Kubátové v úvodu tohoto článku.
