V referendech lidé odmítli průmyslovou zónu i rozprodej sovětských bytů

Lidé v Novém Strašecí na Rakovnicku v místním referendu rozhodli, že chtějí, aby vedení města zabránilo vzniku průmyslové zóny na pozemcích, které jsou nyní v územním plánu pro výstavbu průmyslové zóny určeny. Referendum je závazné.

Lidé odpovídali na dvě otázky, a to zda souhlasí s tím, aby orgány města podnikly veškeré dostupné právní kroky včetně změny územního plánu, aby zabránily zástavbě daných ploch, v referendu konkrétně označených stejně jako v územním plánu. Ve druhé otázce obyvatelé odpovídali, zda souhlasí s tím, aby oblast Mackova Hora byla nadále využívána jako plocha přírody a krajiny. Město tak nyní získalo oficiální mandát pro vyjednávání s vlastníky a investory, mimo jiné i o změně územního plánu.

Volební účast činila 53,87 procenta. V první otázce hlasovalo pro ano přes 89 procent voličů, u druhé otázky přes 87 procent lidí.

Průmyslová zóna v lokalitě Mackova Hora je v územním plánu zanesená už od devadesátých let minulého století. Město ji nechalo i v novějším plánu z roku 2018, jedním z argumentů pro její zachování bylo i riziko, že v případě změny budou majitelé pozemků požadovat odškodnění, protože zastavitelné pozemky mají vyšší hodnotu. Část pozemků patří soukromým vlastníkům a část městu.

Město už loni plánovalo zpracování územní studie, která by využití území limitovala a určovala například nutnost zachování určitého podílu zeleně a podobně.

Lidé v Lysé nad Labem na Nymbursku odmítli v místním referendu prodej obecních bytů v nedalekých Milovicích. V referendu hlasovalo 45,36 procenta lidí, aby bylo platné, musí hlasovat alespoň 35 procent lidí. Pro to, aby byty zůstaly v majetku města, hlasovalo téměř 75,5 procenta voličů, referendum je závazné.

Referendum v Lysé nad Labem nařídil krajský soud, koalice odmítla návrh opozičních zastupitelů, aby o prodeji bytů rozhodli lidé v referendu. Opozice se pak obrátila na soud. Podle opozice je totiž prodej nevýhodný.

Podle starosty Karla Otavy (ČSSD) jde o byty, které město získalo před zhruba 22 lety od státu po odsunu sovětské armády. Na jejich rekonstrukci tehdy čerpalo dotace. Město mělo prodejem získat zhruba 500 milionů.

Nájemníci ve většině bytů nyní platí 68 korun za metr čtvereční. Aby mohli platit vyšší nájem, bylo by nutné investovat do rekonstrukce bytů. Město ale do bytů mimo své území již investovat nechce, proto je chtělo jednorázově prodat a vložit je do investic na svém území.

Lidé v Řevnicích u Prahy se v referendu vyslovili proti využití bývalého průmyslového areálu pro další výstavbu. Zároveň souhlasili s vymezením ploch pro zeleň v oblasti Na Vrážce. Referendum je platné, část týkající se průmyslového areálu však není závazná.

Voliči odpovídali na otázku, zda souhlasí s tím, aby město učinilo veškeré kroky, aby plocha areálu betonárny umožňovala umístění staveb pro občanskou vybavenost, kanceláře, drobnou nerušící výrobu a bydlení, dále umístění zeleně, komunikací a technické infrastruktury.

V případě areálu betonárny hlasovalo pro odpověď ano 596 voličů, opačnou variantu zvolilo 666 voličů a 23 neoznačilo žádnou odpověď. Vymezení zelených ploch podpořilo 1041 voličů, 212 bylo proti a 33 se zdrželo.

Vyhlášení plebiscitu předcházela petice odmítající výstavbu nových bytových domů. Přípravný výbor navrhl vyhlášení referenda, což zastupitelé schválili. Spor se ale vedl o formulaci otázek, přípravný výbor jejich znění soudně napadl.

Mosty u Jablunkova na Frýdecko-Místecku si název na Mosty nezkrátí. Proti se vyslovila přesvědčivá většina zúčastněných voličů. Referendum je platné a závazné. Záměr vedení obce iniciovat změnu názvu Mostů u Jablunkova už dřív vyvolal odmítavou reakci části místních.

Změnu názvu chtělo podle zápisu na webu obce jen 207 lidí, proti ní se vyslovilo 1458 voličů z celkových 3067 oprávněných voličů v obci.

Volební účast činila podle informací na webu obce 54,65 procenta voličů. Referendum splnilo i podmínku závaznosti, pro vítěznou otázku hlasovala většina zúčastněných voličů a zároveň aspoň čtvrtina všech oprávněných voličů v daném místě. Proti změně názvu se tak vyslovilo 47,54 procenta z celkového počtu oprávněných voličů v Mostech u Jablunkova.

Podle starosty Ondřeje Niedoby se obec jmenovala Mosty do roku 1951. Tehdy se stala stejně jako Český Těšín součástí karvinského okresu. Jedna obec v oblasti se ale jmenovala stejně a krajský úřad rozhodl, že budou Mosty u Jablunkova a Mosty u Českého Těšína. Po osmi letech Mosty u Českého Těšína zanikly.

Lidé ve Staré Lysé na Nymbursku odmítli v místním referendu prodej městského pozemku v lokalitě Mokřad a tůně Hladoměř. Podle vedení obce tam měla vyrůst dílna, odpůrci se báli, že to budou skladovací haly. V referendu hlasovalo 56 procent lidí, je tak závazné, vyplývá z informací zveřejněných na úřední desce obce.

K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 procent voličů. Referenda se zde zúčastnilo 266 lidí z 475. Pro odpověď ne hlasovalo přes 54 procent lidí, pro ano 45,5 procenta.

Lidé rozhodovali o prodeji pozemku o rozloze 3648 metrů čtverečních. Podle vedení obce zde měla vyrůst zámečnická dílna, odpůrci projektu se ale obávali, že zde investor postaví skladovací haly, čímž by například vzrostla i dopravní zátěž v obci. Pozemek je v územním plánu veden jako plocha pro výrobu a skladování.

Lidé ve Stříbře na Tachovsku v referendu rozhodli o tom, že město má postavit krytý plavecký bazén. Hlasovat přišlo 36,6 procenta oprávněných voličů, z nich 70 procent stavbu bazénu podpořilo. „Současně to bylo 25,64 procenta všech oprávněných voličů, a referendum je tedy platné a závazné a město Stříbro bude stavět bazén,“ řekl starosta Martin Záhoř (ANO). Město rovněž výsledky zveřejnilo na úřední desce.

Ve městě se zhruba 7700 obyvateli je stavba bazénu nejdéle diskutovaným tématem napříč politickými stranami. Mluví se o něm zhruba posledních 30 let. Na jeho stavbu si nechala radnice vypracovat studii, která náklady na bazén odhaduje přibližně na 200 milionů korun, což je asi roční rozpočet města. Je to podle Záhoře také maximální finanční strop, do něhož se město musí vejít.

„Část bude financovaná z městského rozpočtu, což bude infrastruktura, zhruba v objemu 20 až 30 milionů, zbytek bude financován z úvěru zhruba na 20 let,“ řekl starosta. Nejdřív se musí udělat kompletní projekt a vyřešit stavební povolení a územní řízení. Pokud by vše šlo bez zádrhelů, stavět by se mohlo nejdříve za 12 až 16 měsíců, odhadl Záhoř.

K referendu přišlo 2183 lidí, pro bazén jich bylo 1529, stavbu odmítlo 521 voličů, což bylo 8,74 procenta lidí zapsaných v seznamech oprávněných voličů.

Podle zpracované studie by mohl vedle ledové plochy vyrůst moderní sportovně-relaxační areál s plaveckým bazénem o délce 25 metrů, wellness zónou s dětskými atrakcemi, tobogánem a saunovým světem. Bazén má splňovat i nároky na pořádání plaveckých soutěží.

Podobu zamýšleného nákupního centra v ústecké městské části Střekov u krajského soudu lidé v referendu schválili. Pro podobu projektu hlasovalo 2715 občanů, proti jich bylo 1142. Referenda se zúčastnilo 4013 lidí, hlasovat jich mohlo 11 171. Vyplývá to ze zápisu o místním referendu na webových stránkách městského obvodu Střekova.

Referendum je podle místní komise platné, zúčastnilo se ho 35,9 procenta voličů, což je více než požadovaných 35 procent. Závazné ale není, pro jednu z variant se totiž nevyslovilo požadovaných 25 procent všech oprávněných voličů.

O vzniku nákupního centra ve čtvrti Střekov poblíž soudu a v blízkosti mostu přes Labe se mluví několik let. Investor loni v listopadu představil veřejnosti projekt na přízemní nákupní centrum s parkovištěm. Grafický návrh je k dispozici na webu obvodní radnice a investor jej umístil na plot pozemku.

Záměr vyvolal ve městě širokou diskusi. Někteří lidé zdůrazňovali potřebnost obchodu, jiným se nelíbila jeho podoba. Referendum by mělo přinést informace o tom, zda místní stavbu chtějí, či ne.

Lidé v Pcherách na Kladensku se v referendu vyslovili proti prodeji místní fary a přilehlých pozemků. Proti prodeji hlasovalo 423 a pro 172 lidí. Referendum je platné a pro zastupitelstvo závazné, fara zůstává majetkem obce a nebude se prodávat.

Podle obce není možné, aby fara v centru obce zůstala bez zájmu. Budova je stará 150 let, měla v historii několik vlastníků a sloužila různým účelům. Poslední desítky let chátrala. Nyní je v havarijním stavu a potřebuje nákladnou rekonstrukci.

Aby bylo referendum platné, musí v něm podle zákona hlasovat aspoň 35 procent oprávněných voličů. Závazné je v případě, že konkrétní odpověď označila většina hlasujících v referendu a zároveň aspoň 25 procent všech voličů.

Lidé ve Stéblové na Pardubicku nechtějí těžbu štěrkopísku, v místním referendu se proti ní vyslovilo přes 80 procent. Referendum je pro obec závazné. Řekl to starosta Vladimír Exner. Stéblová má 193 oprávněných voličů, v referendu se jich vyjádřilo necelých 75 procent.

Lidé odpovídali na dvě otázky, kromě toho, že si nepřejí těžbu štěrkopísku, nechtějí ani, aby město povolilo změnu územního plánu, kterou mimo jiné těžební firma potřebuje k zahájení těžby. „Zastupitelstvo by na základě referenda nemělo podporovat těžbu štěrkopísku. Výsledky se daly očekávat, rozhodnutí lidí není překvapivé,“ řekl Exner.

O těžbu v lokalitě usiluje těžařská společnost Šaravec a Ruč. Žádost o změnu územního plánu podala před pěti lety. Lidé ji ve veřejném projednávání již odmítli. K tomu musí firma získat kladný posudek vlivu na životní prostředí.

Stéblová leží na jednom z největších českých nalezišť štěrkopísku. Firma chce těžit přibližně na 36 hektarech, v jedné části by po těžbě měla vzniknout vodní plocha, v druhé oblasti chce společnost místo zrekultivovat a zalesnit. Za těžbu firmy odvádějí roční poplatky státu, část dostává obec.

Referendum o výstavbě obchodního centra v Chodově na Sokolovsku je kvůli nízké účasti neplatné. Hlasování se zúčastnilo 28,55 procenta oprávněných voličů, což nenaplňuje požadovaných 35 procent. „Většina zúčastněných voličů ale byla proti němu, proto to bude vedení města respektovat a obchodní centrum na zelené louce stát nebude,“ uvedl mluvčí radnice Martin Polák.

„I když volební účast těsně nestačila k tomu, aby bylo referendum platné, hodlám dostát svému slibu a výsledek referenda budeme s kolegy respektovat,“ uvedl starosta Chodova Patrik Pizinger. Pro výstavbu se ve městě s 13 500 obyvateli vyslovilo 1247 hlasujících, naopak proti bylo 1600 lidí.

Podle starosty bude vedení města s jeho obyvateli hledat řešení pro využití lokality. „Poskytnutí prostoru pro výstavbu nových obchodů vnímal Chodov jako zásadní rozhodnutí na desítky let a ani zastupitelé nebyli zajedno. Právě referendum mělo za úkol dát vedení města jasnou odpověď, jak s jednou z největších zelených ploch ve městě naložit,“ uvedl Pizinger.

Investoři město oslovili už v roce 2017, ale tehdy radnice záměr odmítla. Starosta již dřív řekl, že jde asi o největší zábor zelené plochy v centru města za posledních 20 let. Zástupci soukromého investora při veřejném projednání v polovině září uvedli, že na volné ploše navrhují jednopodlažní objekt se zelenou střechou, který by poskytl místo pro pět prodejen, kde by byla drogerie, oděvy či obuv. Zásobovat by se měly dodávkami hlavním vstupem z přední strany. V místě by byla parkovací místa až pro 50 vozidel. Výstavba centra a související práce by trvaly přibližně půl roku.